V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Pěnice pokřovní

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 3. 9. 2013, 11:12; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Dospělý pták na hnízdě

Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) je malý zpěvný pták z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Obsah

Popis

Nejmenší hnízdící druh pěnice v ČR,[1] dorůstá délky 13-14 cm, v rozpětí křídel měří 17-20 cm a váží 12-16 g. Svrchní část těla je šedohnědá, hlava a zátylek šedý, hrdlo bílé a spodina těla špinavě bílá. Končetiny má tmavé a oči hnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Vábí krátkým „tet“, varování zní jako „terrrtek“. Zpěv tvoří výrazné „lylylylyl“ předcházené jemným švitořením.[1][2]

Rozšíření

Je běžná ve většině Evropy vyjma Španělska, západní Francie, části Britských ostrovů, Islandu, severní Skandinávie a většiny Itálie; dále zasahuje také na území západní a střední Asie. Jedná se o druh tažný se zimovišti v západní Africe a jižní Asii, který se na svá hnízdiště navrací v dubnu až říjnu. Žije na okrajích lesů, v křovinách a lesících v otevřené krajině, parcích a zahradách. V České republice hnízdí v počtu 50-100 tisíc parů od nížin až po 1 600 m n. m.[1] Populační trend na našem území je mírný vzestup.[3]

Ekologie

Pěnice pokřovní se živí pavouky, hmyzem, jeho larvami a bobulemi. Žije velmi skrytě. Pohlavně dospívá ve věku jednoho roku. Ve střední Evropě hnízdí 1x ročně od dubna do srpna.[2] Hnízdo z trávy a kořínků staví obvykle dobře skryté nízko nad zemí v hustých keřích nebo na jehličnatých stromcích. V jedné snůšce pak bývá 3-5 světlých, 17,0 x 12,7 mm velkých[1] vajec s hnědým skvrněním, na jejichž 11-13 denní inkubaci se střídavě podílí oba rodiče. Mláďata se líhnou neopeřená, slepá a jsou na svých rodičích tudíž zcela závislá. Hnízdo opouští po 11-14 dnech.

Systematika

Pěnice pokřovní byla popsána Carlem Linném v roce 1748 pod názvem Motacilla curruca.[4] Systematika druhu je však nejasná a počet poddruhů neustálený. Obecně bývají přijímány dva: Sylvia curruca curruca vyskytující se v západní části areálu rozšíření, a Sylvia curruca blythi, který se vyskytuje v části východní a oproti nominálnímu poddruhu má poněkud světlejší zbarvení hlavy.[5]

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 194.  
  2. 2,0 2,1 VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 50.  
  3. Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2010-12-18]. Dostupné online.  
  4. Lesser Whitethroat [online]. The Intenet Bird Collection, [cit. 2010-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Snow, David W.; Perrins, Christopher M.; Doherty, Paul & Cramp, Stanley (1998): The complete birds of the western Palaearctic on CD-ROM. Oxford University Press. ISBN 0192685791 (anglicky)


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sylvia curruca