Karel Gott (* 14. července 1939, Plzeň, † 1. října 2019) byl slavný český šlágrový zpěvák, herec a malíř.
V anketách Zlatý slavík a Český slavík získal celkem 42 ocenění.
V letech 1965–2019 prodal 50 milionů nosičů desek, což z něj učinilo nejúspěšnějšího českého interpreta. Během kariéry vydal 293 sólových alb v zahraničí i na domácí scéně. Kromě Slavíků obdržel více než 120 televizních ocenění, 8 zlatých desek, 1 diamantovou desku, opakovaně se umisťoval na prvních příčkách hitparád a prodeje desek. Celkově nazpíval 978 písní. Spolupracoval s mnoha významnými umělci.
Současně je i jedním z nejvýznamnějších neanglicky zpívajících interpretů populární hudby také ve světovém měřítku a vlastně jediným českým zpěvákem, který se výrazně prosadil i v zahraničí.
Neuvěřitelná byla a je jeho popularita, která zasáhla prakticky všechny generace a trvá bez větších výkyvů nebo přestávek už více než 40 let. Na poli toho hudebního žánru jen těžko najdeme podobná srovnání – v tomto směru je opravdovým fenoménem.
V mládí se toužil stát malířem a po ukončení školní docházky se v Praze neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění. Když nebyl přijat, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce – hudbě a zpěvu. V 50. letech příležitostně vystupoval zároveň jako zpěvák–amatér a účastnil se různých pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil už v roce 1957, tedy v době, kdy v Československu stále ještě doznívala éra swingu a rock and roll bylo možné slyšet snad jen v klubech. U poroty sice zcela propadl, avšak dostalo se mu mimořádné nabídky na angažmá v pražských tanečních kavárnách, kde tehdy hrály k tanci ty nejlepší české orchestry. Vedle svého zaměstnání v ČKD tak stačil ještě poloprofesionálně vystupovat jako zpěvák.
V roce 1962 dostal Karel Gott nabídku na angažmá do toho nejslavnějšího, tehdy ještě nového divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. A právě tento fakt znamenal zásadní zlom v jeho kariéře. Už v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou „Až nám bude dvakrát tolik“ zvítězil v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 se jeho píseň „Oči sněhem zaváté“, z autorské dílny Semaforu, stává doslova dynamitem, když je vyhlášena absolutně největším hitem roku. S mnohými dalšími hity se Karel Gott poprvé ocitá na samotném vrcholu a je vyhlášen Zlatým slavíkem 1963, což pro něho znamená doslova raketový start.
V roce 1965, po odchodu ze Semaforu zakládá se svými novými spolupracovníky textařem a skladatelem: bratry Štaidlovými vlastní divadelní scénu Apollo a stává se její hlavní hvězdou až do roku 1967, když je divadélko rozpuštěno a Karel Gott odchází na 7-měsíční angažmá do Spojených států (Las Vegas). Končí tak éra začátku 60. let a také začátků Karla Gotta, doba prošpikovaná celou plejádou hitů, nastává čas odejít „na zkušenou“.
V 70. a 80. letech pokračuje hvězdná dráha Karla Gotta lemovaná desítkami těch nejvýznamnějších ocenění, zlatých, stříbrných, diamantových a platinových desek, které sbírá doslova jako „na páse“, včetně Zlatých slavíků. Vystupuje ve vrcholné formě doma, stejně jako jinde v Evropě, v zámoří i Asii, cestuje od jednoho konce světa ke druhému, svůj repertoár rozšiřuje prakticky na všechny žánry, od popu, před lidovky až po klasickou hudbu. Vydává jeden hit za druhým, jedno album stíhá druhé, stejně jako TV show, ale dokonce se objevuje i v několika celovečerních filmech.