V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Ars rediviva

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 10. 6. 2021, 11:59; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Ars rediviva byl významný český komorní soubor, který se jako jeden z prvních v poválečné Evropě soustavně věnoval zejména barokní hudbě a otázkám její historicky poučené interpretace.

Obsah

Historie

Soubor byl založen v roce 1951 flétnistou Milanem Munclingerem a jeho ženou, klavíristkou a cembalistkou Viktorií Švihlíkovou. Z podnětu Václava Talicha tak Ars rediviva navázala na komorní koncerty, které po zániku Českého komorního orchestru ještě Talich nastudoval s některými jeho instrumentalisty (podrobněji viz Milan Munclinger, František Sláma). V letech 1951-56 byl Václav Talich uměleckým poradcem souboru. Na jednotlivých koncertech spolupracovali s Milanem Munclingerem a Viktorií Švihlíkovou nejprve např. houslista Alexandr Plocek, violoncellista Josef Šimandl, hobojista František Hanták, flétnista Géza Novák.

Bachovský abonentní cyklus Ars rediviva

V roce 1954 zahájila Ars rediviva ve Valdštejnském paláci svůj samostatný abonentní cyklus, věnovaný hudbě baroka a klasicismu. V té době se také stabilizovalo základní složení souboru, odpovídající triové sonátě: dva melodické hlasy (Milan Munclinger - flétna, Stanislav Duchoň - hoboj) a continuo (Viktorie Švihlíková - cembalo, František Sláma - violoncello). Z této čtveřice nejdéle spolupracovali Milan Munclinger (vedl soubor v letech 1951-1986) a František Sláma (členem 1954-1997, zajišťoval organizaci a dramaturgii po smrti Milana Munclingera). Obsazení ostatních partů se postupně měnilo. Od 60. let působil v Ars rediviva jako cembalista Josef Hála, od počátku 80. let Giedré Lukšaité-Mrázková. V melodických hlasech to byli zejména houslisté Václav Snítil (60. léta) a Antonín Novák (70. a 80. léta).

Komorní orchestr Ars rediviva a jeho sólisté

V intencích Munclingerovy dramaturgie pražského cyklu se obsazení zároveň pravidelně rozšiřovalo až po komorní orchestr, složený především z instrumentalistů České filharmonie. V tomto rozšířeném ansámblu vystupovali v komorních a koncertantních partech např. flétnisté František Čech, Jiří Válek, Josef Jelínek, hobojisté Jiří Mihule, František Kimel, Pavel Verner, fagotisté Karel Bidlo a František Herman, hornisté Miroslav Štefek a Zdeněk Tylšar, houslisté Ladislav Jásek a Josef Vlach, violisté Jaroslav Motlík a Karel Špelina, kontrabasista a violonista František Pošta, ve vokálních partech Vlasta Linhartová, Marta Krásová, Ladislav Mráz, Věra Soukupová, Karel Berman, Libuše Márová, Jana Jonášová, Brigita Šulcová, V. Walterová a mnozí další, jejichž jména a frekvenci spolupráce podrobněji zachycuje diskografie. Ars rediviva spolupracovala také s řadou významných zahraničních interpretů (např. flétnisté Jean-Pierre Rampal a András Adorján, trumpetista Maurice André, mezzosopranistka Nedda Casei, barytonista Otto Peter, tenorista Theo Altmeyer).

Repertoár

Souboru připsali své skladby mnozí soudobí autoři, např. Jan Tausinger, Otmar Mácha, Ivan Jirko a především Ilja Hurník (Koncert pro flétnu a komorní orchestr, Sonata da camera aj.). Těžištěm repertoáru byla ale zejména oblast předklasické hudby. V svém cyklu v Dvořákově síni Rudolfina (vždy šest sobotních večerů a nedělních repríz) uvedla Ars rediviva za čtyři desítky let několik set skladeb, od Zelenkových Lamentací, Bachových Braniborských koncertů, Hudební obětiny a Umění fugy až po početnou řadu premiér z archivních pramenů. Jsou zachyceny na nahrávkách pro Supraphon, Panton, Columbii, Ariolu, CBS, Orfeo, Nippon, DGG, Sony a také v rozhlasových, televizních a filmových snímcích. Nahrávky Ars rediviva byly mnohokrát vyznamenány u nás i v zahraničí (mj. Grand Prix du Disque). Činnost souboru měla v Československu zásadní význam při znovuobjevování barokní hudby cestou historicky poučené a zároveň umělecky přesvědčivé interpretace.

Literatura

  • Jana Vašatová: Filharmonikové v souboru Ars rediviva, Rudolfinum Revue, I/1, str. 33-34, Česká filharmonie, Praha 2001-2002
  • František Sláma: Z Herálce do Šangrilá a zase nazpátek. Orego, Říčany 2001, ISBN 80-86117-61-8
  • Nicolas Slonimsky: Baker’s Biographical Dictionary of 20th Century Classical Musicians, Schirmer Books, 1997, ISBN 0028712714
  • Alain Pâris: Dictionnaire des interprètes et de l´interprétation musicale au XX siècle, Laffont, Paříž 1995, ISBN 2 221 08064 5
  • Jaroslav Šeda: Ars rediviva jubilující, Koncertní život, 4/5, str. 12-16, Symfonický orchester hl.m.Prahy FOK, Praha 1992
  • Karel Mlejnek: Hudba barokních mistrů - Ars rediviva, Česká filharmonie/Český spolek pro komorní hudbu, Praha 1992
  • Marc Vignal: Larousse de la musique I, Larousse, Paris 1982, ISBN 2-03-511303-2
  • Tomislav Volek: Ars rediviva a Pražští madrigalisté, Hudební rozhledy, 31, str. 21 a 124, Svaz českých skladatelů, Praha 1978
  • Gordana Lazarevich: Reviews of Records, Musical Quarterly 3, str. 446, Oxford 1977
  • Gerhard Schuhmacher: G.P.Telemann - Ars Rediviva, Musica, 3, Schallplatten-Rezensionen, str. 293, Kassel 1974
  • Judy Smith: Recordings-quarterly check list 9, Early Music, 3 (1974), str. 205-210, Oxford 1974
  • Jaromír Kříž: Naši umělci a barokní interpretace, Hudební rozhledy, 7, str. 207-208, Svaz českých skladatelů, Praha 1966
  • Československý hudební slovník osob a institucí, I, SHV, Praha 1963
  • Jan Kozák: Českoslovenští hudební umělci a komorní soubory, str. 426-429, 454, 456, 469, SHV, Praha 1964

Reference



Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ars_rediviva“