V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Nakadžima A6M2-N

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 7. 2013, 08:24; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Nakadžima A6M2-N
Nakajima A6M2-N.jpg
Základní charakteristika
Určení plovákový stíhací letoun
Výrobce Nakadžima
Konstruktér
První let 7. prosinec 1941
Zařazen 1942
Vyřazen
Výroba 19411943
Vyrobeno 327
Varianty
Uživatel Japonské císařské námořnictvo

Nakadžima A6M2-N (japonsky: 中島 二式水上戦闘機, Nakadžima Nišiki Suidžó Sentóki - Plovákový stíhací letoun Typ 2, ve spojeneckém kódu Rufe) byl jednomístný jednomotorový plovákový stíhací letoun, který používalo Japonské císařské námořnictvo během druhé světové války.

Jeho konstrukce vycházela z námořního stíhacího letounu Micubiši A6M2.

Obsah

Vývoj

Rufe byl vyvinut ze stíhacího letounu Micubiši A6M2 Zero a jeho účelem byla podpora obojživelných operací a ochrana vzdálených japonských základem. Ze stejné soutěže vzešel i typ Kawaniši N1K, který byl později upraven na úspěšný stíhač. Jeho základem byl trup A6M2 Model 11 s modifikovaným křídlem a plováky. Vytvoření tohoto letounu bylo myšlenkou hlavního inženýra Nakadžimy Šinobu Micutake a konstruktéra firmy Acuši Tadžima. První prototyp vzlétl 7. prosince 1941 a do roku 1943 bylo postaveno 327 kusů včetně prototypu.

Použití velkého hlavního a dvou menších plováků vedlo ke snížení výkonů letounu oproti Zeru o 20 %. Proto byl Rufe v nevýhodě při leteckém souboji s jakýmkoliv spojeneckým stíhačem.

Skupina letounů Nakadžima A6M2-N v Jižním Pacifiku

Nasazení

Do služby typ vstoupil v roce 1942 a byl využit při obraně Aleut a Šalamounových ostrovů. Rufe se osvědčily v noci, při vyrušování amerických torpédových člunů PT, které bylo obtížné odhalit dokonce i pro prozatím nepříliš dokonalé japonské radary. Piloti A6M2-N také používali světlice pro osvětlení torpédových člunů, které byly velice zranitelné při střetu s torpédoborci a tma pro ně byla nutnou obranou.

Letoun sloužil i jako stíhací ochrana skladišť paliva a letišť na Balikpapanu v Nizozemské Východní Indii a také v podobné roli na Kurilských ostrovech.

Stíhačky Rufe nesl nosič hydroplánů Kamikawa Maru při operacích v oblasti Šalamounových a Kurilských ostrovů, stejně jako japonské pomocné křižníky Hokoku Maru a Aikoku Maru při výpadech do Indického oceánu.

Později během války, používala letouny Rufe společně s dalšími plovákovými stíhači Kawaniši N1K, letecká skupina Ócu při operacích z hladiny jezera Biwa na ostrově Honšú.

Hlavní technické údaje

Americká vojenská obrazová příručka (1943)
  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 22,44 m
  • Délka: 10,10 m
  • Výška: 4,30 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 1 912 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 2 880 kg

Pohonná jednotka

Výkony

  • Nejvyšší rychlost: 435 km/h v 5 000 m
  • Dostup: 10 000 m
  • Stoupavost: 6 min 43 s do výšky 5 000 m
  • Dolet: 1 780 km

Výzbroj

  • 2× 7,7 mm kulomet Typ 97
  • 2× 20 mm kanón Typ 99
  • 2× 60 kg puma
  • 2× kanystrová fosforová bomba Typ N3
  • světlice

Externí odkazy