Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Kolibříkovití
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 7. 8. 2011, 07:46
Kolibříci, kteří tvoří samostatnou čeleď kolibříkovití (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Proto se jim také někdy říká „létající drahokamy“. Jde o endemické živočichy, kteří se vyskytují jen na americkém kontinentě. Kolibříci jsou velmi zdatnými letci. Za sekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v závislosti na druhu), díky čemuž se mohou ve vzduchu doslova zastavit na místě. Dokážou také vyvinout rychlost větší než 15 m/s (54 km/h), a jako jediní zástupci ptačí říše dokážou létat pozpátku. V současné době rozeznáváme zhruba 325–340 druhů (v závislosti na taxonomickém zařazení).
Kolibříci jsou ve velikosti viditelně odlišní, nejmenší zástupce celé čeledi, kalypta nejmenší, je zároveň i nejmenším ptákem světa, největším zástupcem je naopak kolibřík velký. Většinou se jedná o nápadně zbarvené, štíhlé ptáky s malými končetinami.
S výjimkou hmyzu mají kolibříci nejrychlejší metabolismus ze všech živočišných druhů. Důvodem je zejména velmi rychlý a pro tělo značně vytížující tlukot křídel. Za minutu přitom jeho srdce vykoná až 1260 tepů, v noci, kdy je jeho metabolismus značně zpomalen, jeho výkon může klesnout až na 50–180 tepů/min.
Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich dlouhý zobák, který je často u různých druhů odlišný a specializovaný pro určitý druh květu. V potravě přitom zcela odmítá nektar s nižším zastoupením cukrů než 10 %. Díky tomu, že je nektar málo výživný, požírá také drobný hmyz a jiné bezobratlé živočichy, zvláště pak v období rozmnožování.
Létáním a hledáním potravy tráví kolibříci pouze 10–15 % dne, zbývajících 75–80 % zaujímá odpočinek. I přesto však musí denně pozřít tolik potravy, která je značně větší než jeho celková hmotnost a musí tak denně navštívit stovky květů.
V období rozmnožování se samec nijak nepodílí na inkubaci vajec, ani na krmení mláďat. Většina druhů si staví malé, velmi dobře maskované hnízdo, které buduje na větvích stromů nebo keřů. Velikost hnízda je značně odlišná, nejmenší přitom mohou dosahovat velikosti jedné poloviny skořápky vlašského ořechu. Kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12–19 dnů.
Ve volné přírodě se dožívají průměrně 3–5 let.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |