V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Domašov (Bělá pod Pradědem)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 19. 2. 2011, 03:56


Domašov (něm. Thomasdorf, dříve též Thomasberg) je středovou částí obce Bělá pod Pradědem. Leží především po stranách řeky Bělé; na severu navazuje na osadu Adolfovice, na jihu - směrem k Pradědu - pokračuje osada Bělá.

Obsah

Historie

Domašov je zmiňován poprvé roku 1284 jako Thomasbergk a je zřejmě výsledkem kolonizační činnosti vratislavských biskupů, která postupovala od Frývaldova (Jeseníka) proti toku Bělé směrem do Jeseníků. Zda se lokace středně velké vsi (40 lánů) skutečně podařila, však není jisté; roku 1410 je zmiňována jako zpustlá a obnovena byla až v polovině 16. století (1550) již s převážně dřevařským určením a pozměněným jménem Thomasdorf. Domašov se v 16.-18. století značně rozvinul: v roce 1689 se zde registruje úctyhodný počet 67 sedláků a 97 zahradniků a domkářů a Domašov tak byl největší vesnicí frývaldovského panství vratislavských biskupů. Roku 1730 byla na hranicích s Adolfovicemi postaven kostel sv. Tomáše a u něj zřízena římskokatolická fara se školou. Další rozvoj podhorského osídlení a nesnadná dostupnost si vynutily zřízení další školy (1793) i duchovní správy (1796 lokalie, povýšená na faru 1843) v horní části obce; jejich spádové obvody upevnily rozlišování mezi Dolním a Horním Domašovem (něm. Nieder- und Ober-Thomasdorf)[1]. Obyvatelstvo se v této době živilo zejména těžbou a zpracováním dřeva a jinými činnostmi s velkou spotřebou paliva (potašnictví, drobné hutnictví), jakož i domáckou textilní výrobou. Trvalý pokles počtu obyvatel od poloviny 19. století však naznačuje hospodářskou stagnaci. Od počátku 20. století nabýval na významu turistický potenciál obce. Za II. světové války se v obci nacházely zajatecké pracovní tábory Rudohoří (Vietseifen) a Borek (Kieferbach), zejména pro ruské válečné zajatce. Na prvním z uvedených míst byl v roce 2003 upraven hřbitov s hroby zajatců i Němců, kteří přišli o život na konci války. Obec Domašov byla roku 1964 spojena s Adolfovicemi do obce Bělá pod Pradědem.

Vývoj počtu obyvatel[2]

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2444 2584 2747 2642 2365 2078 1864 2018[p 1][p 2] 2287[p 3] 1417[p 4] 1100 1045 935 928 913 965
  1. ↑ z toho: 10 Čechoslováků, 1994 Němců; 2003 řím. kat., 11 evang.
  2. ↑ z toho: Dolní Domašov 944, Horní Domašov 1043 a různé samoty 31 obyvatel
  3. ↑ včetně Filipovic a Bělé
  4. ↑ včetně Filipovic a Bělé

Zajímavosti

  • římskokatolický farní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově. Vrcholně barokní stavba z let 1726-1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Bakcha z Vidnavy.[3]
  • fara v Dolním Domašově - barokní budova z roku 1766
  • římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově - klasicistní stavba z roku 1797
  • poutní kaple Mariin pramen
  • Červenohorské sedlo - na katastru Domašova je zejména původní chata z roku 1903
  • Vysoký vodopád pod Malým Dědem
  • přírodní rezervace Borek
  • Sněžná kotlina pod Červenou horou

Reference

  1. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975
  3. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=80&date=2009-09-01&lang=en

Externí odkazy


Adolfovice | Bělá | Domašov | Filipovice

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Doma%C5%A1ov_(B%C4%9Bl%C3%A1_pod_Prad%C4%9Bdem)“