Mirošov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox české obce a města
{{Infobox české obce a města
| název = Mirošov
| název = Mirošov
Řádka 33: Řádka 32:
| nad.výš = 457
| nad.výš = 457
}}
}}
-
 
Město '''Mirošov''' se nachází v [[Okres Rokycany|okrese Rokycany]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]], v lesní krajině při úpatí [[Brdy|Brd]], necelých 8 km jihovýchodně od [[Rokycany|Rokycan]]. Městem prochází [[Železniční trať Rokycany - Nezvěstice|železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice]] (stanice ''Mirošov'' a zastávka ''Mirošov město'').  
Město '''Mirošov''' se nachází v [[Okres Rokycany|okrese Rokycany]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]], v lesní krajině při úpatí [[Brdy|Brd]], necelých 8 km jihovýchodně od [[Rokycany|Rokycan]]. Městem prochází [[Železniční trať Rokycany - Nezvěstice|železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice]] (stanice ''Mirošov'' a zastávka ''Mirošov město'').  
 +
Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 2186 obyvatel.  
Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 2186 obyvatel.  
== Historie ==
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.
-
Významnou roli ale Mirošov sehrál v době [[Národní obrození|Národního obrození]], když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, [[Václav Matěj Kramérius|Václav Kramerius]] nebo [[Vojtěch Nejedlý]], který zde pobýval a působil.
+
Významnou roli ale Mirošov sehrál v době Národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Matěj Kramérius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.
 +
 
V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do [[Rokycany|Rokycan]] a později i druhým směrem do [[Nezvěstice|Nezvěstic]].
V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do [[Rokycany|Rokycan]] a později i druhým směrem do [[Nezvěstice|Nezvěstic]].
V Mirošově byla od dob [[Vratislavové z Mitrovic|Vratislavů z Mitrovic]] těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě ([[Padrť]], [[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádek]]). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv.Jakuba.
V Mirošově byla od dob [[Vratislavové z Mitrovic|Vratislavů z Mitrovic]] těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě ([[Padrť]], [[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádek]]). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv.Jakuba.
Řádka 55: Řádka 55:
* [[Lípy u křížku]]
* [[Lípy u křížku]]
* ''† [[Mirošovský topol]]''
* ''† [[Mirošovský topol]]''
-
''
+
 
 +
== Části města ==
 +
* '''Mirošov'''
 +
* [[Myť (Mirošov)|Myť]]
 +
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
Image:Castle Mirosov 1.JPG|Zámek Mirošov
Image:Castle Mirosov 1.JPG|Zámek Mirošov
Řádka 62: Řádka 66:
Image:Mirosov kostel.jpg|Kostel v Mirošově
Image:Mirosov kostel.jpg|Kostel v Mirošově
</gallery>
</gallery>
-
== Části města ==
+
 
-
* '''Mirošov'''
+
== Souřadnice ==
-
* [[Myť (Mirošov)|Myť]]
+
{{Geo cz|49|41|17|13|39|30|city(2211)}}
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{KM|695424|Mirošova}}
* {{KM|695424|Mirošova}}
Řádka 70: Řádka 74:
-
{{HlavičkaObecNav|Mirošov|Mirošov|Město}}
+
 
-
'''Mirošov'''&nbsp;|
+
{{commonscat|Mirošov}}{{Okres Rokycany}}{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Myť (Mirošov)|Myť]]
+
-
+
-
 
+
-
{{Okres Rokycany}}
+
-
{{Geo cz|49|41|17|13|39|30|city(2211)}}
+
-
{{commonscat|Mirošov}}{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce v okrese Rokycany]]
[[Kategorie:Obce v okrese Rokycany]]
[[Kategorie:Místní akční skupina Aktivios]]
[[Kategorie:Místní akční skupina Aktivios]]

Verze z 10. 8. 2015, 12:43


Město Mirošov se nachází v okrese Rokycany, kraj Plzeňský, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město).

Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 2186 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728. Významnou roli ale Mirošov sehrál v době Národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Matěj Kramérius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.

V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic. V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv.Jakuba. Během 2. světové války byl zde zřízen koncentrační a karný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).

Pamětihodnosti

  • Zámek Mirošov [1] - renesanční usedlost, kterou nechal postavit rod Grynspeků z Grynspachu na konci 16. století
  • Kostel svatého Josefa na náměstí
  • Socha anděla
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sousoší Piety
  • Zájezdní hostinec na náměstí
  • Sýpka se sochou anděla
  • Mirošovské doly - těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolavání zastaveno, protože se nevyplatilo.
  • Lípa na Purku
  • Lípy u křížku
  • † Mirošovský topol

Části města

Galerie

Zámek Mirošov

Zámek v Mirošově

Znak na zámecké bráně

Kostel v Mirošově

Souřadnice

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mirošov
  Města a obce okresu Rokycany  

Bezděkov • Břasy • Březina • Bujesily • Bušovice • Cekov • Čilá • Dobřív • Drahoňův Újezd • Ejpovice • Hlohovice • Holoubkov • Hrádek • Hradiště • Hůrky • Cheznovice • Chlum • Chomle • Kakejcov • Kamenec • Kamenný Újezd • Kařez • Kařízek • Klabava • Kladruby • Kornatice • Lhota pod Radčem • Lhotka u Radnic • Liblín • Líšná • Litohlavy • Medový Újezd • Mešno • Mirošov • Mlečice • Mýto • Němčovice • Nevid • Osek • Ostrovec-Lhotka • Plískov • Podmokly • Příkosice • Přívětice • Radnice • Raková • Rokycany • Sebečice • Sirá • Skomelno • Skořice • Smědčice • Strašice • Svojkovice • Štítov • Těně • Terešov • Těškov • Trokavec • Týček • Újezd u Svatého Kříže • Vejvanov • Veselá • Vísky • Volduchy • Všenice • Zbiroh • Zvíkovec

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Miro%C5%A1ov“