V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Fieseler Fi 167

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 27. 8. 2011, 22:49; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Fieseler Fi 167
Základní charakteristika
Určení palubní torpédový bombardér
Výrobce Fieseler
Konstruktér
První let léto 1938
Zařazen léto 1940
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 2 prototypy + 12 Fi 167A-0
Varianty
Uživatel Luftwaffe
Chorvatsko

Fieseler Fi 167 byl německý dvouplošný palubní letoun z období druhé světové války, sloužící jako torpédový bombardér a průzkumné letadlo. Byl vyvíjen pro službu na německých letadlových lodích, které nakonec nebyly nikdy dokončeny.

Obsah

Vývoj

S počátkem stavby první německé letadlové lodi Graf Zeppelin v roce 1937, byly firmy Arado a Fieseler vyzvány, aby vyvinuly nový palubní torpédový bombardér. Poněkud neortodoxně vyhlížející stroj firmy Arado vyvinul tým Reinholda Mewese.[1] V létě 1938 se ukázalo, že konstrukce firmy Fieseler je lepší než konkurenční projekt, rovněž dvouplošné Arado 195.[1]

Vznikl dvouplošný letoun, čistých aerodynamických tvarů, s proskleným překrytem kabiny. Poháněl do řadový dvanáctiválec Daimler-Benz DB 601B, který roztáčel třílistou kovovou stavitelnou vrtuli. Trup měl celokovovou kostru a duralový potah. Křídlo mělo plátěný potah. Pevný podvozek byl kapotovaný, stejně jako ostruha.

V dvoumístné kabině byl instalován kulomet MG 15 pro obranu zadní polosféry. Pro střelbu dopředu měl pilot k dispozici pevný kulomet MG 17. Pod trupem bylo možné zavěsit pumu o hmotnosti 100 kg, kombinaci pumy o hmotnosti 250 kg a čtyř o hmotnosti 50 kg, anebo torpédo LT F5b o hmotnosti 760 kg.

Po dvou prototypech Fi 167 V1 a V2, byla postavena nultá série 12 kusů jen mírně modifikovaných Fi 167A-0. Především šlo o instalaci gumového nafukovacího záchranného člunu a větší pneumatiky. Letoun úspěšně splnil zadání, včetně výtečné manévrovatelnosti. Stejně jako u jiného typu této firmy, Fieseler Fi 156, svými vlastnostmi obzvláště vynikal při malých rychlostech a de facto byl schopen na plující loď přistát téměř kolmo.[1]

Pro případ nouzového přistání na mořské hladině mohl Fi 167 odhodit svůj pevný podvozek a také v jeho spodním křídle byla řada vodotěsných oddělení, která měly umožnit, aby se déle udržel na hladině a posádka mohla uniknout z kokpitu.

Operační služba

Když se ukázalo, že Graf Zeppelin nebude dokončen dříve než v roce 1940, měla stavba Fi 167 nízkou prioritu. Ovšem v roce 1940 byla stavba lodi Graf Zeppelin dokonce zastavena a tak se nepokračovalo ani ve stavbě nových kusů tohoto typu a existující letouny byly zařazeny do zkušební letky Luftwaffe „Erprobungsstaffel 167“, kde byly testovány možnosti jejich operačního nasazení.[1] Později bylo rozhodnuto, že letadlová loď bude přeci jen dokončena, v roli torpédových bombardéru však byl typ vytlačen mezitím vyvinutou modifikací typu Junkers Ju 87C se sklopnými křídly a Fi 167 už nebylo potřeba.

Nějaký čas sloužilo devět strojů v pobřežní ochraně v Nizozemsku, než byly v roce 1943 prodány do Chorvatska. Tři stroje dosloužily při testech a vývoji přistávacích zařízení v Německém výzkumném leteckém středisku (Fahrwerkserprobungsstelle) v Českých Budějovicích.[1] Dodnes se nedochoval žádný.

Hlavní technické údaje

Informace čerpány z [1]

Fi 167

  • Osádka: 2 (pilot, pozorovatel)
  • Rozpětí: 15,5 m
  • Délka: 11,4 m
  • Výška: 4,7 m
  • Nosná plocha: 45,5 m²
  • Plošné zatížení: 107 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2 800 kg
  • Vzletová hmotnost: 4 850 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 4 850 kg
  • Maximální rychlost: 327 km/h
  • Cestovní rychlost: 249 km/h
  • Dostup: 8200 m
  • Dolet: 1500 km

Pohonná jednotka

Výzbroj

Varianty hlavní výzbroje:

  • 1× 1000 kg puma
  • 1× 250 puma + 4 × 50 kg puma
  • 1× 765 kg torpédo

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 PEJČOCH, Ivo. Fieseler Fi 167. HPM, 1993, roč. III, čís. 8, s. 24–26. ISSN 1210-1427

Externí odkazy