Bystřice nad Pernštejnem

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 7. 2012, 10:34; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřice. V roce 2011 zde žilo 8 617 obyvatel.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Středověk
- 1.2 20. století
2 Pamětihodnosti
3 Rodáci
4 Zajímavosti
5 Části města
6 Odkazy
- 6.1 Reference
- 6.2 Související články

Historie

Středověk

Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1298), získalo svoje pojmenování díky říčce Bystřici, která tímto městem protéká. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrum okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město. Roku 1588 Jan z Pernštejna prodal Pernštejn a pernštejnské panství městu Brnu a tím skončila vláda Pernštejnů v tomto městě. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však velkou měrou účastnil na stavovském povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav z Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

20. století

Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což mělo za následek rozvoj průmyslu. K rozvoji města také přispěl rozvoj uranového průmyslu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.

Vývoj počtu obyvatel Bystřice nad Pernštejnem^[1]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	5468	5405	5119	5006	4770	4576	4170	3922	5032	7644	9510	9304	9068

Pamětihodnosti

Kostel svatého Vavřince byl zbudován v raně gotickém stylu ve 13. století a později barokně přestavěný. Město má však ještě jeden kostel svaté Trojice, původně sloužící evangelíkům, z roku 1615, dnes jde o kostel hřbitovní. Na Černém vršku je kaple svaté Anny z roku 1749. Na náměstí se nachází kašna z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje. Ve středu náměstí se tyčí mariánský sloup z roku 1727. V horní části náměstí je postaven pískovcový kříž s pietou z roku 1881. Před Základní školou TGM je umístěna nesmírně cenná socha prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka od novoměstského rodáka, sochaře Vincence Makovského (její kopie je např. v Brně před Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity). Mezi významné památky okolí města patří hradní zřícenina Aueršperk u obce Dvořiště. Další pozoruhodnou historickou památkou je rovněž zřícenina hradu Zubštejna, jež se nachází se u nedaleké obce Pivonice. Z věže této zříceniny je nádherný výhled do širokého dalekého okolí.

Rodáci

Izaiáš Cibulka (asi 1533 - 1582) - překladatel Bible kralické
Antonín Boček (1802 - 1847) - první moravský historiograf a archivář
Karel Šmídek (1818 - 1878) - kněz, filozof, pedagog
Gustav Pfleger Moravský (1833 - 1875) - spisovatel
František Šťastný (1836 - 1908) - zakladatel turistiky v obci Vír a na Bystřicku
MUDr. František Veselý (1862 - 1923) - lékař, vlastenec, balneolog - zakladatel lázní Luhačovice
Otto Eisler (1893 - 1968) - architekt
Ladislav Kobsinek (1903 - 1959), československý voják a člen Národní obce fašistické

Zajímavosti

Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici, u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město (1580, císař Rudolf II.), současný prezident České republiky Václav Klaus. Pozoruhodné je i to, že šlo o druhý den voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Během procházky nově zrekonstruovaným náměstím tak prezident poskytl první interview k povolebním výsledkům.

Části města

Dolní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem

pohled na horní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem

Farní kostel svatého Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem

Morový sloup na náměstí

Odkazy

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bystřice nad Pernštejnem

↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597.

Související články

Městská autobusová doprava v Bystřici nad Pernštejnem

Města a obce okresu Žďár nad Sázavou
Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597.

[1]