Videokamera

Z Multimediaexpo.cz

Kamera na analogový profisystém Betacam SP

Moderní poloprofesionální kamera s vysokým rozlišením HDTV, kterou s oblibou používají profistudia

Videokamera je elektronické zařízení, sloužící k zachycení pohyblivého obrazu a synchronního zvuku.

Rozdělení

Podle principu

• Analogové – dnes jsou na ústupu a téměř se nevyrábí. Minulé systémy:
  • VHS (později vylepšen na SuperVHS)
  • Video 8 (později vylepšen na Hi8)
  • VideoBeta
  • Video 2000
• Digitální - data se ukládají na
  • Videokazety
    • DV – Digital Video - nejrozšířenější systém v amatérském videu (2006)
    • D 8 – (Digital 8 - používá DV kodek) – digitální klon analogové „Video 8/Hi 8“ firmy Sony (jednostranně slučitelný)
    • DVCAM (Sony) a DVC Pro (Panasonic) – profesionální verze formátu DV doplněná zejména o TIMECODE
    • Betacam – profesionální formát, původně anologový, později DigitalBetacam
  • Jiné, málo rozšířené formáty
    • Disky (DVD-R, DVD-RAM) průměru 8 cm
    • Pevné počítačové disky (HD) - většinou formát MPEG-4
    • Paměťové karty – většinou formát MPEG-4

Podle uživatelů

• Profesionální – používají je velké televizní kanály a firmy natáčející reklamu. Finančně jsou velmi nákladné – vyrábí se v malých sériích
  • Studiové – primárně určené k upevnění na stativ
  • Přenosné (očka)
• Poloprofesionální – obecní televize, živnostníci (natáčející svatby apod.), velká studia – jako levnější (a postačující) variantu profitechniky pro práci v terénu
• Amatérské – určené široké veřejnosti, cenově dostupné

Princip snímání obrazu

Zjednodušeně – světlo odražené od snímaného objektu prochází objektivem a přes soustavu zrcadel dopadá na světlocitlivý snímací čip (v minulosti na snímací elektronku). Tam je přeměněno na elektrický proud, který elektronika kamery zpracuje na:

• Analogový televizní obraz – televizní řádkování
  • VHS – 250 řádků (stejně u Video8)
  • S-VHS – 400 řádků (stejně u Hi8)
  • Betacam - 600 řádků
• Digitální obraz - soustavu jedniček a nul, z které po složení vyjde některý z digitálních formátů. Pro porovnání - první amatérský digitální formát DV je ekvivalentem 500 řádků. Byl tudíž kvalitnější než systémy SuperVHS a Hi8, ve své době deklarované jako poloprofesionální
• V dnešní době se setkáme hlavně se snímači obrazu CCD a CMOS. CCD je oproti CMOS poměrně nová technologie, mezi jejíž výhody patří nižší výrobní cena a použití nižšího provozního napětí. Tyto snímače ale většinou nedosahují kvalit CMOS. V amatérských CCD videokamerách se setkáme obvykle s jediným snímačem, na jehož pixelech jsou naneseny filtry, které propouští jen jednotlivé RGB kanály. U poloprofesionálních kamer se používají snímače tři, obraz je cestou rozložen soustavou polopropustných zrcadel nebo hranolem na jednotlivé složky, ze kterých každá barva RGB dopadne na jiný snímač.

První digitální videokameru sestrojil v prosinci 1975 Steve Sassion, pracující ve firmě Kodak.^[1]

Reference

1. ↑ http://oddee.com/item_96511.aspx

Externí odkazy

• Videoformáty, videokodeky - bakalářská práce