Kyselina boritá

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 3. 5. 2011, 13:11; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H3BO3</sup>. Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pKa = 9,0(je to tedy slabší kyselina než voda). Vytváří soli – boritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.[1] Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda. Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách. Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod. a slouží proto jako součást netoxických insekticidů. Kyselina boritá barví plamen intezivně zeleně a je proto součástí různých pyrotechnických směsí při přípravě ohňostrojů a podobných aplikacích. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii. Pohlcuje neutrony - její roztok v koncentraci do 16 g/kg (t.j. 1,6% roztok)[2] se proto využívá jako chladivo a moderátor v tlakovodních jaderných reaktorech.

Obsah

Bezpečnost

Kyselina boritá byla agenturou ECHA zařazena na Seznam látek vzbuzujících zvlášť velké obavy, a to jako látka toxická pro reprodukci.[3]

Reference

  1. KRÄTSMÁR-ŠMOGROVIČ, Juraj, a kol. Všeobecná a anorganická chémia. Martin : Osveta, š. p., 1994. 399 s. ISBN 80-217-0532-9. S. 239. (sk) 
  2. ÚJV Řež, užití kyseliny borité v lehkovodním reaktoru
  3. Agentura ECHA rozšířila seznam látek podléhajících povolení o osm látek

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Související články