V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Asfodelovité

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 16. 11. 2010, 00:26


Asfodelovité (Asphodelaceae Juss.) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales).

Obsah

Pojetí čeledi

Pojetí čeledi se postupem času značně měnilo. Starší taxonomické systémy někdy řadily zástupce čeledi asfodelovité (Asphodelaceae) do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Jiní autoři mají naopak užší členění a uznávají další samostatnou čeleď bělozářkovité (Anthericaceae) a áloeovité (Aloaceae). Podle systému APG II byly některé rody, jako Anthericum, Paradisea a Chlorophytum zařazeny do čeledi agávovité (Agavaceae), jiné jako Laxmannia do čeledi Laxmanniaceae aj. V nejmodernějším systému APG III není čeleď uznávána a zástupci jsou řazeny v rámci podčeledi Asphodeloideae do široce pojatých žlutokapovitých (Xanthorrhoeaceae s.l.)[1].

Popis

Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, vzácněji dřevnatí a jsou to pak až stromkovitého vzhledu, převážně s oddenky, patří sem i některé sukulenty a liány. U některých australských zástupců jsou listy redukovány a fotosyntetickou funkci má stonek. Jsou to zpravidla rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo v případě stromkovitých zástupců na vrcholu, nebo jindy nejsou nahloučeny ani na bázi, ani na vrcholu, jsou jednoduché, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně, vzácněji dvouřadě, přisedlé (jen vzácně řapíkaté), jsou ploché, často dužnaté nebo kožovité, nebo oblé až trojhranné, s listovými pochvami. Čepele listů jsou často zubaté, čárkovité až kopinaté, někdy šídlovité nebo naopak až vejčité, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, zpravidla v klasech nebo hroznech. Květy jsou podepřeny listeny nebo nikoliv, jsou pravidelné nebo trochu nepravidelné (a pak zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy odlišen kalich a koruna, okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí korunní trubku, jsou různých barev. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, zpravidla 3+3, vzácně tyčinky 3, nejsou srostlé s okvětím ani navzájem či naopak srostlé s okvětím nebo navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka a blizna je 1, blizna někdy 2-3 laločná, semeník je svrchní. Plod je suchý (výjimečně dužnatý), většinou pukavý (vzácně poltivý), převážně tobolka.

Rozšíření ve světě

Je známo asi 15 rodů a asi 785 druhů, které jsou přirozeně rozšířeny v jižní Evropě, Asii, Africe, v Austrálii a na Novém Zélandě.[2]

Seznam rodů[2]

  • Aloë
  • Astroloba
  • Asphodeline
  • Asphodelus
  • Bulbine
  • Bulbinella
  • Chortolirion
  • Eremurus
  • Gasterhaworthia
  • Gasteria
  • Haworthia
  • Jodrellia
  • Kniphofia
  • Lomatophyllum
  • Poellnitzia
  • Trachyandra

V ČR podle tohoto pojetí čeledi žádný druh přirozeně neroste. Rod bělozářka je zařazen pod agávovité (Agavaceae).

Literatura

Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Reference

  1. ↑ http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Xanthorrhoeaceae
  2. ↑ 2,0 2,1 http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Asphodelaceae

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Asfodelovit%C3%A9“