Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Sýkora parukářka
Z Multimediaexpo.cz
(Brigáda) |
m (1 revizi) |
Verze z 30. 10. 2013, 17:13
Sýkora parukářka (Lophophanes cristatus, dříve Parus cristatus) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých (Paridae).
Obsah |
Popis
Je o něco menší než vrabec, dorůstá 12-13 cm, v rozpětí křídel měří 17-20 cm a váží 10-13 g.[1] Mezi evropskými sýkorami je zcela nezaměnitelná, a to zejména díky výrazné chocholce na hlavě. Svrchní strana těla je hnědá, od černobílé hlavy jasně oddělená tmavým pruhem, který pokračuje až pod zobák, kde přechází do velké podélné skvrny. Spodina těla je hnědobílá a končetiny, zobák i oči tmavé. Obě pohlaví jsou si přitom velmi podobná.
Hlas
Vábení zní nejčastěji jako „cicigyrrrr“ nebo „gyrrrr“. Zpěv je tichý, cvrčivý.[2][3]
Rozšíření
Sýkora parukářka se vyskytuje na rozsáhlém území Evropy a západní Asie. Její areál rozšíření sahá od Španělska až po Ural, přičemž jeho severní hranice se nachází na severu Ruska a jižní pak v pásmu od jižního Španělska přes jih Francie a Jižní Alpy po Bulharsko a Řecko. Je stálá a vázaná především na jehličnaté lesy, může se však vyskytovat také v lesích smíšených či v parcích a zahradách s porosty jehličnanů.[2][3] V České republice hnízdí až po nadmořskou výšku 1700 m n. m., a to v počtu 250-500 tisíc párů.[2] Její populační trend je stabilní.[4]
Chování
Je velmi čilá a dobře šplhá. Během zimního období se občas vyskytuje také ve smíšených hejnech s jinými druhy sýkor.[2] V létě se v její potravě objevují převážně malí bezobratlí živočichové, včetně členovců, hmyzu, jeho larev a pavouků, zatímco v zimě se živí semeny.[5] Hnízdí 1-2x ročně v rozmezí od března do července[3] v dutinách stromů, které sama buduje ve ztrouchnivělém dřevě. Občas využívá také hnízdní budky.[2][5] V jedné snůšce je 4-8 světlých, 16,4-12,6 mm velkých,[2] hnědě skvrnitých vajec, na jejichž 13-16 denní inkubaci se podílí samotná samice, kterou samec během tohoto období krmí. Mláďata hnízdo opouští po 18-22 dnech.
Poddruhy
- L. c. abadiedi
- L. c. baschikiricus
- L. c. cristatus
- L. c. mitratus
- L. c. scoticus
- L. c. weigoldi
Reference
- ↑ GAINS, David. Crested Tit [online]. British Garden Birds, [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 206.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 75.
- ↑ Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2010-11-05]. Dostupné online.
- ↑ 5,0 5,1 BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921. S. 195.
Literatura
- KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 403.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |