Neapolská žluť světlá

Z Multimediaexpo.cz

Neapolská žluť světlá je název žluté umělecké barvy používané v malířství.

Její číselný kód je 1005 a chemicky se jedná o oxid zinečnatý, sulfid kademnatý a zemitý pigment.

Je jedním z nejstarších syntetických pigmentů, známa je poprvé z období kolem roku 1620.

Příbuzným minerálním pigmentem je minerál bindheimit.

Historie

Neapolská žluť byla nalezena jako keramický pigment z období 2 500 let před naším letopočtem v babylónských cihlách. Historická jména jako Luteolum neapolitanum nebo Giallorino^[1] označují italsko-neapolský původ. Neapolská žluť byla ve výtvarném umění užívána od 17.–18. století, kdy nahradila do té doby rozšířenou olověnou žluť.

Reference

1. ↑ Il libro dell'Arte o Trattato Della Pittui, BiblioBazaar, Charleston 2009, ISBN 978-1-103-39026-7 (anglicky)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii