V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Kopisty

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 13. 2. 2014, 10:20; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Historický znak Kopist

Kopisty (německy Kopitz) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se zhruba 3 km severně od bývalého města Mostu podél Bílého potoka v nadmořské výšce 239 metrů. Její katastrální výměra byla 1156 ha. Ke Kopistům patřily osady Konobrže, Pařidla a Pláň. V letech 1911-1945 měly Kopisty status města. Obec byla zbořena v letech 1974-1979 z důvodu těžby hnědého uhlí.

Obsah

Historie

Katastrální území Mostu

První věrohodná písemná zpráva pochází z roku 1227, kdy člen Hrabišického rodu Kojata ve své závěti odkázal ves zderazskému klášteru Křižovníků Božího hrobu. Tomuto klášteru později věnoval svůj díl Kopist i jeho bratr Všebor. V majetku kláštera zůstala ves po celé 13. století. Část vesnice pravděpodobně však i nadále patřila drobné šlechtě. V roce 1273 udělil Přemysl Otakar II. městu Mostu mílové právo, ze kterého vyčlenil Kopisty, kde mohla být svobodná šenkovna a kovárna.

Náměstí v Kopistech

V 1. polovině 14. století získal část vsi, dříve náležející klášteru, šlechtic Kerunk z Lomu. V roce 1344 svůj díl prodal benediktinskému klášteru v Saské Kamenici, který ji vlastnil do roku 1366. Zbývající část vesnice byla postupně v majetku několika drobných šlechticů. V roce 1405 je za Václava z Mrzlic prvně zmiňována zdejší tvrz. V letech 1439-1510 vlastnili část Kopist Hochhauserové z Hochhauzu, od nich ji odkoupili Smolíkové ze Slavic, kteří ves prodali roku 1533 Sekerkům ze Sedčic. Od nich získalo díl Kopist s tvrzí a poplužním dvorem v roce 1543 město Most prostřednictvím špitálu sv. Ducha. Další část Kopist byla v roce 1507 v majetku pána na mosteckém hradu Jana z Veitmile. Také tuto část během 16. století získalo město Most. Město jakožto pozemkový feudál pak z Kopist vytvořilo centrum svého rozsáhlého městského panství, které si drželo až do roku 1848. Po roce 1850 se Kopisty staly samostatnou obcí s osadami Konobrže, Pařidla a Pláň. V poslední třetině 19. století se tradičně zemědělská obec a její okolí začalo měnit v souvislosti se vznikem řady uhelných dolů: Julius II (1878), Julius III (1882), Julius IV (1891) a Habsburg (1890, od roku 1919 Minerva). S rozvojem průmyslu se zvyšoval počet obyvatel a měnilo se jeho národnostní složení. Od konce 19. století zde početně narostla česká menšina, takže v roce 1902 byla v obci zřízena česká škola. V roce 1911 byly Kopisty povýšeny na město. Po druhé světové válce tento statut Kopisty zase ztratily. V letech 1974-1979 byla obec likvidována z důvodu rozšíření těžby uhlí a její katastr byl připojen k Mostu.

Socha sv. Floriána přemístěná ke kostelu ve Vtelně.

Pamětihodnosti

Vývoj počtu obyvatel v obci

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [1] (včetně osady Pláň)
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 418 616 902 2004 4214 5073 5201 5455 3879 2728 1654
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 1980 (k 31. 12.) [2] (včetně osad Konobrže, Pařidla a Pláň)
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980
Počet obyvatel 2008 2002 1930 1833 1767 1612 1533 1333 226 0

Katastrální území bylo připojeno k městu Most.

Reference

Literatura

  • J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 42-43
  • P. Jančárek, Kopisty, vydal MNV Kopisty 1979
  • V. Dvořáková - K. Kraus, Fresky z Kopist, 1982

Externí odkazy


Statutární město Most

Starý Most • Most • Čepirohy • Komořany • Rudolice • Souš • Velebudice • Vtelno

Katastrální území města

Most I • Konobrže • Kopisty • Pařidla • Střimice • Most II • Hořany (část) • Slatinice u Mostu • Hořany (část) • Komořany u Mostu • Třebušice • Ervěnice • Dřínov u Komořan • Rudolice nad Bílinou • Skyřice


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.