Šablona:Článek dne/2019/21

Z Multimediaexpo.cz

Válka o Falklandy byl válečný konflikt mezi Argentinou a Velkou Británií v roce 1982 o souostroví Falklandy/Malvíny, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. Předcházely jí staletí dlouhé spory o nadvládu nad těmito územími. Předehrou války se stalo vylodění 50 příslušníků argentinského námořnictva na britský ostrov Jižní Georgia, kteří zde vztyčili vlajku Argentiny. Argentinské námořní síly invazi na Falklandy zahájily operací Azul večer 1. dubna.

Válka nebyla ani jednou ze stran oficiálně vyhlášena. V Argentině byla považována za znovuobsazení vlastního území a ve Velké Británii za narušení nezávislosti britského území. Skončila porážkou Argentiny 14. června a de facto vedla k pádu vojenské diktatury v Argentině. Již tehdy se mluvilo o zásobách ropy a zemního plynu.

Kódové označení argentinského útoku znělo operace Rosario. 2. dubna 1982 se argentinským speciálním jednotkám podařilo bez většího odporu dobýt hlavní město Falkland Port Stanley a odzbrojit místní posádku. Místní posádka tvořená britskou námořní pěchotou pod vedením majora Mikea Normana kladla pouze formální odpor. Argentinské jednotky přitom měly za úkol obsadit hlavní město, aniž by způsobily britské jednotce ztráty na životech.

Spojené království v čele s premiérkou Margaret Thatcherovou následně odpovědělo vojensky i diplomaticky. Po dohodě s Evropským hospodářským společenstvím uvalily evropské země na Argentinu ekonomické sankce. Invazi na Falklandy odsoudila i Rada bezpečnosti OSN, která požádala Argentinu, aby svá vojska stáhla. Jednání Argentiny podporovala většina jihoamerických zemí s výjimkou Chile, které mělo také územní spory v oblasti průlivu Beagle. Toto byl jeden z významných faktorů, který ovlivnil průběh vojenských operací, protože Argentinci z důvodu nejistoty ponechali všechny své elitní jednotky na hranicích s Chile.

Ruku v ruce s diplomatickými kroky Britové rychle sestavili improvizovanou námořní jednotku, jejímž cílem mělo být znovuobsazení Falkland. Kódové označení znělo operace Corporate. Velitelem britských sil byl jmenován admirál Sir John Fieldhouse. Do oblasti byly v důsledku zhoršující se situace vyslány britské ponorky HMS Splendid a HMS Spartan už 29. března. Na podporu hlídkové lodi HMS Endurance byla vyslána také zásobovací loď Fort Austin.

6. dubna byl na zasedání britské vlády sestaven válečný kabinet, který měl každý den dohlížet na vedení bojových operaci. Už 4. dubna byla do oblasti vyslána britská atomová ponorka HMS Conqueror. 7. dubna ji následovaly letadlové lodě HMS Invincible a HMS Hermes. Následně byly do oblasti vyslány dopravní lodě SS Canberra, vezoucí na palubě 3. brigádu Commandos, a RMS Queen Elizabeth 2 s 5. pěchotní brigádou. Celá britská flotila zahrnovala 127 lodí (47 vojenských lodí, 22 podpůrných plavidel a 62 obchodních dopravních lodí). Největší slabostí britských sil byl nedostatek letecké podpory. Britové měli k dispozici pouze 42 bojových letounů (28 typu Sea Harrier a 14 typu Harrier GR.3). Naproti tomu Argentinci disponovali asi 122 bojeschopnými vojenskými letadly, z nichž 50 byly stíhačky a zbytek byl použit pro přímou podporu pozemních vojsk.