V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Lidové milice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 28. 3. 2011, 14:53

Lidové milice (LM, nazývané též „ozbrojená pěst dělnické třídy“, slovensky Ľudové milície, ĽM) byly dělnické bojové jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu.[1] Vznik a existence Lidových milicí nebyly nikdy upraveny žádným zákonem.[2]

Obsah

Historie

Formování a 50. léta

Původně Dělnické milice (později LM) byly určeny na obranu průmyslových podniků (převážně před jejich legálními majiteli) a na zastrašování politických protivníků. Vznikly tak ozbrojené složky, které nemají v demokratickém státě místo. Komunisté Lidových milic využívali po celou dobu své vlády. Pro jejich členy (většinou dělníky) byla pořádána vojenská cvičení, na kterých se učili zacházet se zbraněmi. Jednotky podléhaly přímo vedení KSČ, vrchním velitelem byl generální tajemník strany[2] (v tomto ohledu lze vysledovat určitou faktickou analogii s SA). Výzbroj byla skladována přímo v průmyslových podnicích. V obdobích nepokojů byly milice nasazovány společně s policií a vojskem proti demonstrantům a jiným „protisocialistickým živlům“. Počínaje rokem 1950 se z nejspolehlivějších závodních jednotek vytvářely tzv. úderné oddíly, předurčené k součinnosti s jednotkami SNB při likvidaci tzv. protistátních živlů[3].

Období 1968 - 1988

Důležitou roli sehrály LM kromě roku 1948 také v období normalizace po okupaci Československa v srpnu 1968. Srpnové protestní akce od 16. do 22. srpna 1969 se staly největším spontánním projevem odporu československé veřejnosti proti komunistickému režimu před listopadem 1989. V Praze dne 20. srpna 1969 za Prašnou bránou začali milicionáři střílet z nákladního automobilu do davu a v něm zahynuli dva mladí lidé - osmnáctiletý František Kohout (průstřel hlavy) a o rok starší Vladimír Kruba (průstřel krajiny srdeční). V Praze dne 21. srpna 1969 bylo 15 postřelených a na Tylově náměstí byl zraněn i čtrnáctiletý Bohumil Siřínek, který o tři dny později v nemocnici svým zraněním (průstřel břicha) podlehl. V Brně bylo osm postřelených a dva mrtví - osmnáctiletá Dana Muzikářová a sedmadvacetiletý Stanislav Valehrach. Střela z pistole zezadu proletěla hlavou Dany Muzikářové a skončila v nosní dutině. Střílel buď někdo z milicionářů, nebo z příslušníků SNB, neboť vojáci základní služby byli vyzbrojeni samopaly. Proti demonstrantům bylo celkem nasazeno kromě jednotek VB, oddílů ministerstva vnitra a vojáků i na 27.000 příslušníků Lidových milicí. Viníci postřelení desítek lidí a vrazi pěti lidí nebyli dodnes nalezeni. Předpokládá se, že to byli vesměs milicionáři. Vojáci totiž nefasovali ostré náboje a uniformovaní policisté se jako profesionálové nedopouštěli většinou něčeho, z čeho by jim mohly hrozit kázeňské postihy. Vyšetřování VB však nikdy neprokázala konkrétní viníky a nikdo nebyl postaven před soud.

Rok 1989

V lednu 1989 byly Lidové milice nasazeny při rozhánění demonstrací u příležitosti výročí úmrtí Jana Palacha (tzv. Palachův týden). Dále zasahovaly při demonstracích dne 21. srpna 1989 a 28. října 1989. Pro udržení pořádku během studentské demonstrace 17. listopadu 1989, která odstartovala sametovou revoluci, se však s lidovými milicemi nepočítalo. Poté, co se demonstranti vydali na pochod do Prahy, snažil se komunistický funkcionář Miroslav Štěpán narychlo povolat některé jednotky k ochraně sídla ÚV KSČ.[2] Ozbrojené jednotky Lidových milicí byly z jednotlivých krajů povolány do Prahy až 21. listopadu 1989, na základě rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ z předešlého dne. V noci z 21. na 22. listopadu je však vrchní velitel Lidových milicí generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš odvolal. I navzdory tomu přicestovaly ráno 22. 11. 1989 do Prahy asi 4 tisíce milicionářů. V prosinci 1989, poté co se vedení KSČ neodvážilo použít již připravených milicí k potlačení listopadových událostí, byly LM odzbrojeny a rozpuštěny. V té době měly 84 821 příslušníků.[4]

Reference

  1. ↑ BAŠTA, Jiří. Lidové milice – nelegální armáda KSČ. Paměť a dějiny, 2008, roč. II, čís. 2, s. 100. ISSN 1802-8241.  
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část V. - Lidové milice, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.
  3. ↑ Pplk. Dr. Pavel Minařík, CSc. - Lidové milice v Československu v letech 1948 až 1989 [1]
  4. ↑ Milicionáři se špatně prověřují, upozorňuje historik, URL: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/milicionari-se-spatne-proveruji-upozornuje-historik_3001.html

Literatura

  • BAŠTA, Jiří. Lidové milice – nelegální armáda KSČ. Paměť a dějiny, 2008, roč. II, čís. 2, s. 99–109. ISSN 1802-8241.  

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lidov%C3%A9_milice“