Třicet případů majora Zemana

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 10. 2013, 07:59; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Třicet případů majora Zemana je televizní seriál natočený v letech 1974 – 1979 Ústřední redakcí armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize. Režisérem byl Jiří Sequens, děj se odehrává mezi léty 1945 – 1973. Hlavní postavou je příslušník SNB Jan Zeman, kterého hraje Vladimír Brabec. Ten se vyskytuje v každém díle a postupně se v seriálu vypracuje z civilisty až na náčelníka pražské kriminálky.

Seriál vznikal v době hluboké normalizace k 30. výročí vzniku SNB. Jeho cílem bylo propagovat a obhajovat činnost bezpečnostního aparátu socialistického Československa a očernit odpůrce komunistického režimu. Na natáčení seriálu se také podílelo pomocí Tiskového odboru i Federální ministerstvo vnitra. Jako všechna díla své doby v něm byla řada skutečností uváděna do smyšlených souvislostí, nebo některá fakta zcela měněna. Většina dílů seriálu je sice natočena na základě skutečných událostí s řadou nepozměněných faktů, ale jejich celkové, ideové vyznění je poplatné době a účelu vzniku seriálu. To je důvod, proč je seriál označován jako propagandistický.

Jedná se o nejrozsáhlejší dramatické dílo Československé televize.

Obsazení

Vladimír Brabec, František Němec, Rudolf Jelínek, Emil Horváth, Jiří Lír, Ladislav Mrkvička, Vladimír Ráž, Miloš Willig, Radoslav Brzobohatý, Ilja Prachař, Jiří Holý, Jaromír Crha, Renáta Doleželová, Jaroslava Obermaierová, Ivana Andrlová, Radúz Chmelík, Stanislav Fišer, Miloš Vávra, Alena Vránová, Milada Vnuková, Štefan Kvietik a mnozí další - většina tehdejších známějších herců.

Jednotlivé díly

(1945) Smrt u jezera - poválečný příběh, v němž Zeman vyšetřuje vraždu svého otce a nastoupí k SNB.
(1946) Vyznavači ohně - o nacistech z pohraničí, kteří chtějí uniknout trestu.
(1947) Loupež sladkého "I" – o černém obchodu s nedostatkovým inzulinem.
(1947) Rubínové kříže – inspirováno Banderovci prchajícími přes československé území.
(1948) Hon na lišku – propagandisticky zkreslené převzetí moci komunisty v únoru 1948. Zemanův nový nadřízený, nadporučík Bláha (Radoslav Brzobohatý), se odkryje jako protisocialistický živel a prchne letadlem na Západ.
(1949) Bestie – inspirováno tzv. králi Šumavy.
(1950) Mědirytina – pojednává o falzifikaci potravinových lístků. Již od válečných let je zaveden lístkový systém, určující povolené příděly potravin na osobu, hlavně masa. Pražská kriminálka objeví lístky falešné. Pátráním po síti padělatelů je pověřen podporučík Zeman. V tomto díle se také setkává se svou budoucí ženou Lídou.
(1951) Strach – inspirováno případem bratrů Mašínů. V tomto díle se Zemanovi narodí dcera.
(1952) Loď do Hamburku - do Československa opět přijíždí Zemanův bývalý nadřízený Bláha, nyní jako západní agent.
(1953) Vrah se skrývá v poli – na motivy Případu Babice.
(1954) Křížová cesta - na faře v blízkosti kláštera dojde k vraždě faráře.
(1955) Kleště – případ pojednává o zradě Pavla Bláhy vůči svým přátelům.
(1956) Romance o nenápadné paní – podle skutečného případu z České Třebové.
(1957) Konec velké šance - Bláhovi nevycházejí plány, chce opustit Československo. Před tím chce zabít Zemana, zabije ale jen jeho ženu a sám je vzápětí Zemanem zastřelen.
(1958) Kvadratura ženy – na motivy případu rozčtvrcené Herty Černínové.
(1959) Dáma s erbem - vyšetřuje se krádež cenných předmětů ze zámecké sbírky.
(1960) Prokleté dědictví - v kladenských dolech se skrývá ukradených 300 tisíc korun.
(1961) Bílé linky - o činnosti StB v Západním Berlíně.
(1962) Třetí housle - v tomto příběhu, pojatém jako komedie, se Zeman podruhé žení.
(1963) Modrá světla - navazuje na díl Bílé linky.
(1964) Pán ze Salcburku – pojednává o pašování lidí přes železnou oponu kamionem.
(1965) Tatranské pastorále - pojednává o točení filmu na motivu skutečné vraždy, při natáčení nalezne major Zeman pachatele skutečné vraždy.
(1966) Šťastný a veselý - majetkové vyšetřování.
(1967) Klauni - začátek Pražského jara.
(1968) Štvanice – hrubě zkreslené události Pražského jara.
(1969) Studna – hororový příběh na motivy apokalyptického konce obyvatel domku u Černošic. Do příběhu je vkomponováno ostouzení procesů Pražského jara.
(1970) Rukojmí v Bella Vista - špionážní příběh z Jižní Ameriky.
(1971) Poselství z neznámé země - pokračování předchozího dílu.
(1972) Mimikry – inspirováno případem únosu letadla do SRN, paralela k procesu se skupinou Plastic People.
(1973) Růže pro Zemana - závěrečný díl.

Související články

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii