V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Křivka obecná

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 24. 9. 2011, 18:48; Student85 (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Křivka obecná (Loxia curvirostra) je malý zpěvný pták z čeledi pěnkavovití.

Obsah

Popis

  • Délka těla: 17 cm
  • Rozpětí křídel: 28 cm
  • Hmotnost: 94 g

Křivka obecná je nápadný pták (mírně větší než vrabec) se silně stavěným tělem, nápadně krátkým ocasem a charakteristickým zakřiveným zobákem s překříženými špičkami (odtud název). Samec je cihlově červený s hnědými křídly a ocasem, šedým zobákem a hnědými končetinami. Samice je méně nápadná, nejčastěji olivově žlutozelená s křídly a ocasem stejně zbarvenými jako samec. Mladí ptáci se podobají samicím. Jsou olivově zelení s tmavohnědým žíhaním. Ve střední Evropě bývá velice často zaměňována se vzácnější křivkou bělokřídlou (Loxia leucoptera), která má bílé pruhy na křídlech, a s křivkou velkou (Loxia pytyopsittacus), která má zase větší hlavu a mohutnější zobák.

Rozšíření

Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v Evropě, Asii a Severní Americe. Současná populace je přitom odhadována na 15 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší než 10 000 000 km2.[1] Oblast hnízdění, početnost i doba výskytu ve střední Evropě se každoročně mění v závislosti na úrodě semen. Nepravidelné přesuny mají často charakter invazí. Často celá populace opustí oblast a na několik let osídlí invazivně jiné území.[2] V České republice jde o prozatím běžného obyvatele jehličnatých lesů. Ročně u nás hnízdí asi 30 - 100 000 párů a zimuje 30 - 120 000 jedinců.[3]

Ekologie

Mimo hnízdění žije křivka obecná obvykle v menších, rozvolněnějších hejnech. Je velice obratná, rychle přeskakuje z větve na větev, často visí i vzhůru nohama. Je typickým semenožravcem, který požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především smrků a borovic. Často se ozývá tvrdým „kip kip“, zpěv tvoří směs trylků a vrzavých a praskavých zvuků. Hnízdí po celý rok, nejčastěji v době od prosince do května, v závislosti na množství potravy jednou i dvakrát do roka. Dobře ukryté hnízdo si staví nejčastěji na smrcích ve výšce 4 až 5 m. Během března do něj klade 3 - 4 vejce o velikosti 22 × 16 mm, bílá s černými a hnědými skvrnami, jejichž inkubační doba trvá 14 - 16 dní. V chladném období samička opouští hnízdo jen zřídka a nechává se krmit samečkem. Rodiče mláďata krmí až do té doby, dokud jim neztvrdnou a nezakřiví zobáčky (14-20 dní).

Poddruhy

U křivky obecné rozeznáváme asi 21 poddruhů. V České republice se přitom vyskytuje pouze jeden - křivka eurosibiřská (L. c. curvirostra).[4]

Chov a kulturní význam

Křivka obecná byla v minulosti vítanou kořistí čižbářů. Od prehistorie, po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána jako zdroj potravy. Od nepaměti až do 40. let 20. století byla oblíbeným a rozšířeným klecním ptákem, zejména v horských oblastech. Například v pověrách jizerskohorských horalů voda, ve které se křivka vykoupala platila za léčivou. Pověrčiví horalé věřili, že křivka chrání dům před bleskem nebo má schopnost "vytáhnout" z nemocného horečku.[5] I v současnosti jsou chování a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Takový chov je cenným zdrojem poučení a i informací o bionomii druhu. V zajetí se objevují vedle přírodně zbarvených ptáků i některé barevné mutace.[6] Křivky s oblibou vyzobávají vápennou omítku ze zdí chalup v horských oblastech. Škody však patrně nejsou významné.

Zdroje a reference

  1. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/53487/all
  2. Hudec, K. (1983):Fauna ČSSR - Díl III/2 Academia, Praha.
  3. Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  4. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9014/
  5. Nevrlý, M. (1996): Kniha o Jizerských horách. Civitas, Janov n.N. ISBN 80-902086-3-0
  6. http://www.kreuzschnäbel.de/content_output.php?&content_key=63185679434a68e5856ddc43482457eb4c70a6&


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Loxia curvirostra