Ivan Wernisch

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 9. 2009, 10:31 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi) ← Porovnání se starší verzí

Aktuální verze z 5. 6. 2014, 01:07 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi)

---

Aktuální verze z 5. 6. 2014, 01:07

Ivan Wernisch (* 18. června 1942 Praha) je český básník, spisovatel, novinář a překladatel.

Maturoval v roce 1959 na keramické průmyslové škole v Karlových Varech. Již během tohoto studia začal uveřejňovat své básně v časopisech Host do domu a Tvář. Jelikož se angažoval v procesu spojeném s rokem 1968, stal se v období normalizace zakázaným autorem a jeho díla vycházela pouze samizdatem nebo v exilu.

Obsah 1 Dílo 1.1 Poezie 1.2 Výbory 1.3 Antologie uspořádané I. Wernischem 2 Knihy vydané v zahraničí 2.1 Související články 3 Literatura 4 Externí odkazy

Dílo

Jeho poezie je typická snovostí, kdy autor promítá do veršů zlomky skutečnosti, a celkově zanechává v čtenáři pocit snového záznamu. Básně jsou také méně lyrické. Často se v jeho básních objevují neologismy. V 80. letech se jeho dílo vyznačuje přibývajícími tragickými životními zkušenostmi v prostředí rozpadajícího se komunismu, které vyúsťují v existencialismus. Jeho verše do hudební podoby převedl Mikoláš Chadima.

Kromě vlastní tvorby překládá z němčiny, francouzštiny, italštiny, vlámštiny, ruštiny a latiny.

Jeho knihy vyšly v překladech v Německu, Itálii, Francii, na Ukrajině a v USA.

Poezie

• Kam letí nebe (1961)
• Těšení (1963)
• Zimohrádek (1965)
• Dutý břeh (1967)
• Loutky (1970)
• Král neviňátek (nevydáno)
• Frc nebo také Překlady a překrady (1991)
• Ó kdežpak (1991)
• Doupě latinářů (1992)
• Zlatomodrý konec stařičkého léta (1994)
• Pekařova noční nůše (1994)
• Jen tak (1996)
• Proslýchá se (1996, 2002)
• Cesta do Ašchabadu neboli Pumpke a dalajlámové (1997, 2000)
• Z letošního konce světa (pod jménem Václav Rozehnal) (2000)
• Lásku já nestojím (2001)
• Bez kufru se tak pěkně skáče po stromech neboli Nún (2001)
• Půjdeme do Mů (2002)
• Blbecká poezie (2002)
• Růžovejch květů sladká vůně (Virtuos na prdel) (2002)
• Hlava na stole (2005)
• Býkárna (spoluautoři Michal Šanda a Milan Ohnisko) (2006)

Výbory

• Žil, nebyl (samizdatem 1979)
• Zasuté zahrady (exil 1984)
• Jako kdyby žil (samizdat 1985)
• Včerejší den (1990)

Antologie uspořádané I. Wernischem

• Zapadlo slunce za dnem, který nebyl / Zapomenutí, opomíjení a opovrhovaní. Z jiné historie české literatury (léta 1850–1940) (2000, 2001)
• Lepě švihlí tlové – almanach české poezie 90. let 20. století (2002)
• Píseň o nosu / Zapomenutí, opomíjení a opovrhovaní. Z jiné historie novočeské literatury (od počátků až do roku 1948) (2005)
• Quodlibet aneb jak se komu co líbí (2008)
• Kdo to čte, je prase (2008); výbor z Kryptadií K. J. Obrátila.

Knihy vydané v zahraničí

• Au jour d'hier, 1990, Francie, v překladu P. Ouředníka
• Es beginnt der gestrige Tag: Gedichte, 1990, Německo
• Cmentarz objazdowy, 1991, Polsko
• Ausgewühlte Schriften, 1994, Německo
• Pchli teatrzyk. Tom I, 2003, Polsko
• Corre voce ovvero la morte ci attendeva altrove, 2005, Itálie
• In the Puppet Gardens: Selected Poems, 1963–2005, 2007, USA
• Pchli teatrzyk. Tom II, 2007, Polsko

Související články

• Seznam českých spisovatelů

Literatura

• Vladimír Prokop, Přehled české literatury 20. století, Sokolov, O.K.-Soft, 1998, ISBN 80-238-2348-5

Externí odkazy

• Ivan Wernisch (Portál české literatury)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Ivan Wernisch

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii