V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Dlask tlustozobý

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 22. 5. 2018, 07:42; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) je středně velký pták z čeledi pěnkavovitých.

Obsah

Taxonomie

Rozlišuje se 6 poddruhů. Evropu a severní Asii obývá dlask tlustozobý evropský (Coccothraustes coccothraustes coccothraustes), Krym, Kubáň, Kavkaz a Malou a Přední Asii dlask tlustozobý kavkazský (C. c. nigricans). Další 3 poddruhy žijí ve střední a východní Asii a 1 v severozápadní Africe.[1]

Popis

Dlask tlustozobý je dlouhý 16,5–18 cm, v rozpětí křídel měří 29–33 cm a váží cca 48-62 g. Má nápadně silný kuželovitý zobák, velkou hlavu a krátký ocas. Peří je pestře zbarvené, převážně rezavohnědé a béžové, s černou uzdičkou a skvrnou pod zobákem a leskle modročernými křídly s kapkovitě rozšířenými konci ručních letek. Za letu jsou nápadné bílé křídelní pásky a bílý konec ocasu. Zobák je v létě šedočerný a v zimě slonovinově bílý nebo světle žlutohnědý. Obě pohlaví jsou podobná, samice je matněji a méně výrazněji zbarvená, s popelavě šedým polem na loketních letkách (u samce jsou letky celé černé). Mladý pták má šedožlutou hruď a tmavě tečkované břicho.[1][2]

Je velmi ostražitý a plachý, snadno přehlédnutelný, většinu času tráví vysoko v korunách stromů. Létá rychle a obratně v plochých vlnovkách, na zemi poskakuje.[1][2] Při pohledu zdola může být pro svou velikost a statnost lehce zaměněn s křivkou obecnou. Hlas se podobá pěnkavímu, ale je slabší, nemelodický, vábení je zvonivé „ciks“ nebo „citt“, zpěv je "žvatlání" s určitými vábivými motivy.

Rozšíření

Má palearktický typ rozšíření, s areálem sahajícím od Maroka a Velké Británie na západě po Japonsko na východě. V Evropě je souvisle rozšířen v její střední a východní části, kam je také soustředěna většina evropské populace, zatímco na západě je jeho výskyt pouze ostrůvkovitý. Zcela chybí na Islandu, v Irsku a v severní Skandinávii (severní hranici tvoří 60° s. š.). Částečně tažný druh. Ptáci z kontinentálních oblastí Ruska jsou tažní, se zimovišti v západní a jižní Evropě a Turecku. Ve zbytku Evropy je k zastižení celoročně, s nejrůznějšími mezisezónními pohyby jednotlivých populací.[1][3] Evropská populace je odhadována na 2 400 000-4 200 000 párů a je považována za stabilní.[4]

Výskyt v ČR

V ČR hnízdí převážně v nižších polohách až do nadmořské výšky 950 m, výše je hnízdění řídké a na horách vzácné, ačkoli bývá v hnízdní době výjimečně zaznamenáván i velmi vysoko (v Krkonoších v 1410 m n. m., v Jeseníkách v 1200 m n. m.). Celková početnost byla v letech 1985-89 odhadnuta na 150 000-300 000 párů a v letech 2001-03 na 140 000-280 000 párů.[1]

Prostředí

Dlask tlustozobý se vyskytuje ve světlých listnatých nebo smíšených lesích, hlavně ve starších listnatých porostech se zastoupením dubů, habrů, buků, jasanů a jilmů,[2] také v parcích, velkých zahradách, sadech a v olivových hájích.

Hnízdění

Hnízdí jednotlivě nebo v malých koloniích. Hnízdo staví většinou samotná samice z drobných větviček, kořenů a rostlin na stromech (méně i v keřích), a to jak blízko u kmene, tak i na koncích větví; zevnitř bývá vystláno lišejníky, štětinami, ovčí vlnou a žíněmi. Hnízdí zpravidla 1x, vzácně 2× ročně v období od dubna do června. Samice snáší průměrně 4-5 (3-6) světle modrošedých, řídce šedohnědě až černě skvrnitých vajec o rozměrech 23,9 x 17,4 mm. Sedí na nich sama 11-14 dnů a samec jí přináší potravu. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve věku 10-14 dnů. Až do stáří 30 dnů jsou ještě krmena mimo něj, ale rodina zůstává pohromadě i poté. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 1 roku. Nejvyšší dosažený věk u kroužkovaného jedince je 11 let a 8 měsíců.[1]

Potrava

V potravě převažuje rostlinná strava, hlavně semena (slivoně, habru, tisu, hlohu, javoru, třešně aj.). Díky svému mohutnému zobáku, ve kterém dokáže vyvinout sílu až 50 kg,[2] rozlouskne i ty nejtvrdší pecky. Oklovává také plody třešně, jabloně, hrušně, jeřábu, svídy a hlohu, a na jaře uštipuje pupeny a výhonky stromů a keřů. Nehojně se v jeho potravě objevuje i živočišná strava, hlavně hmyz, dále pavouci, žížaly a plži.[1] Potravu hledá na zemi i na stromech, má-li příležitost, navštěvuje také krmítka.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. ↑ CEPÁK, J. a kol.. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.  
  4. ↑ Hawfinch Coccothraustes coccothraustes [online]. BirdLife International, [cit. 2013-03-06]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dlask tlustozobý
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dlask tlustozobý
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Dlask_tlustozob%C3%BD“