V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Karcinom prsu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 14. 4. 2011, 20:00


Karcinom prsu (mammakarcinom) "rakovina prsu" je maligní nádorové onemocnění prsu, postihující v naprosté většině případů ženy. Muži tvoří cca. 1% postižených. V roce 2005 byla nově diagnostikována rakovina prsu u 5 533 českých žen, což činí 16 % všech nádorových diagnóz u žen v tomtéž roce. Toto číslo odpovídá 105,4 případu na sto tisíc žen. V témže roce zemřelo na nádor prsu 36,5 ze sta tisíc žen (tedy zhruba třetina nemocných). Dobrou zprávou je, že z dlouhodobého hlediska úmrtnost na nádory prsu u žen stabilně klesá. Nádory prsu jsou nejčastější příčinou nádorové úmrtnosti u českých žen, a proto představují závažný zdravotní problém. K většině onemocnenění dochází po 60. roce věku, před přechodem je onemocnění spíše vzácné a před 25 rokem extrémně vzácné.

Obsah

Rizikové faktory

Při pátrání po příčinách rakoviny prsu byly odhaleny tyto některé faktory, které zvyšují riziko, že v prsu dojde k nádorovému bujení. Všechny známé rizikové faktory dohromady "vysvětlují" pouze malý zlomek všech onemocnění.

  • Alkohol – s množstvím vypitého alkoholu úměrně stoupá i riziko nádorů prsu. Odhaduje se, že zhruba 1/4 případů rakoviny prsu je způsobena konzumací alkoholu.[1]
  • Nádor se již vyskytl v rodině či u téhož pacienta – pokud se u ženy objevil nádor v jednom prsu, je u ní vyšší riziko, že se objeví i v prsu druhém. Riziko také stoupá s výskytem nádorů u matky či sestry, případně i vzdálenějších příbuzných. To platí zejména, pokud bylo nádorové onemocnění prsu diagnostikováno u některého příbuzného ještě dříve, než dosáhl 40. narozenin.
  • Určité změny ve tkáni prsu – u některých žen se při mikroskopickém vyšetření tkáně prsu objeví netypické buňky. V takovém případě stoupá riziko vzniku nádoru prsu.
  • Genetické mutace – změny v některých genech zvyšují riziko nádorů prsu. Platí to zejména pro geny BRCA1 a BRCA2, jejichž mutace způsobují mnohem vyšší riziko. Při podezření na tyto genové změny lze provést vyšetření, které je potvrdí, či vyloučí. Při jejich potvrzení lze podniknout určitá preventivní opatření, aby k rakovině nedošlo.
  • Menstruace a přechod – u žen, které začaly menstruovat před 12. rokem života, přestaly menstruovat až po 55. roce, měly první dítě v pozdějším věku nebo neměly děti vůbec, je riziko nádorů prsu zvýšeno. Totéž platí i pro ženy, které po přechodu berou hormonální terapii s obsahem estrogenu a progestinu.
  • Ozáření prsu – u žen, kterým byl v rámci nádorové léčby ozařován hrudník včetně prsů, je zvýšené riziko karcinomu prsu. U mladých žen (pod 30) a tím více dívek způsobují i běžné rentgeny hrudi mírně zvýšené riziko.
  • Hustota prsní tkáně – pokud je při mamografii odhalena zvýšená hustota tkáně prsu, znamená to vyšší riziko nádoru.
  • Nadváha či obezita po přechodu, nedostatek pohybu – nedostatek pohybu a nadváha u žen po přechodu zvyšují riziko nádorů prsu.
  • Vystavení chemickým látkám - vystavení určitým chemickým látkám (např. pesticid DDT, diethylstilbestrol aj.) zvyšuje riziko rakoviny prsu, pokud k němu došlo během puberty, což je připisováno jejich schopnosti narušovat hormonální systém.[2]

Podle skandinávského výzkumu dvojčat připadá asi 27% případů rakoviny prsu na genetické faktory a zbytek na faktory životního stylu a životního prostředí.[2]

Příznaky

Nejčastějšími příznaky nádorů prsu jsou okem či pohmatem patrné změny prsu. Okem patrné změny prsu zahrnují:

  • změnu ve velikosti či tvaru prsu
  • vtažení bradavky,
  • otok, šupinatění, zarudnutí či „pomerančový“ vzhled kůže prsu.


Pohmatem patrné změny zahrnují:

  • hrbolek či ztluštění v části prsu nebo poblíž prsu, případně v podpaždí,
  • citlivost bradavky.


Bolest či výtok z bradavky jsou v časných stadiích méně obvyklé. Oba příznaky navíc mohou doprovázet také řadu jiných chorob prsu, takže pokud vás trápí, nemusíte mít hned obavu, že se jedná o nádor. Přesto je ale se všemi těmito problémy vhodné navštívit lékaře, protože jedině on může zvážit závažnost stavu a případně doporučit některá další vyšetření. Na tomto místě je vhodné upozornit na to, jak moc důležité je pravidelné samovyšetřování prsu. Jedině pravidelné samovyšetřování umožní zachytit změny prsu a navštívit s nimi včas lékaře.

Diagnostika

Podezření na rakovinu prsu je možné získat při samovyšetření, vyšetření lékařem či screeningovém mamografickém vyšetření. Pokud lékař uvažuje o možnosti nádorového onemocnění prsu, zvolí k vyloučení či potvrzení diagnózy jednu či několik z dalších metod – diagnostické mamografické vyšetření, ultrazvukové vyšetření, magnetickou rezonanci, biopsii.

Samovyšetření

Každé ženě se doporučuje provádět minimálně jednou měsíčně samovyšetření obou prsů. Při něm by měla žena důkladně prozkoumat své prsy zejména na přítomnost příznaků podrobněji zmíněných v sekci Příznaky. Při nejasnosti či přítomnosti příznaků by měla navštívit svého lékaře – nejlépe gynekologa.

Vyšetření lékařem

Každá žena nad 15 let věku má právo chodit pravidelně jednou ročně na kontroly u svého gynekologa. Ten by měl zejména u žen po menopauze pohledem a pohmatem vyšetřovat oba jejich prsy na přítomnost příznaků, které mohou svědčit pro nádorové onemocnění. Pokud žena objeví při samovyšetření nějaký příznak, neměla by čekat na nejbližší kontrolu. Raději by měla takové zjištění telefonicky ohlásit svému gynekologovi a zároveň se k němu objednat na kontrolu. Pokud lékař při vyšetření shledá, že by nález mohl svědčit pro nádorové onemocnění, velmi pravděpodobně pacientku odešle na další vyšetření.

Mamografické vyšetření

Každé ženě od věku 45 let hradí pojišťovna jednou za dva roky mamografické vyšetření. Při něm pacientka podstoupí rentgenování obou prsů slabým paprskem. Prs je při snímkování stlačen závažím, aby mohl být na snímku lépe prosvícen. Snímek se provádí k odhalení časných nádorových změn. Nejčastějšími známkami nádoru jsou hvězdicovitá zahuštění tkáně prsu a také malé okrsky zvápenatění, které jsou na snímku viditelné jako bílé tečky. Kromě použití ke screeningu se snímkování mamografem používá také k vyloučení podezření na nádor. Pak se používá trochu silnější rentgenový paprsek pro ještě větší přehlednost snímkované tkáně.

Terapie

Hormonální terapie (antiestrogenní terapie)

Hormonální terapie připadá v úvahu u nádorů, které pro svůj růst potřebují ženské pohlavní hormony. Často platí, že čím pokročilejší nádor je, tím více jeho hormonální závislost klesá. Hormonální terapie může být dvojí.

  • Chirurgická hormonální terapie – u žen před přechodem se někdy odstraňují vaječníky, protože to je hlavní zdroj ženských pohlavních hormonů.
  • Medikamentózní hormonální terapie – podává se buď tamoxifen, který blokuje účinek estrogenů, nebo tzv. inhibitory aromatáz (např. exemestan), tedy léky, které tělu zabraňují vytvářet vlastní pohlavní hormony.

Chemoterapie

Na tomto místě je vhodné poznamenat, že chemoterapie je často používanou metodou léčby nádorů prsu. Často ji však lze provádět jen ambulantně, pacientka tedy nemusí kvůli chemoterapii ležet dlouhodobě v nemocnici.

Mastektomie (Chirurgické odnětí prsu), či resekce tumoru

Podle velikosti, typu a rozšíření nádoru lze přistoupit k jedné ze tří operací, které odebírají různé množství tkáně prsu.

  • Parciální mastektomie – je to prs zachovávající zákrok, při kterém se vyjme jen nádor s částí okolní tkáně a případně i část uzlin z podpaží. Jizva po operaci je velmi malá a prs zůstává zachován. Po operaci často následuje ještě ozařování prsu.
  • Totální mastektomie – při ní se odebere celý prs a případně i některé uzliny z podpaží.
  • Radikální mastektomie – odebere se celý prs a velká většina či všechny uzliny z podpaždí.

Radioterapie

U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou. -Většinou se kombinuje s operací,ozáří se před operací-nádor se zmenší a po operaci se zničí zbytky nádoru

Biologická terapie

Biologická terapie pomáhá buňkám vlastního imunitního organismu rozpoznat a ničit nádorové buňky. V případě nádorů prsu se používá lék trastuzumab, což je vlastně protilátka, která blokuje funkci bílkoviny HER2 (o tomto proteinu se dočtete v sekci Diagnóza). Lék je však smysluplné podávat jen u žen, které mají v nádoru laboratorně prokázánu zvýšenou přítomnost této bílkoviny.

Související články

Reference

  1. ↑ REVIEW OF ALCOHOL: ASSOCIATION WITH BREAST CANCER - http://www.advisorybodies.doh.gov.uk/pdfs/alcbrrev.pdf
  2. ↑ 2,0 2,1 Miroslav Šuta: Rakovina prstu a faktory životního prostředí, EKO - ekologie a společnost, 4/2009

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Karcinom prsu
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Karcinom_prsu“