Jordánské údolí

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 30. 6. 2014, 11:23

Severní část Velké příkopové propadliny. Sinajský poloostrov je uprostřed a Mrtvé moře a údolí řeky Jordán jsou nad ním.

Jordánské údolí (arabsky: الغور‎, Al-Ghor nebo Al-Ghawr; hebrejsky: בקעת הירדן, Bik'at ha-Jarden; anglicky: Jordan Rift Valley) je velké údolí a prodloužená deprese, nacházející se na území dnešního Izraele, Jordánska, Západního břehu Jordánu a Golanských výšin. Tímto údolím protéká řeka Jordán a dále na něj navazuje Chulské údolí, Galilejské jezero a Mrtvé moře, které je nejníže položeným místem na zemském povrchu.

Původ a fyzické rysy

Satelitní snímek regionu z roku 2003 zobrazující Jordánské údolí.

Jordánské údolí bylo formováno před mnoha miliony let v období miocénu, kdy došlo k pohybu arabské tektonické desky severně a posléze východně od Afriky. O milion let později došlo k vyzdvižení pevniny mezi Středozemním mořem a Jordánským údolím, což mělo za následek, že moře dále nezalévalo tuto oblast.

Nejnižším bodem Jordánského údolí jsou se 400 metry pod hladinou moře, břehy Mrtvého moře, které jsou rovněž nejnižším bodem (pevninským) na zemském povrchu. Západně i východně nadmořská výška prudce stoupá až k tisíci metrům, což činí z tohoto riftového údolí významný topografický prvek. Údolí severně od Mrtvého moře je již po velice dlouhou dobu místem zemědělství, jelikož vody Jordánu a další množství pramenů jsou výtečnou zásobárnou vody.

Populace

Při Jordánském údolí žije přibližně 85 tisíc Jordánců,^[1] z nichž jsou většina farmáři a 80 % z farem v jordánské části údolí, jsou farmy jejichž rozloha nepřekračuje 30 dunamů.^[2]

Na Západním břehu Jordánu žije v přibližně 20 stálých sídlech, mezi něž patří i město Jericho, zhruba 47 tisíc palestinských Arabů. Na této straně řeky žijí i tisíce beduínů.^[3] Na západ od řeky Jordán žije v 17 kibucech dále přibližně 11 tisíc Izraelců, kteří tvoří součást oblastní rady Emek ha-Jarden, zatímco dalších 7 500 Izraelců žije ve dvacetišesti izraelských osadách a táborech Nahalu.^[3]

Před Šestidenní válkou v roce 1967 bylo jordánská strana údolí domovem zhruba 60 tisíc lidí s výrazným zapojením v zemědělství.^[1] K roku 1971 poklesla populace na 5 tisíc jako důsledek války a konfliktu mezi palestinskými guerillami a jordánsko armádou v letech 1970-1971.^[1] Díky velkým investicím jordánské vlády v této oblasti došlo již koncem 70. let k znovu usídlení více než 85 tisíc lidí.^[1]

Od Šestidenní války v roce 1967 pokládá každá izraelská vláda západní hranici Jordánského údolí jako východní státní hranici mezi Izraelem a Jordánskem.^[3]

Zemědělství

Řeka Jordán pramení v několika místech, zejména ale pak při pohoří Antilibanon v Sýrii. V průběhu svého toku protéká skrze Galilejské jezero a následně se vlévá do Mrtvého moře.^[4] Jižně od Mrtvého moře přechází Jordánské údolí ve vyprahlé vádí al-Araba.^[4]

Teplota vzduchu v Jordánském údolí je o několik stupňů vyšší než v přilehlých oblastech, což je velmi příznivé pro zemědělství, které zde je možné provádět celoročně. Jsou zde úrodné půdy a zásoby vody, které činí toto území zemědělsky atraktivním již po 10 tisíc let. Již v roce 3000 př.n.l. byla zemědělská produkce z tohoto údolí prodávána v okolních oblastech.^[4] Jako úrodná země je Jordánské údolí popsáno v Tóře a řeka Jordán je křesťany zmiňována jako místo, kde Jan Křtitel pokřtil Ježíše Krista.^[4]

V několika posledních desetiletích došlo díky zavedením moderních zemědělských metod k výraznému nárůstu produkce této oblasti.^[4] Jordánsko vystavělo v 50. letech za účelem zavlažování 69 km dlouhý kanál East Ghor (nyní Kanál krále Abdulláha), který se napojuje na východní břeh Jordánského údolí.^[4] Následná výstavba přenosných skleníků až sedmkrát zvýšila produktivitu místního zemědělství, což Jordánsku umožňuje celoročně exportovat velké množství ovoce a zeleniny.^[4]

Související články

• Velká příkopová propadlina
• Jordán