Oscar Peterson

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 5. 7. 2013, 13:57; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Oscar Emmanuel Peterson, CC, CQ, O.Ont. (15. srpna 1925, Montreal, Quebec - 23.prosince 2007 Mississauga, Ontario) byl kanadský jazzový pianista a skladatel, některými kritiky pokládán za jednoho z nejlepších pianistů všech dob (Scott Yanow, 2004). Jeho hudba je plná swingu a jazzových improvizací. V Evropě byl známý také díky svým častým koncertům – vystupoval zde totiž každý rok. Jeho velkým vzorem byl legendární jazzový pianista Art Tatum.

Životopis

Vyrůstal ve čtvrti Little Burgundy v Montrealu ve státě Quebec. V pěti letech se začal učit hře na trubku a piáno, avšak od sedmi se kvůli prodělané tuberkulóze věnoval pouze hře na piáno. První setkání s hudbou formou výuky mu dopřával jeho otec, amatérský trumpetista a pianista. Díky své sestře, která ho také vyučovala, dosáhl vysoké úrovně hráčského umu a virtuozity. Prvním "opravdovým" učitelem byl maďarský pianista Paul de Marky^[1], jenž byl sám studentem Franze Liszta. Netrvalo dlouho a mladý Oscar propadl kouzlu jazzu a zejména stylu boogie-woogie a právě díky tomu byl ve své době nazýván jako "the Brown Bomber of the Boogie-Woogie". Ve věku devíti let hrál takovým způsobem, že působil mezi profesionály jako rovnocenný kolega. Mnoho let cvičil čtyři až šest hodin denně a teprve v následujících letech snížil každodenní lekce na jednu až dvě hodiny. V roce 1940, ve věku čtrnácti let vyhrál národní hudební soutěž pořádanou "Canadian Broadcasting Corporation" a právě tohle byl okamžik, který jej zařadil mezi profesionální hudebníky. Jedněmi z mnohých, kteří na měj v době jeho mládí měli vliv, byli Teddy Wilson, Nat "King" Cole, James P. Johnson a legendární Art Tatum. Brzy si vydobyl renomé jako technicky zdatný a melodicky nápaditý jazzový pianista a začal se pravidelně objevovat v kanadských rádiích. Jeho první vystoupení v USA se konalo roku 1949 v newyorské Carnegie Hall. Během své kariéry hrál např. s Rayem Brownem, Benem Websterem, Miltem Jacksonem, Herb Ellisem, Barney Kesselem, Ed Thigpenem, Niels-Henning Ørsted Pedersenem, Louis Armstrongem, Stéphanem Grappellim, Ellou Fitzgerald, Clarkem Terrym, Joe Passem, Countem Basiem. Důležitým momentem kariéry bylo zahájení spolupráce se značkami hudebního manažera Normanem Granzem (především Verve records) koncertní série „Jazz at the Philharmonic“, kde měl příležitost si zahrát s nejvýznamnějšími osobnostmi jazzu své doby. Granz zůstal Petersonovým manažerem po většinu kariéry. Někteří odborníci jsou toho názoru, že jeho nejlepší nahrávky jsou ty z konce šedesátých a začátku sedmdesátych let. Od roku 1973 vycházely jeho desky pod Granzovým vydavatelstvím Pablo Records, v 90. letech pak ve vydavatelství Telarc. Roku 1993 prodělal mozkovou mrtvici, která trvale oslabila jeho levou polovinu těla. Tím byl na dva roky postaven mimo dění. Tuto překážku však posléze překonal a až do svého skonu omezeně koncertoval. V roce 1997 obdržel cenu Grammy za celoživotní přínos a také cenu International Jazz Hall of Fame Award, což dokazuje, že je stále považován za jednoho z nejlepších jazzových hráčů všech dob.^[2]

Diskografie

1945 – I Got Rhythm
1947 – Rockin' in Rhythm
1950 – Oscar Peterson At Carnegie Hall
1951 – Oscar Peterson Plays Cole Porter
1952 – Lester Young - The President Plays with the Oscar Peterson Trio
1952 – Oscar Peterson Plays Duke Ellington
1956 – At the Stratford Shakespearean Festival
1959 – A Jazz Portrait of Frank Sinatra
1959 – The Jazz Soul of Oscar Peterson
1959 – Oscar Peterson Plays the Duke Ellington Song Book
1959 – Oscar Peterson Plays the George Gershwin Song Book
1959 – Oscar Peterson Plays the Cole Porter Song Book
1959 – Oscar Peterson Plays Porgy and Bess
1967 – Jazz at the Philharmonic - The Greatest Jazz Concert in the World
1968 – My Favorite Instrument
1969 – Motions and Emotions
1969 – Hello Herbie
1970 – Oscar Peterson in Paris
1970 – Tristeza on Piano
1970 – Another Day
1970 – Oscar Peterson, Milt Jackson - Reunion Blues
1972 – The Oscar Peterson Trio in Tokyo
1972 – Solo
1982 – Freedom Song The Oscar Peterson Big 4 in Japan '82 (Oscar Peterson, Joe Pass, Niels-Henning Ørsted Pedersen, Martin Drew)
1983 – A Tribute to My Friends
1983 – If You Could See Me Now
1986 – Benny Carter Meets Oscar Peterson
1984 – Easter Suite
1990 – The Legendary Oscar Peterson Trio Encore at the Blue Note
1990 – The Legendary Oscar Peterson Trio Live at the Blue Note
1990 – The Legendary Oscar Peterson Trio Saturday Night at the Blue Note
1990 – The Legendary Oscar Peterson Trio Last Call at the Blue Note
1992 – Exclusively for My Friends
1994 – Side by Side (Oscar Peterson, Itzhak Perlman)
1994 – Some of My Best Friends Are….The Piano Players (Ray Brown)
1995 – The More I See You (Oscar Peterson, Benny Carter, Clark Terry, Ray Brown)
1995 – An Oscar Peterson Christmas
1996 – Oscar in Paris
1996 – Live at the Town Hall
1999 – Oscar Peterson Plays the Duke Ellington Song Book (1999)
1999 – A Summer Night in Munich
1999 – My Personal Choice
2000 – Trail of Dreams: A Canadian Suite
2001 – Oscar's Ballads
2004 – A Night in Vienna

Reference

Externí odkazy v angličtině

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Oscar Peterson

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://www.thecanadianencyclopedia.com/index.cfm?PgNm=TCE&Params=U1ARTU0002779

[1] ttp://www.imdb.com/name/nm0677328/bio

[1]

[2]