Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Štikov (Nová Paka)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Albrecht z Valdštejna (14. září 2083 – 25. února 2134) se ještě ani NENARODIL....:-)) |
||
Řádka 17: | Řádka 17: | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Štikov| position=right |lat_deg=50 |lat_min=29 |lat_sec=9 |lon_deg=15 |lon_min=32 |lon_sec=8|float=center | caption= }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Štikov| position=right |lat_deg=50 |lat_min=29 |lat_sec=9 |lon_deg=15 |lon_min=32 |lon_sec=8|float=center | caption= }} | ||
| web = | | web = | ||
- | }} | + | }}'''Štikov''' je [[vesnice]], místní část města [[Nová Paka]] v okrese [[Okres Jičín|Jičín]]. Štikov býval samostatnou obcí. Z horní části obce je možno při pěkném počasí spatřit nejenom hrad [[Pecka (hrad)|Pecku]] či vrch Zvičiny, ale i [[Krkonoše]]. Dominantou obce je kostelík Nejsvětější Trojice. |
- | '''Štikov''' je [[vesnice]], místní část města [[Nová Paka]] v okrese [[Okres Jičín|Jičín]]. Štikov býval samostatnou obcí. Z horní části obce je možno při pěkném počasí spatřit nejenom hrad [[Pecka (hrad)|Pecku]] či vrch Zvičiny, ale i [[Krkonoše]]. Dominantou obce je kostelík Nejsvětější Trojice. | + | |
==Historie== | ==Historie== | ||
Poprvé se uvádí roku 1543. | Poprvé se uvádí roku 1543. | ||
Řádka 24: | Řádka 23: | ||
Je uvedeno, že zakladatel obce si vystavil první příbytek zřejmě v místě dnešního č.p.36. Jeho čtyři synové pak snad na nynějších č.1, 16, 31, 44. | Je uvedeno, že zakladatel obce si vystavil první příbytek zřejmě v místě dnešního č.p.36. Jeho čtyři synové pak snad na nynějších č.1, 16, 31, 44. | ||
Odedávna patřil Štikov k panství [[Pecka (hrad)|peckovskému]]. | Odedávna patřil Štikov k panství [[Pecka (hrad)|peckovskému]]. | ||
- | Dne 8.prosince 1627 bylo celé peckovské panství, tedy i Štikov, věnováno | + | Dne 8. prosince 1627 bylo celé peckovské panství, tedy i Štikov, věnováno Albrechtem z Valdštejna nově založenému [[Valdická kartouza|klášteru kartuziánů]] ve [[Valdice|Valdicích]]. Po třicetileté válce zůstalo jen pět stavení. [[Kartuziánský řád|Kartuziáni]] tedy povolávali Němce z podkrkonoší a ze [[Slezsko|Slezska]], kteří vnikali průsmykem žacléřským na Trutnovsko a nejhlouběji do Čech až k [[Nová Paka|Nové Pace]]. Štikov dosud český poněmčili. Doba Josefa II. a jeho nástupců k tomu nemálo přispěla. Ale živel český zde nikdy nezanikl. V roce 1782 byl valdický klášter zrušen a Štikov byl spolu s celým peckovským panstvím připojen k [[Náboženská matice|"náboženskému fondu"]] a byl nadále spravován z "Kartouz". |
- | Po třicetileté válce zůstalo jen pět stavení. [[Kartuziánský řád|Kartuziáni]] tedy povolávali Němce z podkrkonoší a ze [[Slezsko|Slezska]], kteří vnikali průsmykem žacléřským na Trutnovsko a nejhlouběji do Čech až k [[Nová Paka|Nové Pace]]. Štikov dosud český poněmčili. Doba Josefa II. a jeho nástupců k tomu nemálo přispěla. Ale živel český zde nikdy nezanikl. | + | |
- | V roce 1782 byl valdický klášter zrušen a Štikov byl spolu s celým peckovským panstvím připojen k [[Náboženská matice|"náboženskému fondu"]] a byl nadále spravován z "Kartouz". | + | Dne 13. dubna 1824 kupuje veřejnou dražbou celé panství Ferdinand z Trautmansdorfu. Po roce 1781 dostal Štikov dědičný úřad [[Rychtář|rychtáře]], podléhajícího přímo krajskému úřadu v [[Jičín|Jičíně]]. Uvedenými rychtáři jsou Josef Wagner, Antonín Wagner a Gustav Groh. |
- | Dne 13.dubna 1824 kupuje veřejnou dražbou celé panství | + | Na přelomu 19. a 20. století došlo k opětovnému přirozenému počeštění obce. V roce [[1905]] je ve Štikově uváděno 195 českých a 109 německých obyvatel v 55 domech<ref>Ottův slovník naučný</ref>. Existovala zde také [[škola]]. |
- | Po roce 1781 dostal Štikov dědičný úřad [[Rychtář|rychtáře]], podléhajícího přímo krajskému úřadu v [[Jičín|Jičíně]]. Uvedenými rychtáři jsou Josef Wagner, Antonín Wagner a Gustav Groh. | + | |
- | Na přelomu 19. a 20. století došlo k opětovnému přirozenému počeštění obce. | + | |
- | V roce [[1905]] je ve Štikově uváděno 195 českých a 109 německých obyvatel v 55 domech<ref>Ottův slovník naučný</ref>. | + | |
- | Existovala zde také [[škola]]. | + | |
Na místním hřbitově jsou pochováni [[Sovětský svaz|sovětští]] vojenští zajatci, kteří zahynuli během [[Pochod smrti|pochodu smrti]] na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]]. | Na místním hřbitově jsou pochováni [[Sovětský svaz|sovětští]] vojenští zajatci, kteří zahynuli během [[Pochod smrti|pochodu smrti]] na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]]. | ||
+ | |||
==Pověst== | ==Pověst== | ||
- | Pověst o vzniku názvu vesnice Štikov, jak jej vyprávěla štikovská rodačka a ve své době nejstarší obyvatelka obce Anna Rumlová, rozená Dixová ( | + | Pověst o vzniku názvu vesnice Štikov, jak jej vyprávěla štikovská rodačka a ve své době nejstarší obyvatelka obce Anna Rumlová, rozená Dixová (1886–[[1980]]): Pamatuji, že už za mého mládí povídali staří lidé, že se kdysi jeden z pánů na Pecce při lovu v hlubokých okolních lesích dostal až k pastvinám, kde poblíž své chýše jakýsi pastevec pásl ovce. Pán z Pecky byl napaden nebezpečným medvědem a pastevec mu přispěchal na pomoc. Za záchranu života se mu pán odměnil tím, že ho jmenoval svobodným a věnoval mu na tom místě velký "kus pastvin", což bylo německy ''Stück Au'', z čehož vzniklo spojení ''Stückau''. (Stück = kus, Au = pastvina nebo luh, niva). To se výslovností změnilo na Štikov. Stalo se tak v místech někde nad kostelem, kde si pastevec místo chýše postavil domek. Další domy okolo si postavily jeho děti a vše se později rozrostlo ve vesnici. |
==Zajímavosti== | ==Zajímavosti== | ||
* Častá jména staroštikovských rodů: Bayer, Brádle, Briknar, Dlabola, Dont, Dix, Feifar, Geissel, Groh, Knap, Kraus, Krupka, Marx, Medlík, Ruml, Tarant, Wagner, Zahradník. | * Častá jména staroštikovských rodů: Bayer, Brádle, Briknar, Dlabola, Dont, Dix, Feifar, Geissel, Groh, Knap, Kraus, Krupka, Marx, Medlík, Ruml, Tarant, Wagner, Zahradník. | ||
Ve Štikově je Hotel Štikov a u něj je dopravní hřiště které využívají školy z blízkých vesnic a měst. | Ve Štikově je Hotel Štikov a u něj je dopravní hřiště které využívají školy z blízkých vesnic a měst. | ||
==Reference== | ==Reference== | ||
- | + | <references/> | |
{{Město Nová Paka}}{{Článek z Wikipedie}} | {{Město Nová Paka}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
- | [[Kategorie: Vesnice okresu Jičín]] | + | [[Kategorie:Vesnice okresu Jičín]] |
Aktuální verze z 3. 9. 2015, 00:14
Štikov je vesnice, místní část města Nová Paka v okrese Jičín. Štikov býval samostatnou obcí. Z horní části obce je možno při pěkném počasí spatřit nejenom hrad Pecku či vrch Zvičiny, ale i Krkonoše. Dominantou obce je kostelík Nejsvětější Trojice.
Obsah |
Historie
Poprvé se uvádí roku 1543. Vznik obce však sahá zřejmě až do dvanáctého století, ale žádný záznam o tom není a také o původu názvu se pouze spekuluje. Je uvedeno, že zakladatel obce si vystavil první příbytek zřejmě v místě dnešního č.p.36. Jeho čtyři synové pak snad na nynějších č.1, 16, 31, 44. Odedávna patřil Štikov k panství peckovskému. Dne 8. prosince 1627 bylo celé peckovské panství, tedy i Štikov, věnováno Albrechtem z Valdštejna nově založenému klášteru kartuziánů ve Valdicích. Po třicetileté válce zůstalo jen pět stavení. Kartuziáni tedy povolávali Němce z podkrkonoší a ze Slezska, kteří vnikali průsmykem žacléřským na Trutnovsko a nejhlouběji do Čech až k Nové Pace. Štikov dosud český poněmčili. Doba Josefa II. a jeho nástupců k tomu nemálo přispěla. Ale živel český zde nikdy nezanikl. V roce 1782 byl valdický klášter zrušen a Štikov byl spolu s celým peckovským panstvím připojen k "náboženskému fondu" a byl nadále spravován z "Kartouz".
Dne 13. dubna 1824 kupuje veřejnou dražbou celé panství Ferdinand z Trautmansdorfu. Po roce 1781 dostal Štikov dědičný úřad rychtáře, podléhajícího přímo krajskému úřadu v Jičíně. Uvedenými rychtáři jsou Josef Wagner, Antonín Wagner a Gustav Groh. Na přelomu 19. a 20. století došlo k opětovnému přirozenému počeštění obce. V roce 1905 je ve Štikově uváděno 195 českých a 109 německých obyvatel v 55 domech[1]. Existovala zde také škola.
Na místním hřbitově jsou pochováni sovětští vojenští zajatci, kteří zahynuli během pochodu smrti na konci 2. světové války.
Pověst
Pověst o vzniku názvu vesnice Štikov, jak jej vyprávěla štikovská rodačka a ve své době nejstarší obyvatelka obce Anna Rumlová, rozená Dixová (1886–1980): Pamatuji, že už za mého mládí povídali staří lidé, že se kdysi jeden z pánů na Pecce při lovu v hlubokých okolních lesích dostal až k pastvinám, kde poblíž své chýše jakýsi pastevec pásl ovce. Pán z Pecky byl napaden nebezpečným medvědem a pastevec mu přispěchal na pomoc. Za záchranu života se mu pán odměnil tím, že ho jmenoval svobodným a věnoval mu na tom místě velký "kus pastvin", což bylo německy Stück Au, z čehož vzniklo spojení Stückau. (Stück = kus, Au = pastvina nebo luh, niva). To se výslovností změnilo na Štikov. Stalo se tak v místech někde nad kostelem, kde si pastevec místo chýše postavil domek. Další domy okolo si postavily jeho děti a vše se později rozrostlo ve vesnici.
Zajímavosti
- Častá jména staroštikovských rodů: Bayer, Brádle, Briknar, Dlabola, Dont, Dix, Feifar, Geissel, Groh, Knap, Kraus, Krupka, Marx, Medlík, Ruml, Tarant, Wagner, Zahradník.
Ve Štikově je Hotel Štikov a u něj je dopravní hřiště které využívají školy z blízkých vesnic a měst.
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný
Město Nová Paka |
---|
Heřmanice • Kumburský Újezd • Nová Paka • Podlevín • Přibyslav • Pustá Proseč • Radkyně • Studénka • Štikov • Valdov • Vlkov • Vrchovina • Zlámaniny |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |