Foxteriér drsnosrstý

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 13. 3. 2014, 15:41


Foxteriér drsnosrstý je jedním ze psích plemen a jedním z mnoha druhů teriérů. Drsnosrstý foxteriér je rozeznatelný na první pohled a i přes drobné podobnosti s hladkosrstým foxteriérem byli oba dva šlěchtěni samostatně.

Drsnosrstý foxteriér pochází z Velké Británie, kde byl vyšlechtěn pro potřeby tamních lovců. První drsnosrstí foxteriéři byli představeni roku 1872 na výstavě v Birminghamu. Roku 1873 byli pak oficiálně uznáni Kennel Clubem.[1] Nejvýznamnější období rozvoje prožila tato rasa mezi světovými válkami, kdy byla oblíbená na celém světě.[2]


Obsah

Etymologie

Název foxteriér, v anglickém originále fox terrier, pochází z latinských slov fox - liška a terra - země. Tyto dvě slova byla použita právě kvůli původní funkci foxteriéra, který měl za úkol vyhánět lišky z nor, tedy ze země. Drsnosrstost je pak v anglickém originále označena slovem wire.[3]

Vzhled

Soubor:Proportions of Wire Fox Terrier.png
Proporce drsnosrstého foxteriéra

Standard

Současný standard FCI pro drsnosrsté foxteriéry byl schválen 1. prosince 1997. Dle FCI jsou všechny odchylky o dále uvedeného standardu považovány za vady, jejichž míra se musí posuzovat v poměru k jejímu významu.[2]

Drsnosrstý foxteriér by dle schváleného standardu měl být ostaržitý, hbitý a rychlý ve svém pohybu. Jeho výraz by měl být bystrý. Už při nepatrném popudu by měl očekávat další pokyny svého pána.[2][4] Své popudy by pak měl svému pánu předávat očima a ocasem.[4]

Dobrá kostra a pevnost jsou považovány za nezbytné, pes však musí zároveň zůstat pružný a hbitý. Nesmí se stát těžkopádným.[4] Důraz je tak kladen na jeho rychlost, vytrvalost a výkon.[4]

Temperament

Drsnosrstý foxteriér jako rodinný pes

Drsnosrtsí foxteriéři jsou známí svojí hravou a čilou povahou.[5] Vyznačují se rovněž svým temperamentem, ostražitostí a nebojácností.[3][6] Jejich povaha je ale rovněž ovlivněna jejich tvrdohlavostí, která je spojena s přirozenou inteligencí a mazaností tohoto plemene.[3] Právě kvůli jejich tvrdohlavosti a zároveň inteligenci je třeba začít s jejich výchovou již v raném věku a nezanedbávat ji. Mladý foxteriér by při zanedbání výchovy mohl získat zlozvyky, kterých by se v budoucnu jen těžko zbavoval.[5] Zároveň by mohlo dojít k neposlušnosti vůči svému pánu.[5][7] V opačném případě, při pečlivé výchově, je foxteriér poslušný a věrný společník.[8] Vždy je plný očekávání na další pokyny svého pána.[7] V mladém věku je dobré rovněž navázat kontakt psa s možnými ostatními domácími zvířaty, aby si na ně zvykl a v budoucnu je nepronásledoval.[5]

Drsnosrstí foxteriéři jsou také společenští a přátelští, společnost jejich pána je potěší.[7] Dobře vycházejí i s malými dětmi, vůči kterým jsou poměrně tolerantní a benevolentní.[3] S většími dětmi pak mají velice rádi různé hry.[1] V rodině se rychle stávají jejím neodlučným členem, ke všem rodinným příslušníků jsou pak přítulní.[1] Mezi oblíbené činnosti foxteriérů přirozeně, vzhledem k jejich původnímu určení, patří norování, pobyt venku a dlouhé procházky či i aportovací hry a cvičení.[3][5]

Původ a historie

Drsnosrtý foxteriér okolo roku 1915

Drsnosrstý foxteriér byl vyšlechtěn v Anglii pro potřeby tamních lovců. Původně tak byl využíván právě jako jeden ze psů tvořících lovcovu smečku. Jeho hlavním posláním ve smečce bylo vyhnat pronásledovanou lovenou zvěř z nory a nahnat ji tak lovci a ostatním psům ze smečky. Lovená zvěř vyháněná z nory pak měla být co možná neporušená, v případě nouze ji však mohl foxteriér zardousit.[9] Využíván tak byl především pro lov lišek, odtud pochází i jeho název. Na honech bylo využíváno především jeho hbitosti a velikosti, která mu umožnila proniknout do nor.[2] Foxteriér měl oproti ostatním psům z lovecké smečky i speciální postavení. Při honu byl vozen ve speciální sedlové brašně připevněné k sedlu lovce na koni, tak aby nebyl unaven a byl vždy připraven pro vyhánění lovené zvěře z nor.[2] Narozdíl od například psů chovaných pro udržování pořádku ve stájích byli lovečtí foxteriéři chováni v psincích, kde o ně bylo pečlivě staráno.[9]

Dobré kvality plemene se však ukázaly také při lovu další drobné zvěře, například zajíců, jezevců či krys.[5] Odchytávání drobné zvěře bylo uplatněno především ve stájích a chlévech.[2] Drsnosrstí foxteriéři byli dále užíváni také pro vodní práci, konkrétně pro lov vyder a kachen.[9]

První doklady existence foxteriérů obecně pocházejí již ze 14. století.[2] Samotný drsnosrstý foxteriér byl vyšlechtěn ve Velké Británii v polovině 19. století.[3] Pozornost veřejnosti se na foxteriéry obrátila poprvé v šedesátých letech 19. století. Roku 1862 tak měli foxteriéři poprvé vlastní třídu na výstavě v Irlingtonu v Británii. Drsnosrstí foxteriéři pak vlastní třídu na výstavách získali v průběhu let sedmdesátých.[2] Drsnosrstí foxteriéři do té doby však byly značně přehlíženi a hladkosrstá varianta rasy byla upřednostňována.[2] Roku 1876 byl rozvoj plemene podpořen také založením Anglického klubu chovatelů foxteriéru.[2] Zástupci drsnosrtstých foxteriéru se osvěčili i jako pomocníci vojáků za první světové války. Známý zástupce plemene Drummer Jack dokonce dosáhl vojenského vyznamenání.[2]

Mezi válkami dosáhli foxteriéři, jak hladkostrstí tak především drsnosrstí, maximální míry popularity a jejich rozmach dosáhl obřích rozměrů.[2] V roce 1928 tak vznikl i československý Klub chovatelů foteriérů. Organizace se zabývala podporou chovu psů jak pro společenské využití, tak rovněž pro potřeby myslivectví. V poválečném období došlo však k značnému úbytku foxteriérů, dnes všek zažívají nový nárůst oblíbenosti.[2]

Péče

V porovnání se svým hladkosrstým protějškem je považován za náročnějšího, co se péče týče, právě foxteriér drsnosrstý.[3] Trimování drsnostého foxteriéra je zapotřebí provádět několikrát do roka. Několikrát týdně je třeba srst také pečlivě vykartáčovat. U této rasy je velmi významnou důkladná výchova. Foxteriér je rasou učenlivou, jeho výcvik však nesmí být zanedbán. Foxteriéři zároveň vyžadují možnost pohybu, což je dáno jejich původem. V přírodě jsou tak velmi energičtí.[3]

Známí zástupci

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 lusau.estranky.cz. Foxteriér drsnosrstý [online]. estranky.cz, 2008-04-14, [cit. 2011-02-05]. Dostupné online.  
  2. ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 Simarko.wz.cz. HISTORIE A STANDARD PLEMENE FOXTERIER [online]. simarko.wz.cz, [cit. 2011-02-03]. Dostupné online.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 milovnikzviratek. Foxtriér drsnosrstý [online]. milovnikzviratek.pise.cz, 2008-09-22, [cit. 2010-12-25]. Dostupné online.  
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 (anglicky)American Kennel Club. Wire Fox Terrier Breed Standard [online]. American Kennel Club, 2001, [cit. 2011-02-04]. Dostupné online.  
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 pejskar.cz. Foxteriér drsnosrstý [online]. pejskar.cz, 2008, [cit. 2010-12-29]. Dostupné online.  
  6. ↑ terriercida.estranky.cz. Charakteristika: Fox teriér drsnosrstý [online]. estranky.cz, 2008-02-09, [cit. 2011-02-05]. Dostupné online.  
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 foxterieri.estranky.cz. Foxteriér Hrubosrstý [online]. estranky.cz, 2008-09-13, [cit. 2011-02-05]. Dostupné online.  
  8. ↑ lillinka.ic.cz. Teriéři [online]. lillinka.ic.cz, [cit. 2011-02-05]. Dostupné online.  
  9. ↑ 9,0 9,1 9,2 BAUMARGARTOVÁ, Liesel. Foxteriér. Překlad Pavla Fajtová. 1. vyd. Bratislava : Art Area, 1998. 95 s. ISBN 80-88879-34-5. S. 8.  
  10. ↑ 10,0 10,1 (anglicky)PuppyFind.com. Wire Fox Terrier Dog Breed Information [online]. PuppyFind.com, [cit. 2011-02-05]. Dostupné online.  
  11. ↑ 11,0 11,1 (anglicky)redbubble.com. Wire-haired Fox Terrier [online]. redbubble.com, 2004, [cit. 2011-02-05]. Dostupné online.  

Literatura

  • BAUMARGARTOVÁ, Liesel. Foxteriér. Překlad Pavla Fajtová. 1. vyd. Bratislava : Art Area, 1998. 95 s. ISBN 80-88879-34-5.  

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Foxteri%C3%A9r_drsnosrst%C3%BD“