Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Futurismus
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Verze z 13. 3. 2014, 12:39
Futurismus byl avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr. Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot. Tím se futurismus stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici. Jejich cílem bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila. Častým námětem byla technika. Z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali jednak zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu. Futurismus byl velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. všeho starého). Tento směr byl populární především v Itálii a Rusku. Futurismus měl velký vliv na konstruktivismus a imažinismus, méně patrný je jeho vliv i na surrealismus a celou řadu dalších uměleckých směrů.
Obsah |
Historie
Ačkoli lze některé trendy vedoucí ke vzniku futurismu sledovat v literatuře dříve za vznik futurismu bývá považován rok 1909, kdy v Itálii vydal italský básník Filippo Tommaso Marinetti futuristický manifest v pařížském listu Le Figaro. V tomto manifestu Marinetti shrnul program futurismu do několika základních bodů : krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty. Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou. V roce 1910 vydali podobný manifest i malíři a v roce 1912 architekti. Velmi brzy se futurismus dostal do Ruska, kde se stal velice populární, zde se toto hnutí rozpadlo na dvě odnože - kubofuturismus a egofuturismus, zatímco egofuturismus neměl velký význam, kubofuturismus značně ovlivnil tehdejší ruské umění. Ideologicky byl futurismus nejednotný a postupně se k němu připojovaly prakticky všechny politické (především levicové - anarchisté, komunisté, …) skupiny. Za první světové války byla velmi aktivní skupina kolem časopisu Roma Futurista, vystupující proti Rakousku - Uhersku. Kolem roku 1921 se Marinetti spřátelil s B. Mussolinim a roku 1924 se na kongresu futuristů přihlásil k fašismu, spolupráce s fašismem byla dovršena po Italském obsazení Habeše (Etiopie - 1934), které futuristé nejen schvalovali, ale i básnicky oslavili.
Literatura
Aby bylo možno ještě více zdůraznit rychlost vytvořili futuristé teorii osvobozených slov tzn., že slova (nebo jen hlásky) ve větě, nebo verši byla vytržena z kontextu a skládala bez ohledu na jejich logické vazby a pravidla syntaxe. V literatuře se občas prosadil i experimentální futurismus ovlivněný kubismem tzv. kubofuturismus. Takovým extrémním pokusem je např. Poesia Pentagrammata, kterou napsal Francesca Canguilla - kde zasazoval osvobozená slova a slabiky do notové osnovy a místo interpunkce používal hudební znaménka. O futurismu lze říci, že jeho myšlenky (především dynamika a důraz na mládí) přežívají v literatuře dodnes ve sci-fi literatuře (cyberpunk).
Světoví spisovatelé
- Filippo Tommaso Marinetti - Ital
- Vladimír Vladimirovič Majakovskij - Rus
- Velemir Chlebnikov - Rus (vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov)
Čeští spisovatelé
Výtvarné umění
Futurismus byl v této oblasti velmi podobný kubismu, cílem bylo dostat zobrazovaný předmět do pohybu, přes tento pohyb se dostali až k abstrakci.
Čeští představitelé
- Bohumil Kubišta - spojuje futurismus s kubismem
- Otto Gutfreund - sochař, využívá i kubismus
- Růžena Zátková - předzvěst informelu a abstrakce
Světoví představitelé
- Umberto Boccioni - malíř a sochař; autor manifestu z r. 1910
- Giacomo Balla
- Gino Severini
- Carlo Carra
- George Grosz
- Kazimír Malevič
- Luigi Russolo
- Marcel Duchamp - prvky futurismu, dadaismu, kubismu i surrealismu
Architektura
Architektonicky se klonili k jednoduchosti, snažili se využívat nové materiály (beton) a nové kombinace sklo - kov, beton - sklo, atp.
Hudba
V hudbě nedošlo k výraznému prosazení futurismu, každopádně hlavní cíle hudebního futurismu, nebyly odlišné od cílů celého hnutí. Někteří odborníci se domnívají, že futuristická víra v techniku a mládí předznamenala směry typu techno.
Film
U filmového umění lze říci, že futurismus ovlivnil pohled naší západní civilizace na reklamu, ve které vystupují mladí, krásní perspektivní lidé. Jako první usiloval o komerčnost a o prosazení témat z nových prostředí (továrny), snažil se ukázat nový svět, který byl reprezentován technikou. V japonské kultuře se ovlivnění projevilo především v manga/anime filmech, kde je ukazována o svým způsobem i oslavována dnešní a budoucí technika (Shinya Tsukamoto).
Odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |