Slučka malá

Z Multimediaexpo.cz

Slučka malá (Lymnocryptes minimus) je malý monotypický druh bahňáka z čeledi slukovitých. Je také jediným druhem v monotypickém rodu Lymnocryptes.^[1]

Obsah 1 Popis 2 Rozšíření 3 Potrava 4 Hnízdění 5 Reference

Popis

Vzdáleně se podobá bekasině otavní, je však výrazně menší, s kratším zobákem. Dorůstá délky 17–19 cm, v rozpětí křídel měří 30–36 cm a váží 40–60 g. Výrazná je kresba hlavy s dvojitým nadočním proužkem, tmavou půlměsičitou skvrnou pod okem a tmavým temenem bez středního světlého proužku. Hruď a boky jsou podélně (ne příčně) proužkované, na hřbetě má kontrastní žluté proužky.^[2] Žije velmi skrytě, při ohrožení se tiskne k zemi a spoléhá přitom na své maskovací zbarvení; vyletuje zpravidla až na poslední chvíli. Většinu roku se chová tiše, zpěv, který tvoří rytmické „tlok–tokli–tlok–tokli“, je však velmi výrazný a slyšitelný na velkou vzdálenost. Samci se jím ozývají za letu i na zemi.^[3]

Rozšíření

Hnízdí na rozlehlých rašeliništích severní Evropy a východní Sibiře. Tažný druh se zimovišti v západní a severozápadní Evropě, Středomoří, severní Africe, Sahelu a jihozápadní Asii.^[4] Zimuje na březích vod nebo v nízkých travnatých bažinatých porostech.^[5] Na území České republiky se objevuje na tahu a velmi vzácně zimuje.^[2]

Potrava

Živí se hlavně různými bezobratlými, ale požírá také semena.

Hnízdění

Hnízdí na zemi, v jedné snůšce jsou obvykle 4 hnědá, tmavě skvrnitá vejce. Inkubační doba trvá 17–24 dnů, na vejcích sedí pouze samice.^[6][7]

Reference

1. ↑ Lymnocryptes [online]. Integrated Taxonomic Information System, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
2. ↑ ^{2,0 2,1} SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 150-151.  
3. ↑ COLSTON, Peter; BURTON, Philip. Limicolen – Alle europäischen Watvogel-Arten, Bestimmungsmerkmale, Flugbilder, Biologie, Verbreitung. München : BlV Verlagsgesellschaft, 1989. ISBN 3-405-13647-4. S. 160.  
4. ↑ DELANY, Simon Delany; SCOTT, Derek; DODMAN, Tim. An Atlas of Wader Populations in Afrika and Western Eurasia. Wageningen : Wetlands International, 2009. ISBN 978-90-5882-047-1. S. 259.  
5. ↑ DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 108.  
6. ↑ DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 183.  
7. ↑ Jack Snipe [online]. British Trust for Ornithology, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Lymnocryptes minimus

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii