Debian
Z Multimediaexpo.cz
Debian GNU/Linux je distribuce GNU/Linuxu a její porty na jiná jádra, kterou nevyvíjí komerční subjekt, ale je vyvíjena velkým množstvím dobrovolníků z celého světa. Je známa především svou konzervativností.
Přesto je to jedna z nejrozšířenějších linuxových distribucí na světě.
Oproti klasickým „komerčním distribucím“, jako jsou Red Hat, Mandriva nebo SUSE, nepoužívá balíčkovací systém postavený na RPM (RPM Package Manager, dříve Red Hat Package Manager), ale má vlastní balíčkovací systém tzv. deb-balíčků, který je velmi propracovaný a umožňuje velmi jednoduše provádět správu balíčků z různých zdrojů. Nazývá se Advanced Packaging Tool (APT).
Debian je pro svou stabilitu a jednoduchou údržbu velmi oblíbený zejména pro serverové instalace, naopak jeho podíl na desktopech v posledních letech poněkud poklesl, zejména po příchodu distribuce Ubuntu, která je ovšem na Debianu založena.
Obsah |
Historie projektu
První zmínka o distribuci Debian pochází z 16. srpna 1993. Zakladatelem je Ian Murdock, který v té době studoval na univerzitě.
Murdock sám říkal Debianu „Debian Linux Release“. V eseji Debian manifesto (viz také: GNU manifesto) nabádá k vytvoření distribuce v duchu GNU a Linuxu, tedy v duchu svobody, nikoli pouze něčeho zadarmo („free as in freedom, not as in free beer“). Prakticky je to realizováno tak, že celý projekt je řízen vývojáři, kteří si ze svého středu volí jednoho, jenž bude stát v čele celého úsilí. Peníze na pokrytí nákladů spojených s vývojem (připojení k síti, hardware) získává Debian z příspěvků a darů.
Jméno Debian je složeninou jména Murdockovy přítelkyně, dnes bývalé ženy Debry, a jeho křestního jména Ian. V angličtině se tedy čte jako složenina těchto dvou jmen [debien], v češtině je možno se setkat s používáním jak původní výslovnosti, tak jednoduše české [debijan].
Debian se pomalu utvářel mezi lety 1994–1995, v roce 1995 začaly probíhat první práce na portování na jiné hardwarové architektury a v roce 1996 vyšla první stabilní verze. V tomtéž roce nahradil Bruce Perens ve vedení projektu Murdocka. Krom toho došlo k významné události, dlouholetý vývojář Ean Schuessler navrhl, aby Debian uzavřel společenskou smlouvu mezi uživateli, vývojáři, a projektem. Po bouřlivých diskuzích na mailing listech byla odsouhlasena finální podoba Debian Social Contract (Společenské smlouvy Debianu) a Debian Free Software Guidelines (Debianí vymezení svobodného softwaru). První dokument stanovuje, že projekt bude navždy svobodný ve smyslu svobody určování směru vývoje. Zatímco druhý definuje jaký software je svobodný a ustanovuje, že nesvobodný software nepatří do Debianu. (Avšak stále je možnost si takovýto software instalovat – to je volba uživatele).
Verze Debianu
Větve
Debian má tři hlavní větve, do kterých se software člení podle úrovně otestování a míry funkčnosti:
- stable – stabilní, pečlivě otestovaný a chyb zbavený software, připravený pro nasazení i v kritických aplikacích, avšak již lehce zastaralý. Pro tuto větev jsou však pravidelně vydávány záplaty, řešící kritické chyby a bezpečnostní problémy.
- testing – testovací, novější software, použitelný pro desktop, avšak s možným výskytem chyb.
- unstable – nestabilní, vývojářská větev, používaná převážně vývojáři, nadšenci a lidmi, kteří chtějí žít na ostří nože („bleeding edge“).
Kromě toho existují dvě další větve:
- oldstable – zastaralý software, který byl kdysi stable.
- experimental – experimentální větev, používání se nedoporučuje ani vývojářům, používá se skutečně k pokusům, obvykle je zde software ve stejné verzi jako v unstable.
Vydání
Vydání Debianu se označují kódovými jmény podle postaviček z filmu Příběh hraček (Toy Story).
V následující tabulce jsou seřazeny vydané verze od nejstarší po nejnovější:
| Verze | Kódové označení | Datum vydání | Ukončení podpory | Počet balíků | Novinky |
|---|---|---|---|---|---|
| 1.1 | Buzz | 17. červen 1996 | 474 | ELF, Linux 2.0 | |
| 1.2 | Rex | 12. prosinec 1996 | 848 | ||
| 1.3 | Bo | 5. červen 1997 | 14. května 1998 | 974 | |
| 2.0 | Hamm | 24. červenec 1998 | 15. února 1999 | ≈ 1 500 | glibc |
| 2.1 | Slink | 9. březen 1999 | 30. září 2000 | ≈ 2 250 | APT |
| 2.2 | Potato | 15. srpen 2000 | 30. června 2003 | ≈ 3 900 | |
| 3.0 | Woody | 19. červenec 2002 | 30. června 2006 | ≈ 8 500 | |
| 3.1 | Sarge | 6. červen 2005 | 31. března 2008 | ≈ 15 400 | Modulární instalátor |
| 4.0 | Etch | 8. duben 2007 | 15. února 2010 | ≈ 18 000 | Grafický instalátor |
| 5.0 | Lenny | 14. únor 2009 | 6. února 2012 | ≈ 23 000 | NTFS-3G |
| 6.0 | Squeeze | 6. únor 2011 | 31. května 2014 (LTS verze: 29. února 2016) | ≈ 29 000 | Závislostně založené bootování, free firmware |
| 7 | Wheezy | 4. květen 2013 | 25. dubna 2016 (LTS verze: 31. května 2018) | ≈ 36 000 | Multiarch |
| 8 | Jessie | 25. duben 2015 | 17. června 2018 (LTS verze: 30. června 2020) | ≈ 43 000 | systemd jako výchozí spouštěcí systém |
| 9 | Stretch | 17. červen 2017 | 18. července 2020 (LTS verze: 30. června 2022) | ≈ 51 000 | |
| 10 | Buster | 6. červenec 2019 | 10. září 2022 (LTS verze: 30. června 2024) | ≈ 59 000 | zapnutý AppArmor, nftables jako výchozí, podpora Secure Boot, Wayland pod GNOME je výchozí |
| 11 | Bullseye | 14. srpen 2021 | červenec 2024 (LTS verze: červen 2026) | 59 551 | tisk a scan bez ovladačů (IPP-USB), nativní podpora exFAT |
| 12 | Bookworm | 10. červen 2023 | červen 2026 (LTS verze: červen 2028) | 64 419 | nesvobodný firmware součástí instalátoru |
| 13 | Trixie | (2025) | očekává se podpora architektury RISC-V | ||
| 14 | Forky |
| Stará verze | Starší, stále podporovaná verze | Aktuální stabilní verze | Budoucí verze |
Kromě toho:
- unstable větev se pořád jmenuje Sid (to byl ten zlý chlapec, který ve filmu ničil hračky)
Porty na jiná jádra
Přestože je dnes Debian znám především jako distribuce GNU/Linuxu, je vyvíjeno také několik variant Debianu s jádry jinými než Linux. Tyto variace si ovšem zachovávají uživatelské prostředí z projektu GNU a umožňují instalaci dalšího svobodného softwaru pomocí balíčkovacího systému.
Vydané porty, označené jako stabilní:
- Debian GNU/Linux – první oficiální Debian, používající jádro Linux
Dosud nevydané, ve vývoji:
- Debian GNU/Hurd – s jádrem HURD
- Debian GNU/NetBSD
- Debian GNU/kFreeBSD
Nepodporované přímo projektem Debian:
- Nexenta OS (Debian GNU/OpenSolaris) – v současné době je dostupná alfa verze; systém je sice založen na Debianu, ale jeho vývoj není kontrolován Debianem (jakožto projektem samotným).
YouTube video
| Debian 12 Review: Why It's the Best Release So Far |
| Debian Jessie 8.2 and A Lesson in Sources |
| LinuxDays 2016 – 486 vs. Raspberry Pi 3 Debian 7.0 stále podporuje 486 !! (čas: 20:18) |
| Debian 7.0 "Wheezy" + GNOME 3 |
Systémy založené na Debianu
Příbuzné články
Reference
Externí odkazy
- debian.cz – česká stránka
- Debian-linux.cz – denní české zpravodajství o dění v distribuci
- debian.org – oficiální stránka (česká verze)
- wiki.debian.org – Debian Wiki
- alioth.debian.org – Vývojářská stránka
- root.cz/n/debian – stránka Debianu na root.cz
- Balíčkovací systém distribuce Debian GNU/Linux – seriál na rootu
- Prodloužení podpory pro Debian 6.0 squeeze až do února 2016 (anglicky)
|
|
| Operační systémy |
|---|
| BSD |
| FreeBSD • NetBSD • OpenBSD • DragonFly BSD |
| Linux (distribuce) |
| Debian • Fedora • Gentoo • Knoppix • Mandriva • Red Hat • Slackware • SUSE • Ubuntu • další... |
| Mac OS |
| System 6 • System 7 • Mac OS 8 • Mac OS 9 • Mac OS X |
| Windows pro DOS |
| 1.0 • 2.0 • 3.0 • 3.1x • Windows 95 • Windows 98 • Windows Me |
| Windows NT |
| NT 3.1 • NT 3.5 • NT 3.51 • NT 4.0 • Windows 2000 Windows XP • Windows Vista • Windows 7 • Windows 8 • Windows 8.1 • Windows 10 • Windows 11 |
| Windows NT Server |
| Server 2003 • Server 2008 • Server 2008 R2 • Server 2012 • Server 2012 R2 |
| Mobilní telefony a PDA |
| Android • BlackBerry OS • iOS • Maemo • PalmOS • webOS • Symbian OS • Windows CE • Windows Mobile |
| OS/2 |
| OS/2 2.1 • OS/2 Warp 3.0 • OS/2 Warp 4.0 • OS/2 Aurora 4.5 • eComStation • ArcaOS |
| DOS |
| MS-DOS • PC-DOS • DR-DOS • FreeDOS • PTS-DOS |
| Další |
| NeXTSTEP • BeOS • ZETA • Haiku • Atari TOS • GeoWorks Ensemble • UNIX • AmigaOS • QNX • Solaris OpenVMS • Syllable • ReactOS • Multics • Plan 9 from Bell Labs |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |