V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Drábovna

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 4. 5. 2014, 11:08; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skalní oblast Drábovna je nevelké skalní město v pískovcovém masivu nad pravým břehem Jizery nedaleko Malé Skály. Vrcholová plošina je rozdělena několika roklemi na více částí.
Skalní hřib na Drábovně

Obsah

Historie osídlení

Ve skalách se nachází množství jeskyní a výklenků. Výzkumy prof. dr. J. V. Šimáka ukázaly, že některé skalní převisy a jeskyně Drábovny byly osídleny již v mladší době kamenné, tj. ve 3. tisíciletí př. n. 1., kdy do Čech přišlo nejstarší zemědělské obyvatelstvo. Pravděpodobně se sem vypravovali lovci za zvěří, jíž tu tehdy jistě byla hojnost, a zanechali tu po sobě zbraně, nástroje a zlomky keramiky, zdobené volutami a později vypíchanými ornamenty. Stopy osídlení těchto míst jsou i z pozdní doby kamenné. Vyskytly se zde i nálezy ze sklonku doby bronzové a počátku doby železné, svědčící o dlouhém osídlení těchto končin[1]. Ve středověku stál na čtyřech skalních blocích hrádek střežící starou obchodní cestu údolím Jizery. Zachovaly se po něm otvory ve skále sloužící pro upevnění trámové konstrukce. Podle pověsti zde žil Dráb (zlý člověk, loupežník), který z nedaleké vesnice Záborčí unesl mladou ženu. Ta s pomocí turnovského kata Drába zabila.[2]

Lezení (horolezectví)

Slaňování, věž Slon na Drábovně
Oblast je vhodná pro horolezce romantiky nebo tzv. quakery. Nízké věže roztroušené ve skupinkách nebo osamoceně po rozsáhlých lesích členěných typickými roklemi. Díky krytu lesa skály pomaleji vysychají. V odlehlých částech zbloudilé quakery překvapí náhle se vynořivší úhledná jehla (Drábský koník) nebo téměř dokonalý balvan - boulder (Pulec, Skřítek). Výborná oblast pro sběr borůvek, hub (když rostou) a lov klíšťat. V sezoně vás budou komáři atakovat i na vrcholcích věží. Kvalita skály spíše horší (až na čestné výjimky). Novější horolezecký průvodce neexistuje. [3]

Reliéf

Plošina je rozdělena mělkými údolíčky různého příčného profilu (od oblých po kaňonovitá) na dílčí plošiny se skalními defilé na okrajích. Na několika místech je výsledkem denundačních pochodů vznik drobných skupin izolovaných věží - skalních měst. Výška stěn je obvykle okolo 10m, v oblasti Hrádku vyjímečně až 20m. Relativně malá mocnost desky kvádrového pískovce a nekompaktní podloží vedou ke gravitačnímu odsedávání bloků na okrajích plošin. Běžné jsou hluboké výklenky na úpatí skal. Mikroreliéf je blízký některým partiím Betlémských skal. [4]).

Geologie

Skalní město je tvořeno středně zrnitými, dobře litifikovanými křemennými pískovci Hruboskalského kvádru (teplické souvrství), které tvoří denudanční relikty v horní části výrazně členité vyvýšené plošiny. V podloží jsou několik metrů mocné slínovce bazálního teplického souvrství a vápnité pískovce jizerského souvrství.

Geomorfologie

Maloskalská Drábovna je součástí geomorfologického celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Turnovská stupňovina a podokrsku Sokolská vrchovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[5]

Dostupnost

Nejbližší železniční zastávka je v obci Malá Skála (3 km, značné převýšení!). Na Drábovnu vede několik značených cest (modrá z Malé Skály a červená Turnov-Frýdštejn).

Reference

  1. ↑ http://www.interregion.cz/turistika/priroda/skaly/drabovna/drabovna.htm
  2. ↑ http://drabovna.ceskehory.cz/
  3. ↑ http://skaly.horosvaz.cz/skala/view_index_X1.asp?region_id=1
  4. ↑ MIKULÁŠ, Radek; CÍLEK, Václav; ADAMOVIČ, Jiří. Pískovcový fenomén Českého Ráje. Turnov : ZO ČSOP Křižánky, 2006. ISBN 80-902751-5-X. Kapitola Geologicko-Geomorfologický popis skalních měst Českého Ráje, s. 261-262.  
  5. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéru Čech (Kartografie Praha, 2006)

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Dr%C3%A1bovna“