Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Trnovník akát
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 8. 11. 2010, 13:12
Trnovník akát (Robinia pseudoacacia, syn. Robinia acacia), je rychle rostoucí opadavý listnatý strom nebo keř z čeledi bobovitých. V Severní Americe je akát nazývaný Black Locust, v Německu Robinie, Falsche Akazie(falešná akácie), Scheinakazie nebo Silberregen (stříbrný déšť). Přes vzdáleně podobné listy a otrněné větévky nemá se skutečnou akácií mnoho společného. Je známo asi 20 druhů trnovníků. Trnovník pochází z Mexika a ze Severní Ameriky z lesů Apalačských hor, kde tvořil asi 4 % lesního společenství. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. V některých zemích (včetně ČR) je akát nebezpečnou invazivní dřevinou. Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, dožívá se jen zřídkakdy přes 200 let. Stopy rodu Robinia byly v Evropě nalezeny na kamenech z období Eocénu a Miocénu.
Obsah |
Popis
Koruny akátů v dospělosti mají nepravidelnou rozložitou širokou korunu. Stromovité druhy dorůstají až 20 m a jejich koruna může být až 15 m široká. Větve mají v mládí hnědou kůru s výraznými trny, později šedohnědou až šedou hluboce rozpraskanou borku. Otrněné větve akátů poskytují úkryt pro hnízdění a staré akáty s rozložitými korunami jsou shromaždištěm hejn drobných ptáků. Akát má 10- 25 cm dlouhé, lichozpeřené, celokrajné listy se 4 až 8 jařmy, lístky jsou dlouhé 4-8 cm. Jejichž palisty dřevnatí a vytváří tak známé tmavohnědé trny. Kvete v červenci. Květy jsou bílé, typické pro bobovité. Kalich pětizubý, dvoupyský, chloupkatý, pavéza široká. Květy bývají cca 1–2 cm velké, uspořádané v nících hroznech, pro vysoký obsah glukózy mají výrazně sladkou chuť. V hroznu bývá 3-6 květů. Plodem jsou ploché hnědé lusky,s tmavými hnědými, hnědooranžovými semeny,lusky zpravidla osmisemenné, zůstávají na stromech do brzkého jara. Kořeny má dlouhé, tenké, bohatě větvené a spletité kořeny,vyrůstajícími často těsně pod povrchem a tvoří mnoho výmladků, jimiž se rozšiřuje do okolí. Na kořenech jsou stejně jako u všech bobovitých nádorky s nitrogenními bakteriemi. Žlutohnědé, těžké, tvrdé, pevné, velmi odolné ve styku s půdou. Flavonoidy jsou schopny více než 100 let akátové dřevo pod zemí chránit proti hnilobě.
Nároky
T. akát je světlomilný, na půdu a vláhu nenáročný. Roste od písčitých po jílovité půdy do výšky 1600 m. n.mořem. Snáší dobře zakouřené prostředí. R.pseudoacacia vydrží i zvýšenou koncentraci solí v půdě.[L 1]Trnovníky preferují vyšší obsah vápníku.
Využití
Trnovník akát byl dovezen jako medonosný strom a jeho pro hospodářský význam byla jeho výsadba propagována ještě v šedesátých letech 20. století. Med z akátu má velmi světlou barvu. Akátový med je jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) a nejléčivějších medů. Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé (žaludeční překyselení, neuralgie líce).
Akát, jako všichni zástupci čeledi bobovitých (Fabaceae), má na kořenech symbiotické hlízkové nitrogenní bakterie, které poutají vzdušný dusík a přeměňují ho na anorganické formy, které jsou přijatelné pro rostliny. Lesníci se zprvu domnívali, že toto obohacování chudých půd živinami bude mít pozitivní vliv na produktivitu lesů na mělkých, písčitých a svažitých půdách. Ve skutečnosti byl tento efekt zanedbatelný a pěstování akátu vedlo spíše k ruderalizaci stanovišť a ústupu přirozených druhů bylin a keřů. Akát vytvářející husté, vysušené, tmavé porosty dovoluje růst jen málo druhům rostlin. Původní druhy byly vytlačeny nitrofilními, což způsobuje změny v celém biotopu.
Některé druhy akátu, mezi nimi i trnovník akát, jsou vysazovány pro dekorativní vzhled olistění a květů. Akáty jsou krásné stinné a v době květu výrazně vonící stromy. Pro pravidelnou nevelkou korunu je nekvetoucí roubovaný kultivar Robinia pseudoacacia "Umbraculifera" oblíbenou dřevinou do alejí. Květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování. Dřevo se používá na stavbu plotů nebo malých člunů, ve stavebnictví i jako ceněné topivo.
Choroby a škůdci
Trnovníky chorobami a škůdci ve větší míře netrpí.
Rozmnožování
Akát množíme semenem. Odrůdy, jsou-li pravokořenné, lze množit kořenovými výběžky.
Rizika
Toxicita
Trnovník akát má toxické účinky na rostliny ve svém okolí. Jeho kořeny vylučují do půdy toxické látky (tzv. alelopatie) v konkurenčním boji proti okolním rostlinám. V jeho sousedství se nedaří žádné jiné přirozeně u nás rostoucí rostlině ani dřevině s výjimkou bezu černého, s kterým tvoří neproniknutelné porosty často tvořené ještě spolu s vlaštovičníkem větším. To je důvod, proč akát vytváří monokultury. Rostlina obsahuje látky robinetin, myricetin a quercetin.[1] Kromě květů je celá rostlina jedovatá, hlavně kůra. Různé zprávy ale tvrdí, že semena a mladé lusky se po tepelné upravě dají jíst, protože se jedovaté látky teplem rozkládají. Když rostlinu sežerou koně, objevuje se u nich nechutenství, skleslost, průjem, kolika, slabost a srdeční arytmie. Příznaky se obvykle dostaví do hodiny od pozření a pomoc veterináře je nezbytná.
Invazivní druh
V českých podmínkách jde o invazní druh. Do Evropy se dostal již v roce 1601 (v Čechách je zmiňován poprvé v roce 1710). Koncem devatenáctého století se začal hojně vysazovat v evropských zemích pro zakrytí písčitých a skalnatých ploch, odkud rychle vytlačil původní, mnohdy velmi cennou vegetaci. Pro jeho obrovskou vitalitu a silné zmlazování je současné úsilí o jeho odstranění ze stanovišť velmi obtížné. Mezi území, kde se potýkají s invazí trnovníku, patří např. Národní park Podyjí.
Památné stromy a aleje
Literatura
- ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
Květena České republiky, díl 4 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 1995. - S. 361-362.
Reference
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |