V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Slon

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 3. 2012, 16:41; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Nuvola apps important.png   Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna !
  Prosíme, podívejte se na diskusní stránku pro přesnější argumenty a informace. 		Nuvola apps kdmconfig.png


Slon je největší žijící suchozemský savec. Při narození váží okolo 100 kg. Samice slona je březí 20 až 22 měsíců, což je nejdelší doba březosti u suchozemského zvířete. Slon se dožívá 60 až 70 let. Největšího slona zastřelili v Angole v roce 1974, vážil 12 000 kilogramů. Sloni jsou v současnosti přísně chráněný druh po celém světě.

Obsah

Základní informace

Slon je charakteristický svým chobotem, což je kombinace nosu a horního rtu, který používá pro získání potravy. Chobot slouží zejména pro získání potravy, které je příliš vysoko a slon je schopen jím zvednout náklad o hmotnosti až 1 tuny. V horku si často chobotem na sebe házeji písek či prach.[1] Sloni mají také kly. Tyto velké zuby jim vyčnívají z tlamy. Sloní kly jsou jedním z hlavních důvodů jejich lovu. Obchod s nimi je zakázán v mnoha státech.

Potrava

Sloni jsou býložraví a tráví denně až 16 hodin konzumací rostlinné potravy. 50 % potravy tvoří trávy. Zbytek je listí, kořínky, ovoce, semínka či květiny. Dospělý slon dokáže sežrat100 až 320 kg potravy za den. Trávicí ústrojí slona je schopno zpracovat pouze 40 % celkového zkonzumovaného množství, zbytek projde nestráven zažívacím traktem.

Lov

Lov slonů, ať již legální nebo ilegální, má neočekávané důsledky v anatomii slonů. Afričtí lovci slonů zabíjí slony s velkými kly, což dává šanci přežít a dál se rozmnožovat slonům s malými kly nebo bez klů. Díky propagaci genu, který způsobuje, že slon nemá kly, je nyní v některých populacích až 30 % slonů bez klů (ačkoli v roce 1930 to bylo jen 1 %). Nepřítomnost klů, kdysi velmi ojedinělá genetická anomálie, se nyní stává velmi rozšířeným dědičným rysem. Je nepravděpodobné, ale možné, že soustavným lovem slonů s kly a prosazováním slonů bez klů nakonec kly u afrických slonů zcela zmizí, což by mohlo mít dramatický dopad jak na slony, tak na jejich okolí. Sloni své kly používají k „orání“ země při hledání minerálů, průchodu hustou vegetací či při boji mezi samci. Budou-li se nadále rodit převážně sloni bez klů, může se chování slonů dramaticky změnit.

Domestikace

Trénink slonů k přepravě dřeva v Thajsku

Sloni byli a jsou používáni k různým účelům. Váleční sloni byli používáni armádami na indickém subkontinetnu a Peršany. Byli používáni v hellénistických říších, Ptolemaiovců a Seleukovců. Kartaginský vojevůdce Hannibal použil slony ve svém tažení proti Římu, kdy s nimi dokonce překročil Alpy. Indičtí sloni jsou používání pro transport ale i pro zábavu, jsou velmi známí v cirkusových představeních. Nicméně sloni nebyli nikdy plně domestikováni, samci slonů jsou v období říje velmi nebezpeční a obtížně se kontrolují. Sloni používaní lidmi jsou převážně samice. Váleční sloni jsou výjimkou. Je ekonomičtější chytit divokého mladého slona, než vychovat slona v zajetí. Africké slony se obvykle nepodaří domestikovat, ačkoliv někteří dobří chovatelé uspěli tím, že přivedli k africkému slonu slona indického.

Druhy

Soubor:GC0000001.jpg
Gregory Colbert: Bez názvu, výtvarná fotografie,2002, z cyklu Popel a sníh
Soubor:Gc000003.jpg
Gregory Colbert: Bez názvu, výtvarná fotografie, 2002, z cyklu Popel a sníh

Jsou známy dva druhy slonů – slona afrického a slona indického (Elephas maximus). Africký slon je větší než asijský (měří až 4 m a váží 7 500 kg) a má větší uši. Cirkulace krve v tepnách boltců slouží k lepšímu ochlazování pod africkým sluncem. Zatímco samice slona afrického má kly, samice slona indického je nemá. Na rozdíl od svého asijského bratrance má africký slon na chobotu dva „prsty“ . V Africe se objevují dvě populace slonů – savanní a pralesní. Poslední genetické studie ukázaly, že se jedná o dva rozdílné druhy. Pralesní populace je nazývána Loxodonta cyclotis, slon pralesní, zatímco savanová dostala jméno Loxodonta africana. Tato reklasifikace druhu byla důkazem, že je možné dvě tak malé populace rozdělit do dvou živočišných druhů. Teprve nedávno byl uskutečněn významný objev - Slon nepálský (nebo také himálajský - oficiální název ještě nebyl uznán). Pověsti o něm nebyly brány vědci vážně, ale v roce 1992 se ho povedlo badateli Johnu Blashford-Snellovi objevit a fotograficky zdokumentovat. Značně se liší od slona indického, je agresivnější, větší, a jeho charakteristickým znakem jsou dva hrboly na hlavě. Jedná se zřejmě o poddruh slona indického nebo také o zcela nový druh. Pro úplnou vědeckou analýzu se čeká na uhynulého jedince či nalezení kosterních pozůstatků.

Systém slonů

V minulosti se na Zemi vyskytovalo mnoho druhů slonů, z nichž drtivá většina vyhynula. Zde je jejich kompletní taxonomický systém počínaje čeledí Slonovití.[2] [3]

1. Sloní populace ve Vietnamu a Laosu je v tuto dobu podrobována testům, které by měly odhalit, zda se skutečně jedná o pátý poddruh slona indického.

Přenesené významy slova

Slon se díky své vysoké hmotnosti a značným tělesným rozměrům stal i zvířetem, jehož název bývá někdy používán i v přeneseném významu jako označení pro velmi společensky neobratného či fyzicky hřmotného člověka - viz český frazeologizmus Choval se jako slon v porcelánu.

Reference

  1. ↑ BURTON, Maurice; BURTON, Robert. International Wildlife Encyclopedia. New York : Marshall Cavendish Corp., 2002. ISBN 07-6147-266-5. Kapitola Elephant, s. 767. (anglicky) 
  2. ↑ taxonomie slonů na stránkách Finského národního muzea přírody
  3. ↑ podrobný strom rodu Elephas tamtéž

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Slon
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Slon“