Müller Thurgau

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 7. 2013, 01:14; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Vinná réva odrůdy Müller Thurgau

Müller Thurgau (zkratka MT) je švýcarská moštová odrůda vinné révy, která vznikla nejspíše křížením odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. Je pojmenována podle prof. Dr. Hermanna Müllera ze švýcarského kantonu Thurgau.

Jedná se o pěstitelsky velmi oblíbenou a v Česku nejrozšířenější odrůdu, kterou je možné pěstovat ve všech českých i moravských vinařských podoblastech. Její význam je největší zejména ve vinařské oblasti Čechy, kde poskytuje vína svěží a s mladistvým charakterem. Na Moravě jsou nejvíce oceňována vína této odrůdy ze Znojemska, Uherskohradišťska, Kyjovska a Mutěnicka. V roce 2004 byla vysázena na 11,2 % plochy všech vinic v Česku, v roce 1999 to bylo dokonce 17 %.

Odrůda se označuje také jako Rivaner, Rieszling-Sylvaner, Rizlingszilvani, nebo Müller Thurgau bianco.

Obsah

Historie

Prof. Dr. Hermann Müller vyučoval botaniku ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu. Zde v rámci své šlechtitelské činnosti vypěstoval asi 150 semenáčů, které s sebou později přinesl do Wädensvilu ve Švýcarsku, kam se přestěhoval. Tam v roce 1891 zaujal jeho technika H. Schellenberga semenáč č. 58, který byl vypěstován v roce 1882, a který se stal základem této odrůdy. Původně se předpokládalo, že jde o křížence odrůd Ryzlink Rýnský a Sylvánské zelené, nicméně koncem 20. století byl Dr. F. Regnerem z Vinařské školy v Klosterneuburgu tento předpoklad vyvrácen genovou analýzou.

Popis odrůdy

Keře jsou středně bujné s řídkým olistěním. Listy jsou velké, hluboce pětilaločné a neurčitě zvlněné. Na rubu jsou hladké, řapík je středně dlouhý. Květy jsou oboupohlavní, samosprašné a pětičetné. Hrozny jsou větší, průměrně 140 mm dlouhé, řidší a někdy křídlaté. Bobule jsou žlutozelené a mají oválný tvar s průměrnou délkou 15 mm. Slupka je jemná a dužnina křupavá (při přezrání řídká), s muškátovou chutí. Průměrná hmotnost hroznu je 120 g, průměrná hmotnost bobule je 1,8 g.

Proti zimním mrazům je spíše méně odolná, dřevo se však po mrazech dobře a rychle regeneruje. Proti houbovým chorobám je odolnost nízká.

Vlastnosti vína

Víno je středně plné a harmonické. Má světlou barvu se zelenožlutým odstínem, vůně je muškátová s ovocnými tóny, v chuti je svěží s menším obsahem kyselin. Ve vůni a v chuti je možné hledat travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev nebo grapefruit. Je vhodné jej produkovat jako odrůdové víno, ale také jej scelovat do cuvée, zejména s později zrajícími odrůdami s nadměrným obsahem kyselin.

Odrůda je schopná poskytnout vysoké výnosy, při kterých však dochází k degradaci kvality a víno je řídké a hořké. Negativní vliv mají také nesprávné technologické postupy při zpracování této odrůdy, takže je bohužel často možné se setkat s málo kvalitními víny, které této odrůdě zbytečně kazí pověst.

Víno se hodí k samostatné konzumaci a k prostě stravě, k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům.

Literatura

  • Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. Str. 67. ISBN 80-86767-00-0.

Externí odkazy