The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Šok (lékařství)
Z Multimediaexpo.cz
- Pro jiné významy, viz šok.
V lékařství je šok stav ohrožující život, vyžadující urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí. V obecném povědomí se však tento stav zaměňuje za psychický stav.
Z laického hlediska je možné rozdělit šokové stavy na:
- vnitřní krvácení – první pomoc tzv. protišoková (viz níže)
- zhoršení stavu u jiných onemocnění/úrazů (vnější krvácení, popáleniny, úraz hrudníku, poranění páteře, bolest na hrudi, infekce…) – první pomoc je zaměřená na vyvolávající stav.
Příznaky výšeuvedených stavů se mohou výrazně lišit (rychlost tepu, barva kůže). Typické příznaky vnitřního krvácení (viz níže) mohou být i při duševním otřesu, je proto nutné se rozhodovat podle okolností stavu, a případného mechanismu úrazu. Příkladem různých typů šoku s rozdílnou první pomocí jsou šok z vnitřního krvácení a anafylaktický šok. Odlišnost stavu a potřebné pomoci je stručně naznačena níže.
Obsah |
Definice šoku obecně
Odborně
Akutní generalizovaný pokles perfuze tkání a orgánů, který vyvolává neschopnost zásobovat kyslíkem a živinami, a zhoršuje odvod CO2 a metabolitů ze tkání.
Laicky
Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Nejčastější příčinou je velká ztráta krve. Tělo potřebuje své zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů.
Příčiny šoku v lékařství (medicínské dělení šoku)
hypovolemický šok (snížení množství krve v cévách)
- vnitřní i vnější krvácení
- ztráta tělesných tekutin (popáleniny, dehydratace)
kardiogenní šok (selhání funkce srdce jako pumpy)
- poškození srdečního svalu (infarkt, pohmoždění srdce)
distribuční šok (roztažení cévního systému)
- septický šok při těžké infekci („otrava krve“ bakteriemi)
- poranění míchy
- těžký alergický stav (anafylaktický šok)
obstrukční šok (stlačení srdce zvnějšku)
- krvácení do obalů srdečních (většinou po nárazu na hrudník)
- přetlakový pneumothorax
Rozdíly v příznacích a pomoci u vybraných typů šoku
Plný popis stavů je na stránkách vnitřní krvácení a anafylaktický šok.
Příznaky šoku způsobeného vnitřním krvácením
- Základním příznakem je předpoklad poškození vnitřních orgánů nebo velkých skupin svalstva.
- Zvýšený tep (postupně se zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu)
- Bledá, chladná kůže, pocení
- Žízeň, při vypití většího množství tekutin však hrozí zvracení
- Únava, schvácenost, apatie nebo naopak neklid
- Mdloba
První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení)
- Voláme zdravotnickou záchrannou službu – tel. 155
- Uložíme pacienta do protišokové polohy (hlava a srdce níže než zbytek těla)
, pokud to jeho zranění umožňuje.
- Pouhým nadzdvihnutím nohou přesuneme k srdci asi 0,5 litru krve. Tzv. autotransfuzní poloha – postižený leží na zádech a ruce a nohy má zvednuty tak, aby byly pokud možno kolmo na podlahu.
Při úrazu lze položit postiženého na tvrdou podložku a tu po té nadzvednout tak aby nohy postiženého byly výš než hlava a aby podložka svírala z podlahou úhel cca. 30°, můžeme též improvizovat a využít terénních nerovností.
- Zabraňujeme podchlazení pacienta
Lékařská pomoc u úrazového šoku spočívá především v rychlém doplnění tekutiny nitrožilně. To je také důvod proč není vhodné transportovat pacienty vlastními prostředky. Další typy šoku vyžadují komplexní léčbu – především podporu funkce srdce.
Příznaky anafylaktického šoku
Alergický jev, kterým tělo přehnaně reaguje na vnější podnět. Takřka výhradně se jedná o alergie na hmyzí (včelí) bodnutí, nebo alergii na lék podaný injekčně. Alergeny vstupující jinou cestou (potravinová alergie) vyvolávají tento život ohrožující stav extrémně vzácně. Postižený začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce, pokud mu nebyla poskytnuta pomoc. Tento stav je vzácný a většina lidí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky.
- Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách
- Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce)
- Dušnost, sípavé dýchání
- Mžitky před očima, ztráta vědomí
První pomoc u anafylaktického šoku
- Volat okamžitě 155
- Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat, pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit ho na záda.
- Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem – EpiPen (článek v anglické Wikipedii) je možné ji v krajní nouzi podat
Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu, kortikoidů a antihistaminik.
"Protišoková" opatření
Takzvaná protišoková opatření (dosud v našich krajích hojně skloňovaná pod zkratkou 5 T) jsou diskutabilní, historicky překonaná. Jejich použití je nejvhodnější právě jen u duševního otřesu. Pokud je používáme u jiných šokových stavů, je nutné vědět určitá upřesnění:
- transport – pouze lékařský, improvizovaný je vysoce rizikový
- teplo – samo o sobě stav pacienta nijak nezlepší, u anafylaktického šoku je nesmyslné
- tišící prostředky – tablety proti bolesti NEPODÁVÁME a nic jiného nemáme k dispozici
- tekutiny – NEPODÁVAT, hrozí zvracení (můžeme pouze lehce smočit rty postiženého, nebo vyplachovat ústa vodou)
- ticho - stav pacienta nijak neovlivní (je vhodné zachovat spíše klid a zavolat 155)
Reference
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |