Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Koncentrační tábor Kraków-Płaszów
Z Multimediaexpo.cz
Koncentrační tábor Kraków-Płaszów byl nacistický koncentrační tábor, který fungoval od podzimu 1942 jako pracovní tábor (něm. Zwangsarbeitslager Plaszow bei Krakau des SS und Polizeiführers im Distrikt Krakau) a v období od 11. ledna 1944 do 15. ledna 1945 jako koncentrační tábor (něm. Konzentrationslager in Plaszow bei Krakau). Byl jedním ze tří "židovských pracovních táborů" (něm. Judenarbeitslager) založených v okolí Krakova s označením Julag I (Julag II byl vytvořen ve čtvrti Prokocim a Julag III ve čtvrti Bieżanów).
Obsah |
Založení tábora
Byl vystavěn na jižním předměstí Krakova na území obcí Płaszów, Podgórze a Wola Duchacka (dnes všechny součástí Krakova). Výstavba začala na podzim 1942 na území dvou židovských hřbitovů z let 1887 a 1932, které se nacházely u ulic Abrahama (nový hřbitov) a Jeruzalémské (starý hřbitov) - náhrobky z těchto dvou hřbitovů byly později použity k vydláždění cest v táboře. Zpočátku měl tábor rozlohu přibližně 5 ha, později se rozrostl až na 80 ha. Položen byl v blízkosti vlakového nádraží Kraków-Płaszów, což umožňovalo dobré napojení na mezinárodní železniční síť (zejména na trať do podkarpatské oblasti, trať do Osvětimi i na tratě vedoucí z Maďarska).
Zpočátku měl Płaszów fungovat pouze jako sběrný tábor (Stammellager), v němž měli být shromažďováni Židé před deportací na východ. Ke konci roku 1942 však byla v souvislosti se změnami nacistických plánů, které počítali s co největším využitím židovské pracovní síly, zahájena intenzívnější výstavba pracovního tábora (Zwangsarbeitslager). Velitelem tábora se v té době stal SS-Oberscharführer Müller, který za účelem rychlejší výstavby zřídil v krakovském ghettu speciální oddíl (tzv. Barrackenbau), který byl každý den vysílán do Płaszowa a pracoval tam na výstavbě tábora.
Tábor byl obehnán dvěma ploty z ostnatého drátu, mezi nimiž byl hluboký příkop naplněný vodou. V několikasetmetrových odstupech byly rozmístněny strážní věže (celkem 13) vybavené reflektory a kulomety. Na území tábora se nacházelo 9 rybníků a 2 kamenolomy. V vezeňské části tábora (Schutzhaftlager) byly baráky pro vězně, sprchy, kuchyň a místo pro konání apelů. Oddělen od této části byl tzv. Wachblock(ve východní části tábora) , v němž byly kanceláře a kasárna SS, vila velitele tábora, sklady, nemocnice SS. Celkem měl tábor kolem 180 baráků.
Vstupní brána do tábora vedla od ulice Jeruzalémské v severovýchodní části tábora. Hned u ní byla strážnice, budova velitelství a dům s telefonní centrálou (před jejím zřízením zde bydlel Amon Göth, než se přestěhoval do vily asi o 300 m jižněji). V zimě na přelomu let 1943-1944 byla do tábora prodloužena železniční trať. Končila kousek za vstupní bránou, přímo před budovou velitelství. V tomto období byla zahájena také výstavba plynových komor a krematorií, které však nebyly nikdy dokončeny.
Od léta 1943 se Płaszów stal pobočným táborem KL Lublin-Majdanek a od dubna 1944 se stal samostatným koncentračním táborem.
Velitelé tábora
Veliteli tábora byli:
- SS-Unterscharführer Horst Pilarczyk
- SS-Oberscharführer Franz Josef Müller - do 13. února 1943
- SS-Untersturmführer Amon Göth - 13. února 1943 - 13. září 1944
- SS-Hauptscharführer Kurt Schupke - 13. září 1944 - 15. ledna 1945
Vězni
V prvním období existence tábora do něj byli přiváděni převážně obyvatelé blízkých ghett (Poláci židovského původu). V únoru 1943 bylo v Płaszowie asi 2 000 vězňů, po likvidaci krakovského ghetta v březnu téhož roku, se jejich stav zvýšil na 10 000 [1]. V době svého největšího rozmachu měl tábor kapacitu pro přibližně 25 000 vězňů [2].
V červenci 1943 vznikl samostatný tábor pro Poláky, kteří byli pochytáni během razií nebo sem byli přemístěni ze zrušených pracovních táborů. Zpočátku jich v táboře bylo kolem 1 000, v pozdější době až 6 000 [3].
Když se v roce 1944 stal Płaszów samostatným koncentračním táborem, zvýšila podstatným způsobe i migrace jeho vězňů. Začaly přicházet transporty z likvidovaných ghett a menších pracovních táborů. Z Płaszowa naopak byly vypravovány transporty do jiných koncentračních táborů.
Likvidace tábora
S tím, jak se blížila od východu Rudá armáda, zvyšoval se počet transportů vysílaných do Říše.
V září 1944 již byl počet vězňů v Płaszowě pouze kolem 5 000 a ke konci roku pobývala v táboře už pouze skupina asi 600 osob, jejichž hlavním úkolem bylo zahladit stopy po existenci tábora - rozebírali baráky a různá táborová zařízení, vykopávali těla z masových hrobů a pálili je.
Poslední skupina vězňů opustila tábor pěšky dne 15. ledna 1945, 3 dny před příchodem Rudé armády.
Počet obětí
Odhaduje se, že táborem v Płaszowě prošlo asi 150 000 lidí, převážně z Polska, ale také z Rumunska, Maďarska, Slovenska a z okupovaných území SSSR. Asi 80 000 z nich se nedožilo konce války.[4]
Na území tábora byly dvě místa, na nichž byli vězni popravováni (za tímto účelem sem byly přiváženy i osoby z jiných nacistických věznic v Malopolsku, zejména z věznice Montelupich v Krakově). Šlo o pozůstatky někdejšího rakousko-uherského opevnění:
- tzv. Lipowy Dołek (též C-Dołek) - místo, kde se dnes nachází památník zavražděným
- tzv. Chujowa Górka (tež H-Górka) - popravení na tomto místě byli v roce 1944 exhumováni a spáleni.
Dalším místem, kde se nacházely masové hroby byl starý židovský hřbitov (zde byly pohřbeny těla zabitých lidí z krakovského ghetta).
Související články
Reference
- ↑ Pilichowski, Cz. a kol.: Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945, s. 390.
- ↑ http://www.holocaustresearchproject.net/othercamps/plaszow/plaszow.html
- ↑ Pilichowski, Cz. a kol.: Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945, s. 390.
- ↑ Pilichowski, Cz. a kol.: Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945, s. 391.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |