Jindřichovice pod Smrkem

Z Multimediaexpo.cz

Jindřichovice pod Smrkem (německy Heinersdorf an der Tafelfichte) je název obce ležící na severu Čech, v libereckém kraji, Okrese Liberec. Obec je jednou z nejznámějších vsí v oblasti frýdlantského výběžku, leží zhruba 15 km od Frýdlantu a 35 km od Liberce. Obcí protéká Jindřichovický potok. Obec má železniční spojení s Frýdlantem, s tím má i spojení silniční. Do obce jezdí autobusy z Liberce (ČSAD Liberec). Je zde základní škola, školka, pošta, knihovna (nejlepší v ČR roku 2003) a muzeum. Obec je dnes známá zejména díky aktivitám svého starosty Ing. Petra Pávka. Během jeho úřadování byla v obci postavena dvojice větrných elektráren, kotelna na biomasu, byla vydána vyhláška zakazující do obce vstup úředníkům bez předchozího ohlášení a ve spolupráci s libereckou Technickou univerzitou bylo zřízeno Mezinárodní univerzitní a inovační centrum.

Obsah 1 Historie 2 Části obce 3 Zajímavosti a pamětihodnosti 4 Znak a prapor obce 5 Projekt větrných elektráren 5.1 Kritika 5.2 Zdroje 5.3 Reference

Historie

Okolní kraj vlastnil od roku 1278 rod Biberštejnů. Někdy během jejich správy vznikla v panství také nevelká víska o přibližně 15 chalupách obývaných převážně dřevorubci. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je obec zmiňována jménem Heynrichsdorf ym gebirge gelegen. Ve druhé polovině 13. století byl v tehdejší obci postaven kostel sv. Jakuba v románském slohu.

21. března 1431 se ze spanilé jízdy od Baltu vracel oddíl husitských bojovníků pod vedením Jana Čapka ze Sán. Husité se o této osadě dozvěděli a rozhodli se zdejší obyvatele obrátit na svou víru. Ves zapálili a kostel pobořili, z tehdejších obyvatel přežili jen ti, kteří uprchli do okolních lesů. Tito uprchlíci založili novou osadu asi 1 km po proudu potoka. Ves zde založená se postupem času rozrůstala a dostala jméno Heinrichsdorf (Jindřichova ves). Roku 1600 měla 51 čísel popisných.

Největší rozmach zažila obec na začátku 20. století. Od 2. srpna 1902 mohli tamní obyvatelé využívat k dopravě železniční trať do českého vnitrozemí a hned roku 1903 se začalo s výstavbou přeshraniční trati do tehdejšího Friedebergu (dnes Mirsk). První vlak z tohoto místa dorazil do Jindřichovic 21. srpna 1904. V obci bylo v té době 349 domků, v nich žilo 2440 obyvatel (2525 v roce 1910). Obec byla v této době nazývána „Malá Vídeň“. Obyvatele obce a obcí okolních zaměstnávala především prosperující textilka E.Heintschel & spol. Od konce první světové války Jindřichovice ztrácely na důležitosti a vzrůstající nespokojenosti obyvatel využili henleinovci k posílení svých pozic. Roku 1938 hlasovalo 1049 zdejších obyvatel pro připojení k Německu, proti byli pouze 4. Po skončení druhé světové války bylo odsunuto 551 Němců a přišlo 210 Čechů. Poválečný vývoj znamenal pro obec období úpadku. Textilní továrna se přeměnila na betonárku a poté na skladiště vlny, v šedesátých letech srovnala československá armáda se zemí veškeré momentálně nepoužívané stavby. V roce 1960 se Jindřichovice rozšířily o Dětřichovec, 1.7.1980 byly připojeny k Novému Městu pod Smrkem, od kterého se odtrhly v roce 1990.

Části obce

• Jindřichovice pod Smrkem
• Dětřichovec

Zajímavosti a pamětihodnosti

• Dvě větrné elektrárny o nominálním výkonu 2x600 kW dodávají od 17. května 2003 elektřinu do veřejné sítě.
• Muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí má ve sbírce řadu exponátů od velkých zemědělských strojů až po nádobí a nářadí denní potřeby používaných v minulosti.
• Větrný mlýn ze 30. let 20. století je jedním z exponátů muzea.
• Ruiny kostela sv. Jakuba

Znak a prapor obce

12. července 1999 získala obec od předsedy parlamentu znak a prapor a na počest této události se tam pravidelně konají Jindřichovické dny. Na znaku obce se v horní části nacházejí smrkové větvičky symbolizující tu část názvu, která říká „pod Smrkem“, pod nimi je jelení paroh z erbu Biberštejnů. List praporu tvoří zelené karé nad žlutým čtvercovým polem a dva vodorovné pruhy: žlutý a zelený. V karé pak je žlutá smrková větvička, ve žlutém poli je červený, do kruhu stočený jelení paroh.

Projekt větrných elektráren

20. srpna 2003 byla v Jindřichovicích zprovozněna farma ze dvou větrných elektráren, osazených jednotkami Enercon E-40/6.44 o celkovém nominálním výkonu 2x 600 kW. Projekt s investičními náklady 62 miliónů korun (t.j. 51 650 Kč/kW) byl z významné části (53 miliónů Kč) financován Státním fondem životního prostředí formou nevratné dotace (27,9 miliónů) a nízkoúročené půjčky (24,8 miliónů). O přidělení dotace rozhodl osobně ministr ŽP Libor Ambrozek ^[1]. Náklady na vybudování farmy byly způsobeny potřebou vybudování základů, manipulačních ploch, přípojky do VN 22 kV a dopravy jeřábů.^[2][3]

Za rok 2004 byla celková výroba 1 228,4 MWh ^[4], což představuje koeficient ročního využití 11,7 %. Novější data o výrobě VE nejsou na oficiálních stránkách zveřejňována.
Za rok 2005 klesla výroba na 1 085 MWh (využití 10,3 %) a zisk meziročně klesl z 955 tis. na cca 360 tis. Kč.^[5]

Kritika

Kritikové například porovnávají investičními náklady 62 miliónů korun (t.j. 51 650 Kč/kW) s JE Temelín. Obec si od prodeje vyrobené energie slibovala vysoké příjmy do svého rozpočtu, ale dlouhodobě dosahované tržby nedosahují ani 20% tržeb, odpovídajících instalovanému výkonu (viz ^[6] a dále např. [1], [2], (data o výrobě, původně dostupná na webech Resecu a Jindřichovic, roční produkce je sumarizována do grafu vedle textu)).

Zdroje

• Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002, ISBN 80-86424-18-9

Reference

1. ↑ Státní fond životního prostření: Rozhodnutí ministra ŽP
2. ↑ Dalibor Skácel, Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem, www.tzb-info.cz, 26.8.2003
3. ↑ Náklady výstavby, webové stránky Jindřichovic
4. ↑ Ekonomická bilance VE Jindřichovice pod Smrkem za rok 2004
5. ↑ Obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích loni vyrobily méně elektřiny
6. ↑ Měsíční bilance VE Jindřichovice pod Smrkem 05/2003 – 06/2004

Dětřichovec | Jindřichovice pod Smrkem

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Jindřichovice pod Smrkem

Města a obce okresu Liberec

Bílá • Bílý Kostel nad Nisou • Bílý Potok • Bulovka • Cetenov • Černousy • Český Dub • Čtveřín • Dětřichov • Dlouhý Most • Dolní Řasnice • Frýdlant • Habartice • Hejnice • Heřmanice • Hlavice • Hodkovice nad Mohelkou • Horní Řasnice • Hrádek nad Nisou • Chotyně • Chrastava • Jablonné v Podještědí • Janovice v Podještědí • Janův Důl • Jeřmanice • Jindřichovice pod Smrkem • Kobyly • Krásný Les • Kryštofovo Údolí • Křižany • Kunratice • Lázně Libverda • Lažany • Liberec • Mníšek • Nová Ves • Nové Město pod Smrkem • Oldřichov v Hájích • Osečná • Paceřice • Pěnčín • Pertoltice • Proseč pod Ještědem • Příšovice • Radimovice • Raspenava • Rynoltice • Soběslavice • Stráž nad Nisou • Světlá pod Ještědem • Svijanský Újezd • Svijany • Sychrov • Šimonovice • Višňová • Vlastibořice • Všelibice • Zdislava • Žďárek

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii