San Marino

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 22. 8. 2016, 20:26; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Geografie
San Marino

Serenissima Repubblica di San Marino Nejvznešenější republika San Marino

Vlajka San Marina Státní znak San Marina
Inno Nazionale
Inno Nazionale



Hlavní město:	San Marino
Rozloha:	61 (236. na světě) z toho 0,005 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Monte Titano (755 m n.m.)
Časové pásmo:	+ 1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	27 336 (189. na světě)
Hustota zalidnění:	460 (21. na světě)
HDI:	()
Jazyk:	italština
Náboženství:	katolické
Státní útvar
Státní zřízení:	Republika
Měna:	euro (EUR)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	RSM
Telefonní předvolba:	378
Národní TLD:	.sm

Základní mapa San Marina

San Marino (oficiálně: Republika San Marino, italsky zní plný název Serenissima Repubblica di San Marino - Nejjasnější republika San Marino) je malý jihoevropský stát (podle počtu obyvatel 2. nejmenší evropský a 5. nejmenší na světě) ze všech stran obklopený Itálií. Leží v italském vnitrozemí, nedaleko turistického centra Rimini. Platidlem je Euro. Nejvýznamnějším odvětvím ekonomiky je turistický ruch. Přes obecně rozšířený názor země není daňovým rájem.

Historie

San Marino je pravděpodobně nejstarší stále existující republikou na světě. Bylo údajně založeno v roce 301 zkušeným budovatelem označovaným jako St. Marinus (oficiálně se jako den založení udává 3. září. Stalo se legální součástí Římské říše. Jeho psaná ústava však byla přijatá až 8. října 1600. S malým národem navázala oficiální styky nejdřív Francie za vlády Napoleona roku 1797, další evropské národy se připojily v roce 1815 na Vídeňském kongresu. San Marino sice bylo svrchovaným státem, ale se silnou závislostí na Itálii, kterou bylo úplně obklopeno od celkového sjednocení v 19. století.

Giuseppe Garibaldi, který začal sjednocovat Itálii kolem roku 1860, musel na čas najít útočiště v San Marinu před svými nepřáteli. Zde získal významnou pomoc, peníze a dodávky od občanů a vůdců San Marina, což umožnilo pokračování jeho kampaně za sjednocení. Na oplátku údajně Garibaldi garantoval, že San Marino bude vždy nezávislým svrchovaným státem.

Politika

Velká generální rada (šedesátičlenná) je volena všelidovým hlasováním každých 5 let. Volí ze svého středu dva kapitány regenty. Volí také Radu dvanácti.

Kapitáni-regenti (Capitani Reggenti) vykonávají funkci hlavy státu. Jsou voleni každých šest měsíců - 1.dubna a 1.října. Společně řídí Velkou generální radu(Consiglio Grande e Generale), Státní kongres a Radu dvanácti(Consiglio dei XII). Mají vůči sobě právo veta.

Státní kongres zastává výkonnou moc. Jde o vládu deseti ministrů – tří tajemníků a sedmi poslanců.

Rada dvanácti zastává funkci nejvyššího soudu. Soudci z důvodu nestranosti nemohou být občany San Marina (výjimku tvoří pouze smírčí soudce). Funkční období rady trvá 5 let.

Geografie

San Marino je uzavřená enkláva v Itálii, na hranici mezi italskými regiony Emilia-Romagna a Marche. V jeho topografii dominuje Apeninské horské pásmo, a proto má poměrně drsný terén. Nejvyšší bodem země je hora – Monte Titano, jejíž nadmořská výška je 755 metrů. Součástí enklávy není ani jedna větší vodní plocha o nějaké významné velikosti.

Klima je typicky středomořské, s teplými léty a mírnými zimami.

San Marino je třetí nejmenší země v Evropě, menší jsou jen Vatikán a Monako.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo tvoří z více jak 80% Sanmariňané (italsky sammarinesi). Dalších asi 13 000 státních příslušníků tohoto národa žije mimo území republiky, neztrácejí však volební právo. Státní občanství se dědí v mužské linii. V zemi je velmi nízká nezaměstnanost - méně než 3%. Úředním jazykem je italština. Turistů je na území San Marina téměř 19× víc než místních obyvatel.

Ekonomika

Přestože není San Marino oficiálním členem Evropské unie, používá jako měnu euro. Turistika tvoří v San Marinu 60% HDP. V roce 1997 navštívilo San Marino více než 3.3 miliony turistů. Zemědělství má jen nepatrný význam. Pěstuje se obilí, vinná réva a olivy. San Marinské poštovní známky, používané pouze pro vnitrozemskou poštu jsou velmi hodnotné a mají pro sběratele velkou cenu.