V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Rousínov

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 10. 9. 2013, 08:16; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)



Město Rousínov (původně - Rousínov Nový), (německy: Neuraussnitz) je město v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov s necelými 5000 obyvateli. Nachází se 5 km severně od města Slavkov u Brna na pravém břehu potoka Rakovce při státní silnici z Brna do Olomouce. Město je známé hlavně výrobou nábytku, ještě před druhou světovou válkou zde bylo 72 stolařských závodů s 1200 zaměstnanci.[1]

Obsah

Historie

První písemná zmínka

První písemná zmínka o existenci vesnice Rousínov pochází z 24. června 1222, kterou se v listině krále Přemysla Otakara I. a Jindřicha Vladislava připomíná jako svědek (šlechtic) Petrus de Russinow.[2] Další záznam je z roku 1321, kdy je již Rousínov i s mýtem zapsán jako zboží ke hradu Špilberku. Tehdy se naposledy objevuje v historických listinách jako ves.[3]

Nový Rousínov byl hrazené městečko, což znázorňuje nejstarší mapa Moravy od Pavla Fabritia z roku 1569. Na kresbě je znázorněna vstupní brněnská brána (mýtní), po obou stranách s hradbami a nárožními obranými věžemi.[1]

Pamětihodnosti

  • Synagoga a židovský hřbitov
  • Filiální kostel sv Máří Magdalény z let 1696 - 1717 na Sušilově náměstí
  • Kaple sv. Floriána
  • Kříž Františka Sušila - Sušilovo náměstí
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1772 na Sušilově náměstí
  • Busta Pankráce Krkošky
  • Rodný dům Františka Sušila - Sušilovo náměstí
  • Poštovní stanice Stará pošta - Sušilovo náměstí
  • Synagoga od roku 1591 sloužila náboženskému účelu a to nepřetržitě až do počátku německé okupace naší země v roce 1938. Od 5. března 1940 byla budova synagogy na základě rozhodnutí říšského protektora zahrnuta do majetku Vystěhovaleckého fondu.[4]
  • Farní kostel svatého Václava
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Zvonice se sochou svatého Jana Nepomuckého
  • Radnice s barokní fasádou na náměstí z 1. poloviny 18. století

Městská správa a politika

Město náleží k Jihomoravskému kraji a je jedním z pěti měst okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů městského zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jeho dva zástupce a další členy městské rady, která má dohromady 5 členů.[5]

Při volbách do městského zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. října a 21. října 2006 byla v Rousínově volební účast 48,59%[6] s následujícími výsledky (městskou radu později vytvořili zástupci ODS, ČSSD, SNK a KDU-ČSL)[7][8]:

VOLBY 2006 POČET HLASŮ POČET MANDÁTŮ
KDU-ČSL 6833 4
ODS 5490 3
ČSSD 5193 3
KSČM 4 971 3
SNK-Rousínov pro lidi 4328 2

Obyvatelstvo a náboženství

Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 4922 obyvatel, z toho 2358 mužů a 2564 žen.[9] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 3913 se hlásí k národnosti české, 841 k národnosti moravské, 38 k národnosti slovenské a 13 k národnosti romské.[10] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 2033 – k římskokatolické církvi 1865 věřících, k československé církvi husitské 22 věřících.[11]

Vývoj počtu obyvatel Rousínova[12]
Rok 1791 1834 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1947 1960 2001 2006
Počet obyvatel 1637 2070 2316 1913 1719 1619 1615 1672 1649 2004 1704 3027[13] 4922 4971[14]

Školy a vzdělávání

Základní umělecká škola Františka Sušila

V Rousínově je jedna základní škola (na ulici Habrovanská) a jedna mateřská škola (na ulici V Sídlišti). Nachází se zde i Základní umělecká škola Františka Sušila se zaměřením na výuku hudebních, výtvarných a tanečních oborů (na Sušilově náměstí).

Ze středních škol zde má zastoupení Střední odborná škola a Střední odborné učiliště nábytkářské, které má ve městě bezmála stoletou tradici.[15] Ve městě též funguje odloučené pracoviště Integrované střední školy Slavkov u Brna s několika učebními obory.

Průmysl a zemědělství

Rousínov se na přelomu 19. a 20. století stal kulturním centrem okolních 11 obcí. Kdysi městská královská obec si získala věhlas v nábytkářském průmyslu. Bohatá bednářská cechovní tradice vedla k založení větších nábytkářských podniků. Jako první vznikl v roce 1864 podnik Ambrože Sedlmajera a druhý hned na to Jana Osolsobě. Před první světovou válkou jich zde bylo již dvanáct a před druhou nevídaných 72. Největším nábytkářským podnikem po druhé světové válce byly UP závody se 3000 zaměstnanci (1962). Dalšími předními podniky ve městě byly - státní výrobna autodílů, Dřevodílo či cihelny Gustava Klimeta.[1] Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno ve Slavíkovicích a v Rousínovci v letech 1956 a 1957. Tehdy obdělávalo 577 ha půdy a mělo 155 zaměstnanců.[1] Dnešními předními podniky v Rousínově jsou:[16]

  • Tusculum, a.s. - nábytkářský podnik (dřívější UP závody) s 500 zaměstnanci

Společnost Tusculum a.s. převzala JITONA a.s. Soběslav, která v srpnu 2008 závod uzavřela a propustila téměř všechny zaměstnance.

  • Dřevodílo Rousínov, v.d. - truhlářství
  • Devon Rousínov, s.r.o. - firma na zpracování plastů

Sport

V Rousínově působí několik sportovních organizačních spolků. Mezi největší lze považovat Tělovýchovnou Jednotu Framoz s 577 aktivními členy a 4 oddíly, která vlastní fotbalový stadion se zatravněným hřištěm, 2 tenisovými kurty a škvárovým tréninkovým hřištěm. Mezi další sportovní zařízení, jenž lze ve městě využít patří zimní stadion, fotbalový stadion, tenisové kurty a dvě tělocvičny základních škol. Tradici zde má i požární sport v zastoupení JSDH Rousínov. JSDH je zařazena do kategorie JPO III, má 17 členů a disponuje třemi zásahovými vozidly. Město též pořádá sportovní akce převážně regionálního charakteru.

Slavní rodáci

  • František Sušil - národní buditel, sběratel písní a tanců a kněz (1804)
  • Radek Suchomel - mistr Evropy a vicemistr světa v kulturistice
  • Mikuláš Braschmann - matematik na moskevské universitě (1796)
  • František Pisko - fyzik na vojenské akademii ve Vídni (1827)
  • Viktor Svoboda - právník a propagátor žehu (1889)
  • Karel Wittek - brněnský školský pracovník (1824)

Správa

Obec s pověřeným obecním úřadem

Město Rousínov spadá do obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov. Zároveň je Rousínov obcí s pověřeným obecním úřadem, pod který spadá dalších 5 obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice a Tučapy.

Mikroregion Rakovec

Mikroregion Rakovec.png

Svazek obcí mikroregionu Rakovec byl zaregistrován 12. března 2003 a tvoří jej celkem 6 obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice, Rousínov, Tučapy.[17] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Městský úřad v Rousínově.

Místní části a ulice

Filiální kostel svaté Maří Magdalény

Ulice : Čechyňská, Čsl. armády, Habrovanská, Kalouskova, Lípová, Polní, Příční, Rudé armády, Skálova, Sušilovo náměstí, Tománkova, Trávníky,Tyršova, U kapličky, U mlýna, U stadionu, V nové čtvrti, V Sídlišti, V uličkách, Zahradní

Partnerská města

Související články

Použitá literatura =

  • ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov město a okres. Vyškov : Národohospodářská propagace Československa, 1936.  
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 417.  
  2. ↑ Rovnost - Vyškovské noviny čl. Václava Sedlmajera
  3. ↑ Historie města na oficiálních stránkách Rousínova
  4. ↑ http://www.phil.muni.cz/~cech/zidovske_pamatky.html
  5. ↑ Organizační struktura města Rousínov
  6. ↑ ČSÚ – Volby do zastupitelstev obcí, 2006, Rousínov
  7. ↑ ČSÚ – Volby do zastupitelstev obcí podle jména, 2006, Rousínov
  8. ↑ MÚ Rousínov – Složení městské rady
  9. ↑ Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 - Rousínov
  10. ↑ Ostatní národnosti byly zastoupeny max. 0,1 %
  11. ↑ Další církve a náboženství měly ve městě méně než 10 věřících
  12. ↑ Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad.
  13. ↑ Již s připojenými obcemi
  14. ↑ Ke dni 3. 7. 2006
  15. ↑ Střední odborná škola a Střední odborné učiliště nábytkářské
  16. ↑ http://www.rousinov.cz/rousinov/
  17. ↑ Smlouva Mikroregionu Rakovec

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rousínov
Město Rousínov

Čechyně • Královopolské Vážany • Kroužek • Rousínov • Rousínovec • Slavíkovice • Vítovice

  Města a obce okresu Vyškov  

Bohaté Málkovice • Bohdalice-Pavlovice • Bošovice • Brankovice • Bučovice • Dětkovice • Dobročkovice • Dražovice • Drnovice • Drysice • Habrovany • Heršpice • Hlubočany • Hodějice • Holubice • Hostěrádky-Rešov • Hoštice-Heroltice • Hrušky • Hvězdlice • Chvalkovice • Ivanovice na Hané • Ježkovice • Kobeřice u Brna • Kojátky • Komořany • Kozlany • Kožušice • Krásensko • Křenovice • Křižanovice • Křižanovice u Vyškova • Kučerov • Letonice • Lovčičky • Luleč • Lysovice • Malínky • Medlovice • Milešovice • Milonice • Moravské Málkovice • Mouřínov • Němčany • Nemochovice • Nemojany • Nemotice • Nesovice • Nevojice • Nížkovice • Nové Sady • Olšany • Orlovice • Otnice • Podbřežice • Podivice • Podomí • Prusy-Boškůvky • Pustiměř • Račice-Pístovice • Radslavice • Rašovice • Rostěnice-Zvonovice • Rousínov • Ruprechtov • Rybníček • Slavkov u Brna • Snovídky • Studnice • Šaratice • Švábenice • Topolany • Tučapy • Uhřice • Vážany • Vážany nad Litavou • Velešovice • Vyškov • Zbýšov • Zelená Hora • vojenský újezd Březina

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rous%C3%ADnov“