Pretendent

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 14. 4. 2012, 10:45

Pretendent (z lat. prae-tendere, napřahovat ruku, ucházet se) je člověk, který si dělá na něco nárok, uchazeč, například o královský trůn. Pretendent trůnu nebo též uchazeč o trůn je uchazeč o trůn monarchie buď zaniklé nebo obsazené jinou osobou. Může jít jak o osobu, která má za určitých podmínek jisté právo na trůn (jako tomu bylo například za Války růží), tak i podvodníky (jako například Lžidimitrijové). V anglické historii se jako "starší pretendent" (Old pretender) označuje syn James Edward krále Jakuba II., vyhnaného roku 1689, a jako "mladší pretendent" (Young pretender) jeho vnuk Charles Edward, kteří se neúspěšně ucházeli o návrat na trůn.

Přehled evropských pretendentů

Stát		Pretendent	Narozen	Pretendent od	Spojení se zaniklou monarchií	Dynastie	Dědic	Narozen
	Albánie	Korunní princ Leka	1939	1961	syn Zoga I. (král od 1928 do 1939, v exilu 1961)	Zogu	Princ Leka	1982
	Rakousko - Uhersko	Otto Habsburský^[1]	1912	1922	syn Karla I. (Císař rakouský, král český a uherský od 1916 do 1918)	Habsbursko-lotrinská dynastie	Karel Habsbursko-Lotrinský	1961
31px	Bulharsko	Simeon II.^[2]	1937	1946	Car od 1943 do 1946	Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha	Kardam, princ z Turnovo	1962
	Kuronsko	Princ Ernst-Johann Biron von Courland	1940	1982	potomek Ernesta Jana Birona (vévoda 1737 až 1740 a 1763 až 1769)	Biron	Princ Michael Biron von Courland	1944
31px	Chorvatsko (Habsburg)	Korunní princ Otto^[1]	1912	1922	syn Karla I. (Král chorvatský 1916 až 1918)	Habsbursko-lotrinská dynastie	Karel Habsbursko-Lotrinský	1961
	Chorvatsko (Savojská dynastie)	Korunní Princ Amedeo, vévoda ze Savoje	1943	1948	syn Tomislava II. (Král 1941 až 1943)	Savojská dynastie	Princ Aimon, vévoda z Aosty	1967
	Anglie (Jakobité)	Franz von Bayern	1933	1996	potomek Karla I. Stuarta (Král 1625 až 1649)	Wittelsbachové	Max, vévoda v Bavorsku	1937
31px	Francie (Jakobité)	Franz von Bayern	1933	1996	potomek Karla I. Stuarta (Král 1625 až 1649), nárok je vznášen na základě nároků Eduarda III.	Wittelsbachové	Max, vévoda v Bavorsku	1937
31px	Francie ("Legitimisté")	Louis Alphonse, vévoda z Anjou	1974	1989	potomek Ludvíka XIV. (Král 1643 až 1715)	Bourboni	Juan Carlos I.	1938
	Francie (Orléanisté a Legitimisté-Unionisté)	Henri, hrabě pařížský, vévoda Francie	1933	1999	potomek Ludvíka Filipa (Král 1830 až 1848)	Orléans	François, hrabě de Clermont	1961
	Francie (Bonapartisté)	Charles Napoléon^[3]	1950	1997	praprasynovec Napoleona I. (císař Francouzů 1804 až 1814 a v 1815)	Bonapartové	Jean-Christophe Napoléon	1986
31px	Řecko	Konstantin II. Řecký	1940	1973	Král 1964 až 1973	Oldenburkové	Pavlos, korunní princ	1967
31px	Černá Hora	Nikola II. Petrović-Njegoš	1944	1986	prapravnuk Nikoly I. (Král 1910 až 1918)	Dynastie Petrović-Njegoš	Boris, dědičný princ Černé Hory	1980
	Portugalsko	Duarte Pio, vévoda z Braganzy	1945	1976	prapravnuk Michaela I. (Král 1828 až 1834)	Braganza (Kapetovci)	Infant Afonso, princ z Beira	1996
	Rumunsko	Michael I. Rumunský	1921	1947	Král 1927 až 1930 a 1940 až 1947	Hohenzollernové	Frederick William, princ von Hohenzollern (podle poslední monarchistické ústavy)	1924
		Michael I. Rumunský	1921	1947	Král 1927 až 1930 a 1940 až 1947	Hohenzollernové	princezna Margarita Rumunská (podle změněného rodinného práva)	1949
		Paul-Philippe Hohenzollern	1948	2006	pravnukKarla II. (Král 1930 až 1940)	Lambrino (potomek z anulovaného manželství)	Alexander Hohenzollern	1961
	Rusko	velkokněžna Marie Vladimirovna Romanovna	1953	1992	potomek Alexandra II. (Car 1855 až 1881)	Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov	velkokníže Jiří Michailovič	1981
	Rusko	princ Mikuláš Romanov	1922	1992	potomek Mikuláše I. (Car 1825 až 1855)	Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov	princ Dmitrij Romanovič Romanov	1926
31px	Srbsko (Dynastie Obrenovićů)	Nikola II. Petrović-Njegoš	1944	1986	pravnuk Mirka Černohorského, dědice Alexandra	Dynastie Petrović-Njegoš	Boris, dědičný princ Černé Hory	1980
31px	Srbsko (Dynastie Karađorđevičů)	Alexandr, korunní princ Jugoslávie	1945	1970	syn Petra II., krále 1934 až 1945.	Dynastie Karađorđevičů	Petr, dědičný princ Jugoslávie	1980
31px	Španělsko (Karlismus)	Carlos Hugo Bourbon, vévoda z Parmy	1930	1977	synové Xaviera Borbon-Parma, deklarovaného nástupce Alfonse Carlose Bourbona, vévody ze San Jaime	Bourbon	Carlos, vévoda z Madridu	1970
31px	Španělsko (Karlismus)	princ Sixtus Henry Bourbon-Parma	1940	1979		Bourbon

Související články

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 Otto von Habsburg se vzdal svého nároku v r. 1961, aby mohl vstoupit do Rakouska. Nicméně, je stále uznáván jako hlava dynastie a Suverén řádu zlatého rouna.
↑ Simeon byl demokraticky zvolen předsedou bulharské vlády v červnu 2001 pod jménem Simeon Sakskoburggotski, a byl jím do srpna 2005.
↑ Jeho syn princ Jean-Christophe byl jmenován dědicem jeho dědečkem.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[Otto-0] 1,0 ^1,1 Otto von Habsburg se vzdal svého nároku v r. 1961, aby mohl vstoupit do Rakouska. Nicméně, je stále uznáván jako hlava dynastie a Suverén řádu zlatého rouna.

[1] Simeon byl demokraticky zvolen předsedou bulharské vlády v červnu 2001 pod jménem Simeon Sakskoburggotski, a byl jím do srpna 2005.

[2] Jeho syn princ Jean-Christophe byl jmenován dědicem jeho dědečkem.

[1]

[2]

[3]