Pedosféra

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 10. 11. 2009, 12:34

Půdní horizonty tvořící pedosféru, O - Organická hmota, A - Humusový horizont, B - spodní anorganický horizont, C - podložní hornina

Pedosféra (z řeckého slova pedon = půda) je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry. Vzniká z půdotvorného substrátu (zvětralá a někdy i chemicky pozměněná matečná hornina) za spolupůsobení živých organismů, jejich odumřelých těl, klimatu, reliéfu a času. Na různých místech může být pedosféra různě silná (od několika centimetrů (leptosoly) po několik metrů (černozemě)). Pedosféru rozdělujeme na půdní typy a p. druhy. Mezi půdní typy patří např. černozemě (obsahuje velkou část humusu), hnědozemě (obsahuje menší část humusu), hnědé lesní půdy (obsahují malou část humusu), podzoly (obsahují velmi malou část humusu). Rozlišujeme také různé půdní druhy, např. písčité půdy (velké částice, propustný), hlinitopísčité půdy, písčitohlinité půdy, hlinité půdy (menší částice, středně propustný), jílovitohlinité půdy, hlinitojílovité půdy, jílovité půdy (malé částice, velmi málo propustný, až nepropustný).

Pedosféra obecně

Pedosféra je půdní obal Země, který vznikl(zvětráváním) přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, vzduchu, vody a slunečního záření.

Půda je výřez pedosférou od svrchní části až po mateční horninu.

Složky půdy

• pevná anorganická složka (nerosty, horniny)
• pevná organická složka (humus)
• kapalná složka (půdní voda)
• plynná složka (kyslík, dusík)
• živá složka (tzv. edafón = půdní organismy - krtek)

Půdotvorní činitelé

Hlavní půdotvorní činitelé

• Matečná hornina – nerostným složením ovlivňuje zásobu živin a chemické složení půdy.Má také vliv na barvu a zrnitost půdy.
• Podnebí – teplotou a srážkami se podílí na rychlosti chemických reakcí v půdě.
• Živé organismy – mikroorganismy rozkládají organické látky.
• Podzemní voda – umožňuje redukční procesy a pohyb složek půdní hmoty.
• Reliéf území – nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy
• Čas
• Člověk – svými zásahy reguluje průběh půdotvorného procesu.

Půdní typy

Určují se dle uspořádání půdních horizontů

1. Červenožluté půdy - v oblastech kolem rovníku, probíhá v nich rychlý rozklad organismů, půda rychle vyčerpatelná, nepříliš vhodná pro zemědělství
2. Červenozemě - oblasti savan, sloučeniny Fe a Al zbarvují v období sucha půdu do červena, relativně úrodné půdy - nepříliš využívané
3. Pouštní a polopouštní půdy - roční úhrn srážek je menší než 150 mm, nízký obsah humusu
4. Žlutozemě a červenozemě vlhkých subtropických lesů - například Florida, vysoký obsah a tvorba sloučenin železa
5. Černozem - stepní a lesostepní oblasti MÍRNÉHO podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60-100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina)
6. Podzolové půdy - vznikají v oblasti tajgy (Rusko, Kanada), značně kyselé půdy, málo úrodné
7. Tundrové půdy - vznikají v subarktických podmínkách

Půdní druhy

Určují se na základě zrnitosti půdy - poměrné zastoupení dvou zrnitostních kategorii (skelet = částice větší než 2 mm; jemnozem = částice menší než 3 mm)

1. Kamenité půdy
2. Štěrkovitokamenité půdy
3. Kamenitoštěrkovité půdy
4. Štěrkovité půdy
5. Písčitoštěrkovité půdy
6. Štěrkovitopísčité půdy
7. Lehké (písčité půdy) - dobře propustné a provzdušněné půdy - vyskytují se na vátých píscích a pískovcích
8. Hlinitopísčité půdy
9. Písčitohlinité půdy
10. Středně těžké (hlinité půdy) - hluboký horizont, zemědělsky nejvíce využívané, výskyt v nížinách
11. Jílovitohlinité půdy
12. Hlinitojílovité půdy
13. Těžké (jílovité půdy) - málo propustné půdy, zemědělsky nevyužívané

Související články

• Pedologie
• Země (půda)

Externí odkazy

• Pedosféra