Stopařův průvodce po Galaxii

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 11. 11. 2013, 09:17

Stopařův průvodce po Galaxii (orig.: The Hitchhiker's Guide to Galaxy, 1979) je prvním dílem pentalogie, označované jako trilogie v pěti dílech. Jejím autorem je Angličan Douglas Adams. Kniha vznikla podle prvních čtyř částí stejnojmenné Adamsovy rozhlasové hry vysílané původně BBC od roku 1978.

25. května se na památku Douglase Adamse pořádá Ručníkový den.

Název knihy

Kniha „Stopařův průvodce po galaxii“ je pojmenovaná podle stejnojmenné encyklopedie všeho vesmíru a vědění. V mnoha ležérnějších civilizacích na Východním okraji naší Galaxie dokonce Stopařův průvodce nahradil velkou Galaktickou encyklopedii jakožto zdroj veškerého vědění a moudrosti, neboť – ač má mnoho mezer a spousta informací je pochybných nebo přinejmenším hodně nepřesných – má proti starší a prozaičtější příručce dvě nesporné výhody.

Jednak je o něco levnější, a především má na obálce velký vlídný nápis: NEPROPADEJTE PANICE.

Obsah

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Kniha také odpovídá na základní otázku Života Vesmíru a vůbec. Odpověď je 42. V knize ji vypočítala Hlubina Myšlení, největší počítač všech dob. Podle knihy bohužel není známo znění základní otázky.

Protože však je tato otázka pro myši velmi důležitá, nechají postavit největší počítač vesmíru, ještě větší než Hlubina Myšlení, planetu Zemi, aby tuto otázku definoval. Průběh řešení pozorují a při tom se maskují tak, že se tváří jako laboratorní zvířata a nechají lidi na sobě dělat pokusy.

Těsně před zodpovězením této otázky je planeta Země zničena demolicí, kterou provedou stvoření zvaná Vogoni, a to z důvodu výstavby nové expresní vesmírné dálnice. Jelikož je tento stavební výměr již přes padesát let vyvěšen na nástěnce ve sklepě jedoho nejmenovaného stavebního úřadu na Alfa Centauri a pozemšťané na něj nijak nereagují je učiněno zadost tomuto rozhodnutí a planeta Země je demolována pro veřejně prospěšnou mezigalaktickou dálnici. Pozemšťana jménem Arthur Dent zachrání v posledním okamžiku jeho přítel, maskovaný mimozemšťan jménem Ford Prefect, který pochází z Betelgeuze.

Arthur Dent pak prožije neuvěřitelné dobrodružství, než se dostane do planetárního systému stavitelů planet, kde se již buduje záložní planeta Země.

A tak je jasné, že jsou myši velmi rozlobené na Vogony a že se snaží získat mozek pozemšťana, který byl na planetě až do konce. Protože v něm je zakódována otázka.

Další zpracování

Roku 1981 BBC vytvořila seriálovou adaptaci. Na motivy díla vzniklo i několik divadelních her. Kniha byla také v roce 2005 zfilmována. Autor zemřel v průběhu natáčení filmové verze z roku 2005. Jeho obličej je poslední změna podoby vesmírné lodi poháněné nekonečnou nepravděpodobností v závěru filmu.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii