Obsedantně kompulzivní porucha
Z Multimediaexpo.cz
Obsedantně kompulzivní porucha (OCD - Obsessive-compulsive disorder) patří k úzkostným poruchám a je poruchou chronickou. Pacient má nutkání vykonávat určitý soubor činností, kompulze, které jsou také běžně nazývány rituály. Člověk, který trpí obsedantně kompulzivní poruchou, bude mít pocit nesnesitelné úzkosti (např. že se jeho blízkým nebo jemu něco hrozného stane), dokud nevykoná kompulzi. Tyto kompulze mohou být patrné navenek nebo se mohou odehrávat v mysli. Začátek poruchy je většinou mezi 18. a 25. rokem. Průběh je dlouhodobý a po zhoršení do určitého stádia intenzita kolísá.
Obsah |
Typy
Nejčastější typy obsedantně kompulzivní poruchy jsou:
- obsese bez zjevných kompulzí (10 %)
- nadměrný strach ze špíny a infekce (50 %)
- kontrolování (strach z opomenutí, které by ohrozilo je nebo jiné lidi) (30 %)
- jiné kompulze (opakování slov, čísel, dotykové kompulze) (10 %)
Obsese a kompulze
Obsese je chorobně utkvělá představa, myšlenka. Z medicínského hlediska jsou to nutkavé jevy, nejčastěji myšlenky, popudy k jednání apod., které bezdůvodně ovládají mysl pacienta, i když se je snaží potlačit. Jsou automatické, časté, úzkostné, těžko kontrolovatelné. Paradoxně čím více se pacient snaží přestat na určitou věc myslet, tím je myšlenka vtíravější (viz Nemyslete na slona). Typickými obsesemi jsou strach, že pacient vážně onemocní, zraní se nebo ublíží sobě nebo ostatním. Přitom u lidí trpících obsesemi, které se týkají ublížení sobě nebo druhým, je daleko menší pravděpodobnost, že by to opravdu udělali než u průměrné osoby. Kompulze je jednání, které osoba trpící OCD, obvykle opakovaně, vykonává, aby se zbavila obsese a úzkostí, kterou způsobuje. Například u lidí, jejichž obsese se týkají bakterií nebo kontaminace, kompulze obvykle zahrnují opakované čištění a mytí nebo úzkostlivé vyhýbání se odpadkům a nepořádku. Obvyklými kompulzemi jsou kromě nadměrného mytí a čistění také shromažďování věcí, opakované dotýkání se objektů, počítání, opakování slov a frází, urovnávání věcí… a další rituální chování, pomocí kterého se pacient zbavuje obsesivních myšlenek.
Diagnostická kritéria
- přítomnost obsesí, kompulzí nebo obojího
- obsese pacient považuje za svoje vlastní myšlenky
- pacient považuje obsese nebo kompulze za přehnané a nesmyslné (toto neplatí u dětí)
- obsese nebo kompulze způsobují nadměrnou úzkost, zabírají více než hodinu denně nebo významně ovlivňuje každodenní život a pracovní nebo sociální aktivity a vztahy
- obsese nebo kompulze nejsou důsledkem schizofrenie nebo poruchy nálady
- obsese nebo kompulze nejsou důsledkem jiné poruchy (trichtilomanie, poruchy příjmu potravy, hypochondrie…)
- obsese nebo kompulze nejsou důsledkem užívání drog nebo léků
Míra rozšíření
- celoživotní prevalence: 2-3 %
- vyskytuje se ve stejném poměru u mužů i u žen
Léčba
K léčbě obsedantně kompulzivní poruchy se používá jak farmakoterapie (antidepresiva) tak psychoterapie (kognitivně behaviorální terapie). Nejúčinnější je však kombinace obojího. Při psychoterapii je pacient postupně vystavován situacím, které mu působí úzkost, a to tak dlouho, dokud nedojde k jejímu poklesu. Těmto situacím musí čelit, aniž by vykonal kompulzi. Kompulzí se pacient zbaví až po vyléčení obsesí, protože právě ty jsou jejich příčinou.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |