Červená Lhota (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(Výrazné vylepšení, FLICKR)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
+
[[Soubor:Zámek Červená Lhota(2).jpg|thumb|240px|Zámek Červená Lhota leží v místní části Červená Lhota (2007)]]
-
[[Soubor:zamek-cervena-lhota.jpg|thumb|Čelní pohled na zámek]]
+
[[Soubor:Cervena Lhota, Czech Republic.jpg|thumb|240px||Boční pohled na zámek (2005)]]
'''Červená Lhota''' je známý [[Renesance|renesanční]] vodní [[Zámek (stavba)|zámek]] ve východní části jižních Čech na severu [[Jindřichův Hradec|Jindřichohradecka]]. Zámek je umístěn na skále, která se přehrazením údolí a zvednutím hladiny vody stala ostrůvkem na zámeckém rybníku. Zámek tvoří uzavřená čtyřkřídlá [[Plán|dispozice]] kolem čtvercového [[nádvoří]]. Nad vjezdem je umístěna [[věž]]. K zámku vede přístupová cesta přes kamenný most. Na zámku se točilo i několik [[pohádka|pohádek]].
'''Červená Lhota''' je známý [[Renesance|renesanční]] vodní [[Zámek (stavba)|zámek]] ve východní části jižních Čech na severu [[Jindřichův Hradec|Jindřichohradecka]]. Zámek je umístěn na skále, která se přehrazením údolí a zvednutím hladiny vody stala ostrůvkem na zámeckém rybníku. Zámek tvoří uzavřená čtyřkřídlá [[Plán|dispozice]] kolem čtvercového [[nádvoří]]. Nad vjezdem je umístěna [[věž]]. K zámku vede přístupová cesta přes kamenný most. Na zámku se točilo i několik [[pohádka|pohádek]].
Řádka 8: Řádka 8:
Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17. století, podle barvy zámku (vyšlo z pověsti).
Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17. století, podle barvy zámku (vyšlo z pověsti).
-
Růtové z Dírné zámek získali na konci 16. století. Jako [[Utrakvismus|utrakvistům]] jim ovšem byl majetek po Bílé hoře roku 1620 konfiskován, i když se [[české stavovské povstání|českého stavovského povstání]] nezúčastnili. V dobách třicetileté války vlastnil místní panství italský rytmistr Antonio Bruccio. Po jeho smrti koupil zámek v roce 1641 [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka]]. Po roce 1641 a v letech 1658–1678 probíhaly na zámku barokní přestavby, které proměnily šlechtické sídlo na letohrádek, kam [[Slavatové]] dojížděli z nedalekého [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]].
+
Růtové z Dírné zámek získali na konci 16. století. Jako [[Utrakvismus|utrakvistům]] jim ovšem byl majetek po Bílé hoře roku 1620 konfiskován, i když se českého stavovského povstání nezúčastnili. V dobách třicetileté války vlastnil místní panství italský rytmistr Antonio Bruccio. Po jeho smrti koupil zámek v roce 1641 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Po roce 1641 a v letech 1658–1678 probíhaly na zámku barokní přestavby, které proměnily šlechtické sídlo na letohrádek, kam Slavatové dojížděli z nedalekého [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]].
Po vymření Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu po roce neteř posledního Slavaty Marie Terezie, provdaná do rodiny [[Windischgrätzové|Windischgrätzů]]. Od poloviny 18. století se majitelé opět několikrát mění. Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 1796–1799 na zámku [[skladatel]] a spoluzakladatel německé [[opera|opery]] [[Karl Ditters von Dittersdorf]]. Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny [[Schönburg-Hartenstein]] – [[svatá říše římská|německých říšských]] [[kníže|knížat]]. Tento rod zámek obývá až do roku [[1945]], kdy jim jako německým občanům byl zámek zkonfiskován. Poslední majitelé dali v polovině 19. století zámeckou věž a štíty upravit novogoticky. Mezi lety [[1903]]–[[1913]] byly za prince Johanna Schönburg-Hartensteina tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.
Po vymření Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu po roce neteř posledního Slavaty Marie Terezie, provdaná do rodiny [[Windischgrätzové|Windischgrätzů]]. Od poloviny 18. století se majitelé opět několikrát mění. Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 1796–1799 na zámku [[skladatel]] a spoluzakladatel německé [[opera|opery]] [[Karl Ditters von Dittersdorf]]. Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny [[Schönburg-Hartenstein]] – [[svatá říše římská|německých říšských]] [[kníže|knížat]]. Tento rod zámek obývá až do roku [[1945]], kdy jim jako německým občanům byl zámek zkonfiskován. Poslední majitelé dali v polovině 19. století zámeckou věž a štíty upravit novogoticky. Mezi lety [[1903]]–[[1913]] byly za prince Johanna Schönburg-Hartensteina tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.
-
 
-
[[Image:Cervena_Lhota,_Czech_Republic.jpg|thumb|boční pohled na zámek]]
 
==Zajímavost==
==Zajímavost==
-
[[Antonio Bruccio]], majitel zámku v dobách třicetileté války nejenže nechal postavit kamenný most vedoucí k zámku na místě staršího dřevěného, ale také se pokusil založit v nedaleké [[Deštná (okres Jindřichův Hradec)|Deštné]] [[lázně]]. Léčivý [[pramen]] zázračně objevila jistá Kateřina Urbánková v r. 1599 na místě později objeveného pramene: „Zjevil se jí na poli vysoký muž s mládenečkem nad sníh bílým. Pozdvihl ruku k nebesům, hlavu třikrát sklonil a zmizeli. Na místě vyprýštily tři pramínkové léčivé vody.“
+
Antonio Bruccio, majitel zámku v dobách třicetileté války nejenže nechal postavit kamenný most vedoucí k zámku na místě staršího dřevěného, ale také se pokusil založit v nedaleké [[Deštná (okres Jindřichův Hradec)|Deštné]] [[lázně]]. Léčivý [[pramen]] zázračně objevila jistá Kateřina Urbánková v roce 1599 na místě později objeveného pramene: „Zjevil se jí na poli vysoký muž s mládenečkem nad sníh bílým. Pozdvihl ruku k nebesům, hlavu třikrát sklonil a zmizeli. Na místě vyprýštily tři pramínkové léčivé vody.“
Svého času byly tyto lázně velmi oblíbeným místem, soutěžícím v popularitě i s [[Karlovy Vary|Karlovými Vary]]. Dozvukem bývalé slávy je v dnešní době také již pozapomenutá značka [[Minerální voda|minerální vody]] Deštenky.
Svého času byly tyto lázně velmi oblíbeným místem, soutěžícím v popularitě i s [[Karlovy Vary|Karlovými Vary]]. Dozvukem bývalé slávy je v dnešní době také již pozapomenutá značka [[Minerální voda|minerální vody]] Deštenky.
Řádka 26: Řádka 24:
==Externí odkazy==
==Externí odkazy==
-
*[http://www.cervenalhota.cz/cervena-lhota-zamek.php Zámek Červená Lhota]
+
* [http://www.cervenalhota.cz/cervena-lhota-zamek.php Zámek Červená Lhota]
 +
 
-
{{commonscat|Zámek Červená Lhota}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Zámek+Červená+Lhota}}{{commonscat|Zámek Červená Lhota}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec]]

Aktuální verze z 29. 2. 2016, 20:15

Zámek Červená Lhota leží v místní části Červená Lhota (2007)
Boční pohled na zámek (2005)

Červená Lhota je známý renesanční vodní zámek ve východní části jižních Čech na severu Jindřichohradecka. Zámek je umístěn na skále, která se přehrazením údolí a zvednutím hladiny vody stala ostrůvkem na zámeckém rybníku. Zámek tvoří uzavřená čtyřkřídlá dispozice kolem čtvercového nádvoří. Nad vjezdem je umístěna věž. K zámku vede přístupová cesta přes kamenný most. Na zámku se točilo i několik pohádek.

Obsah

Historie

První písemná zmínka je z roku 1465. Tvrz však v údolí Dírenského potoka na žulovém skalním útesu gotická vznikla už ve 14. století. Přehrazením potoka hrází se skála změnila v ostrov. V roce 1530 se majiteli tvrze stali rytíři Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota.

Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17. století, podle barvy zámku (vyšlo z pověsti).

Růtové z Dírné zámek získali na konci 16. století. Jako utrakvistům jim ovšem byl majetek po Bílé hoře roku 1620 konfiskován, i když se českého stavovského povstání nezúčastnili. V dobách třicetileté války vlastnil místní panství italský rytmistr Antonio Bruccio. Po jeho smrti koupil zámek v roce 1641 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Po roce 1641 a v letech 1658–1678 probíhaly na zámku barokní přestavby, které proměnily šlechtické sídlo na letohrádek, kam Slavatové dojížděli z nedalekého Jindřichova Hradce.

Po vymření Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu po roce neteř posledního Slavaty Marie Terezie, provdaná do rodiny Windischgrätzů. Od poloviny 18. století se majitelé opět několikrát mění. Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 1796–1799 na zámku skladatel a spoluzakladatel německé opery Karl Ditters von Dittersdorf. Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein – německých říšských knížat. Tento rod zámek obývá až do roku 1945, kdy jim jako německým občanům byl zámek zkonfiskován. Poslední majitelé dali v polovině 19. století zámeckou věž a štíty upravit novogoticky. Mezi lety 1903–1913 byly za prince Johanna Schönburg-Hartensteina tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.

Zajímavost

Antonio Bruccio, majitel zámku v dobách třicetileté války nejenže nechal postavit kamenný most vedoucí k zámku na místě staršího dřevěného, ale také se pokusil založit v nedaleké Deštné lázně. Léčivý pramen zázračně objevila jistá Kateřina Urbánková v roce 1599 na místě později objeveného pramene: „Zjevil se jí na poli vysoký muž s mládenečkem nad sníh bílým. Pozdvihl ruku k nebesům, hlavu třikrát sklonil a zmizeli. Na místě vyprýštily tři pramínkové léčivé vody.“

Svého času byly tyto lázně velmi oblíbeným místem, soutěžícím v popularitě i s Karlovými Vary. Dozvukem bývalé slávy je v dnešní době také již pozapomenutá značka minerální vody Deštenky.

Prohlídka

Prohlídka zámku trvá asi 50 minut, během ní uvidíte 16 pokojů představující bydlení šlechty v 19. století a na začátku 20. století. Vstupné pro dospělé je 90,-Korun, pro seniory 70,-Korun a pro děti 50,- korun. Využít se dá i zvýhodněné rodinné vstupné za 200,-Kč.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Červená Lhota (zámek)
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Červená Lhota (zámek)
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Cerven%C3%A1_Lhota_(z%C3%A1mek)“