Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Poštolka obecná
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Verze z 20. 9. 2013, 11:08
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) je malý zástupce řádu dravců. Rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 70–80 cm. Samec má světle šedou hlavu a ocas, červenavě hnědý hřbet a žlutohnědou hruď s černými kapkovitými skvrnami. Samice a mladí jedinci mají hřbet rezavě hnědý s příčnými černými skvrnami. Létá nad poli a mnohdy se při třepotavém letu zastaví na místě a pátrá po kořisti.
Obsah |
Popis
Poštolka obecná je drobný sokolovitý dravec o něco větší, než hrdlička divoká. Hmotnost samce dosahuje v průměru cca 180 g a samice 220 g. Rozpětí křídel se pohybuje mezi 68–80 cm. Údaje se však podle různých zdrojů mohou velmi lišit, neboť poštolky mají velkou geografickou proměnlivost nejen ve velikosti, ale i v barvě. Jako všichni sokolovití mají poštolky výrazně zašpičatělá křídla a dlouhý ocas. Výrazným znakem je červenohnědě zbarvený hřbet u samců s tmavými skvrnami, u samic a mláďat s tmavými příčnými pruhy nebo vlnkami. Ruční letky jsou tmavé. Spodina těla je světlejší s podobnými tmavými skvrnami jako na hřbetě u mláďat je výrazné podélné skvrnění. Samci mají temeno a týl hlavy šedé a bělavé hrdlo lemuje výrazný černý vous na líci. Šedý mají i ocas většinou bez pruhů, jen na konci mají širokou tmavou pásku. Samice a mláďata mají ocas hnědý s tmavým příčným pruhováním. Nejcharakterističtější je pro poštolky jejich třepotavý let, kdy se udržují ve vzduchu na jednom místě, vyhlížejí kořist a po jejím zahlédnutí útočí střemhlavým letem. Tento způsob lovu ji odlišuje od jinak poměrně podobného který však při lovu letí nízko nad terénem a i silueta křídel má u krahujce tupější zakončení. Poštolky za letu poměrně rychle mávají křídly a po několika úderech dělají přestávku. Při kroužení mají široce rozevřený ocas.
Hnízdění
Poštolka obecná se nedokáže dobře přizpůsobit prostředí. Nejhojněji hnízdí v otevřené krajině s alejemi nebo skupinami stromů. Hnízdí i na okrajích lesů a v posledních desetiletích se stěhuje i do měst. Hnízdí od konce dubna do července jednou ročně, v případě velmi příznivých podmínek můžou výjimečně zahnízdit i dvakrát. Venkovské populace hnízdí v průměru o 14 dní později než populace městské. Poštolky vlastní hnízdo nestaví, využívají hnízda jiných ptáků (zejména strak a vran) a také různé dutiny, římsy a výklenky budov, kde snáší vejce pro která jen vytlačí důlek v původním materiálu, pokud to jde. Později je v hnízdě značné množství zbytků kořisti. V poslední době také velmi často hnízdí na balkonech paneláků na sídlištích. V ČR hnízdí odhadem asi maximálně 13 000 párů se stabilní tendencí. Samice snáší 3–7 vajec. Zbarvení vajec je proměnlivé vesměs okrově hnědé s tmavšími skvrnami, nebo mramorováním. Na vejcích sedí zpravidla samice a samec jí nosí potravu. Inkubace trvá cca 28 dnů, po vylíhnutí shání potravu jen samec, ale samice se k němu po pár dnech přidává a krmí oba rodiče 23–33 dnů na hnízdě a další cca týden i po opuštění hnízda. Z počátku samice mláďatům potravu trhá, po cca dvou týdnech už ji dostávají vcelku. Protože prodleva mezi prvním a posledním sneseným vejcem je poměrně velká, probíhá líhnutí několik dní (2–3, výjimečně až 6). Později vylíhlá mláďata v případě nepříznivých podmínek hynou. Mladí pohlavně dospívají již v následujícím roce.
Potrava
Hlavní složkou potravy poštolek jsou hraboši, též větší hmyz, ještěrky a ptáci zdržující se na zemi. V letech s nízkým stavem hlodavců stoupá zastoupení drobného ptactva v potravě. Poštolka má ráda obecně maso. Velmi výjimečně je u ní pozorována také mrchožravost.[1]
Rozšíření
žl=pouze letní výskyt, zel.=celoroční výskyt
Populace žijící na severu jsou tažné a zimu tráví nejčastěji ve středomoří, případně až v Africe. Směrem na jih jsou spíše stálé, nebo částečně tažné. V Evropě je cca 330 000 párů těchto ptáků. Populace v některých oblastech mírně ubývá, ale celkově je poměrně stabilní. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka. V České republice patří poštolka obecná mezi nejrozšířenější dravce. Žije v podstatě na celém území republiky. České populace jsou převážně tažné. Ve městech bývá vyšší hnízdní hustota než ve volné krajině, protože je zde více vhodných hnízdních příležitostí. Podle sčítání ptáků v letech 2001 až 2003 byl stav populace v ČR odhadnut na 9000 až 13 000 párů.[2]
Reference
- ↑ MIKEŠ, Václav a KOUT, Jiří, 2009: Případ mrchožravosti u poštolky obecné (Falco tinnunculus). Sluka 6: s. 103–106.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha : AVENTINUM s.r.o., 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 102-103.
- Hudec, K.; Šťastný, K. a kol. (2005): Fauna ČR Ptáci 2/I. Academia Praha, 572 str. (druhé přepracované a doplněné vydání)
Externí odkazy
|
| Dravci v ČR |
|---|
| Jestřábovití |
|
Včelojed lesní • Káně lesní • Káně bělochvostá • Káně rousná • Luněc šedý • Luňák hnědý • Luňák červený • Sup mrchožravý • Sup hnědý • Sup bělohlavý • |
| Orlovcovití |
| Sokolovití |
|
Poštolka obecná • Poštolka jižní • Poštolka rudonohá • Dřemlík tundrový • Ostříž lesní • Sokol stěhovavý • Raroh velký • Raroh lovecký • Raroh jižní |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |