Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Basionym
Z Multimediaexpo.cz
Basionym je taxonomický pojem označující vědecké (latinské) jméno, pod nímž byl určitý taxon poprvé v literatuře platně (validně) popsán. Tento pojem má své oprávnění pouze tehdy, když hovoříme v vzájemném vztahu dvou vědeckých jmen určitého taxonu. Platný popis musí být vždy založen na určitém typu, kterým je pro druh a vnitrodruhové taxony (poddruh, varieta atp.) vzorek příslušného organismu (např. herbářová položka, exsikát, konzervovaný vzorek, či položka v entomologické sbírce) spolu s údaji o místě a době získání příslušného vzorku a údaje o osobě, která vzorek organismu získala. U vyšších taxonů je typem taxon nejbližší nižší základní úrovně, např. pro rod je to jeden z druhů tohoto rodu, u čeledi je jím jeden z rodů zařazených do této čeledi. V botanice, mykologii a bakteriologii se podle nomenklatorických pravidel jméno autora tohoto popisu (nebo dohodnutá zkratka jeho jména) při změně systematického zařazení tohoto taxonu píše za novým jménem do kulatých závorek a obvykle se doprovází i letopočtem, v němž tento první popis byl učiněn. Za touto závorkou se pak uvádí jméno (zkratka jména) autora, který popsal tento taxon v jiném systematickém zařazení, a letopočet, v němž bylo toto nové systematické zařazení publikováno. V zoologii jsou nomenklatorická pravidla poněkud odlišná; při změně názvu se uvádí vždy pouze jméno (zkratka jména) autora basionymu, ale pro odlišení se spolu s uvedením letopočtu uzavírá do závorek, zatímco u basionymu jsou jméno (zkratka) autora a letopočet psány bez závorek. Uvádění autora a letopočtu prvního popisu má značný význam, neboť umožňuje či usnadňuje vysledovat historii změn vědeckého jména taxonu, založeného na stejném nomenklatorickém typu, tedy o jeho synonymech. V případě, že se jedná právě takováto synonyma, nazývají se homotypická synonyma (dříve též nomenklatorická synonyma).
Obsah |
Použití pojmu basionym
Existují dva základní způsoby, kdy se princip basionymu uživá:
Nová kombinace
Prvním je používání druhového epiteta (přívlastku), pokud je zapotřebí určitý druh přesunout z jednoho druhu do jiného druhu. V takovém případě je podle pravidel nomenklatury použít v novém binomickém názvu stejný přívlastek (povolena je pouze případná gramatická změna, pokud jméno nového rodu je v jiném gamatickém rodu než u basionymu), pokud tomu nebrání důvod, že v novém rodě už existuje stejné binární jméno. Tento postup se nazývá nová kombinace a při popisu se tato okolnost zdůrazní uvedením zkratky comb. nov. v závorkách za novým jménem. Např. Carl Linné popsal v roce 1753 v svém díle Species Plantarum smrk ztepilý latinským názvem Pinus abies a zařadil jej do rodu borovice (Pinus). Proto plné jméno je třeba psát Pinus abies L., 1753. Avšak v roce 1881 německý botanik Gustav Karl Wilhelm Hermann Karsten přeřadil tento taxon do rodu smrk (Picea) a publikoval to ve svém díle Deutsche Flora. V tomto systematickém zařazení je jej třeba psát Picea abies (L., 1753) Karsten, 1881. Říkáme pak, že basionymem Picea abies je Pinus abies. Případ, kdy dojde ke změně tvaru přívlastku, můžeme demonstrovat na příkladu jednoho ze synonym houby anýzovníku vonného a to Trametes odorata (Wulfen, 1788) Fr., 1838. Basionymem tohoto jména je Boletus odoratus Wulfen 1788 ex Fr., 1821. Protože v latině je „boletus“ rodu mužského, zatímco „trametes“ bylo prohlášeno za rodu ženského, musela se odpovídajícím způsobem změnit koncovka druhového přívlastku.
Změna statutu
Druhý případ je spojen se změnou zařazení určitého taxonu do taxonomické kategorie, např. z formy se povýší na úroveň poddruhu (subspecies). I v tomto případě se použije původního přívlastku (epiteta), původně určujícího formu, a pokud tomu nic nebrání, použije se jako přívlastek poddruhový. V tomto případě jde o změnu statutu taxonu a vyznačuje se to při první publikaci zkratkou stat. nov. v závorkách. Pokud při změně statutu dojde i ke změně zařazení, označuje se to zkratkou comb. et stat. nov.. Např. německý botanik Heinrich Mayr jako první popsal douglasku sivou jako Pseudotsuga glauca Mayr, 1901. V roce 1923 jiný německý botanik Fritz Kurt von Schwerin usoudil, že se jedná o pouhý poddruh douglasky tisolisté a vytvořil novou kombinaci se změnou statutu, kterou nazval Pseudotsuga taxifolia (Poir., 1804) Britton, 1889 subsp. glauca (Mayr, 1901), Schwer., 1932. Všimněte si, že i u názvu druhu i v tomto případě došlo ke změně kombinace a to z původního zařazení Abies taxifolia Poir., 1804 při přeřazení z rodu jedle do rodu douglaska.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |