Alan Turing

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 12. 2013, 16:50; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Alan Mathison Turing

Alan Mathison Turing (* 23. červen 1912, † 7. červen 1954) byl významný britský matematik, logik, zakladatel moderní počítačové vědy i dalších vědních oborů.

Narodil se v Londýně a už od mládí měl problémy s okolím. Učitelé na střední škole o něm říkali, že je drzý, líný a nepořádný. Také proto získal pověst nejhoršího žáka ve třídě. K všeobecnému překvapení udělal maturitu na výbornou a začal studovat Cambridžské univerzitě, ale pověst "nenormálního muže" mu zůstala na celý život. Nikdy netoužil po kariéře. Během studia se zabýval matematikou, logikou a kvantovou fyzikou, ale nejvíc ho zaujal starý sen Pascala a Leibnize o samočinném počitači. V roce 1936 publikoval slavnou práci, popisující obecné principy univerzálního "Turingova stroje", který dokáže provádět libovolné matematické operace. Položil základy moderní počítačové vědy, ale sám už hleděl mnohem dál a snil o umělé inteligenci.

Vyslovil názor, že "všechny duševní procesy mohou být modelovány počítačovým programem". Mezi lidským myšlením a počítačovým programem není rozdíl a jednoho dne přijde "éra myslících strojů". Tyto jeho téze nejsou dodnes spolehlivě ani prokázány, ani vyvráceny a jsou neustále předmětem ostrých sporů.

V letech 1936-1938 pokračoval Turing ve studiu na princetonské univerzitě v USA, kde rovněž obhájil doktorát. Brzy po jeho návratu do Velké Británie vypukla 2. světová válka a Turing se ocitl v dešifrovacím oddělení v Bletchley Parku. Okamžitě se dostal do malého týmu špičkových odborníků, kteří se snažili rozluštit německá lodní a ponorková hlášení, kódovaná na mechanických kódovacích strojích Enigma. Toto zařízení bylo považováno za "nepřemožitelné" a německé ponorky způsobovaly spojencům strašlivé ztráty. Ale Turing nad Enigmou nakonec zvítězil. Zatímco ostatní se pokoušeli hledat správné řešení, Turing si uvědomil, že je nutné postupovat opačně - zúžit problém nalezením a odstraněním nesprávných řešení. Kvůli tomu navrhl jednodnoduchý, ale účinný elektromechanický počítací stroj (Bombu) a s jeho pomocí dokázali Britové dešifrovat německé zprávy během několika málo hodin. Zásluhou Turinga se spojencům dařilo efektivně ničit německé ponorky a postupně vyhrát námořní válku v Atlantiku. Winston Churchill mu proto udělil Řád britského impéria za válečné zásluhy a Turing se stal členem britské Akademie věd.

Po roce 1945 se věnoval různým problémům v matematice a intenzivně rozvíjel svou teorii počítačů. Zabýval se otázkami programování, neuronovými sítěmi a schopností počítačů "učit se". Navrhnul důležité kritérium umělé inteligence - Turingův test. Na počátku 50. let 20. století začal Turing studovat naprosto nový vědní obor, morfogenezi, která se zabývá vznikem tvarů i prostorových struktur v biologii a chemii. Pokoušel se dešifrovat kódy, které používá příroda při vytváření všech struktur i vzorů a jako první na světě odhalil procesy samoorganizace.

Pamětní deska na jeho domě

Turing byl vždy o několik kroků před ostatními a jeho myšlenky předbíhaly dobu o 20 až 30 let. Jeho genialita však probouzela závist a také jeho dost výstřední chování mu nadělalo mnoho nepřátel. Od roku 1948 byl profesorem na univerzitě v Manchesteru, ale vždycky chodil špatně oholen a oblečen, takže si ho kolegové často pletli s uklízečem. Na své přednášky často přišel v pyžamu. Konečnou příčinou jeho tragédie se stala jeho homosexuální orientace, která byla v té době v Británii považována za zločin. V roce 1952 byl zatčen a donucen strávit nějakou dobu ve vězení.

Na velikonoční pondělí 1954, jako 42-letý spáchal sebevraždu tak, že snědl jablko napuštěné kyanidem.

Od roku 1966 uděluje společnost Intel prestižní cenu za významný přínos v informatice, která nese jeho jméno – Turingova cena.

Externí odkazy