V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Biomasa

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 12. 2013, 15:35; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Soubor:Špalek na štípání.jpg
Palivové dřevo - tradiční využití biomasy

Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často označujeme rostlinnou biomasu využitelnou pro energetické účely. Energie biomasy má svůj prapůvod ve slunečním záření a fotosyntéze, proto se jedná o obnovitelný zdroj energie. Celková hmotnost biomasy je obvykle stanovena vážením, popřípadě též odhadem z objemu nebo délky těla. U čerstvě nalovených organismů je stanovena živá nebo čerstvá biomasa. Přesnější je stanovení biomasy suché (sušiny) a sušiny bez popelovin. Energetická hodnota biomasy je stanovena buď spálením v joulometru, nebo na základě podílu proteinů, cukrů a tuků.


Obsah

Ekologická definice biomasy

Ekologie definuje biomasu jako celkovou hmotu jedinců určitého druhu, skupiny druhů nebo všech druhů společenstva na určité ploše. U rostlin se vyjadřuje v hmotnosti sušiny, u živočichů také v čerstvé hmotnosti (v joulech, dříve i v kaloriích, obsahu uhlíku ap.). U půdních a vodních organismů může být vztažena také k celkovému objemu (litr, cm3, m3). U rostlin je rozlišována biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa živá nebo mrtvá (stařina).

Klimatologické využití pojmu biomasy

Klimatologie zkoumá souvislosti mezi změnami klimatu a nárůstem či poklesem tvorby určité složky biomasy (např. rostlin nebo řas nebo organismů v krychlovém metru vody). Jde například o vliv globálního oteplení nebo snížení prostupnosti atmosféry pro sluneční záření.

Energetické využití biomasy

Energetické využití biomasy zahrnuje:

SkupinaTechnologieProduktyVýstupy
SpalováníTeplo, elektřina
Chemické přeměny Zplyňování Olej, plyn, dehet, metan, čpavek, metanol Elektřina, teplo, pohon vozidel
Rychlá pyrolýza
Chemické přeměny ve vodním prostředí Zkapalňování Olej
Esterifikace Metylester řepkového oleje (MEŘO)-bionafta Pohon vozidel
Biologické procesy Anaerobní digesce Bioplyn, metan Elektřina, teplo, pohon vozidel
Alkoholové kvašení Etanol Pohon vozidel
Kompostování Teplo (z chlazení kompostu)

Rozeznáváme především zbytkovou (odpadní) biomasu - dřevní odpady z lesního hospodářství a celulózo-papírenského, dřevařského a nábytkářského průmyslu, rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny, komunální bioodpad a odpady z potravinářského průmyslu - a cíleně pěstovanou biomasu - energetické byliny a rychlerostoucí dřeviny. Statková hnojiva jsou podle § 2 zák. č. 308/2000 Sb. „o hnojivech“ hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány. Zařízení, která produkují z biomasy výrobky získávané obvykle pouze z ropy, se nazývají biorafinérie.

Evropský potenciál biomasy

Evropská agentura pro životní prostředí ve studii z roku 2006 stanovila tzv. evropský potenciál biomasy, který by respektoval ochranu biologické rozmanitosti a vedl jen k minimu nepříznivých dopadů. V roce 2030 by mohlo být asi 15 % energetické poptávky v Evropské unii pokryto energií vyrobenou ze zemědělských, lesnických a odpadních produktů z čistě evropských zdrojů. Do roku 2030 by mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy evropského původu.[1]

Biopalivo

Podrobnější informace naleznete na stránce: biopaliva
Soubor:Biomasa.jpg
Zdroje biomasy

Biopalivo[2] vzniká cílenou výrobou či přípravou z biomasy. Představuje tedy jedno z možných využití biomasy, kterou lze jinak použít jako surovinu pro výstavbu, nábytek, balení, pro výrobky z papíru atd. Možné rozdělení biopaliv:

V současnosti je chemická energie z biopaliv uvolňována hlavně jejich spalováním.[3] Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě elektřiny pomocí palivových článků. Biopaliva pokrývají 15 % celkové světové spotřeby energie, především ve Třetím světě, kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve Švédsku a Finsku (17 % a 19 %). Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů. Biopaliva uhlíkově neutrální nejsou - už jenom proto, že k účinnému růstu rostlin je potřeba hnojivo, rostliny je třeba nějak sklidit, přetransformovat na biopaliva a přemístit do nádrží. K výrobě biopaliva lze použít vodní řasy.[4]

Reference

  1. ↑ Miroslav Šuta: Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby, respekt.cz, 6.3.2009
  2. ↑ Víme, co se pod pojmem biopaliva ve skutečnosti skrývá?. Biom.cz [online].  [cit. 2009-9-29]. Dostupné online.  
  3. ↑ Spalování biomasy - odborná rubrika o spalování biomasy na portálu BIOM.CZ. Biom.cz [online].  [cit. 2009-9-29]. Dostupné online.  
  4. ↑ Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda. ideje.cz [online].  [cit. 2008-8-21]. Dostupné online.  

Literatura

Související články

Externí odkazy



Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Biomasa“