Sitewide-reklama2-Whitepress.png
 
Sitewide-reklama2-Whitepress.png

Lesné

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox sídlo
{{Infobox sídlo
| název = Lesné
| název = Lesné
Řádka 18: Řádka 17:
| nad.výš = 420–470  
| nad.výš = 420–470  
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Lesné| position=right |lat_deg=50 |lat_min=51 |lat_sec=59 |lon_deg=14 |lon_min=35 |lon_sec=20|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Lesné| position=right |lat_deg=50 |lat_min=51 |lat_sec=59 |lon_deg=14 |lon_min=35 |lon_sec=20|float=center | caption= }}
-
}}
+
}}[[Soubor:Lesní mlýn.JPG|thumb|240px|Bývalý Lesní mlýn]]
-
[[Soubor:Lesní mlýn.JPG|thumb|Bývalý Lesní mlýn]]
+
'''Lesné''' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Innozenzidorf''}}) je rekreační osada nacházející se v nejsevernější části [[Česká republika|České republiky]]. Leží na severní straně [[Lužické hory|Lužických hor]] na severních svazích Jedlovského hřbetu, v jižní části [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] v údolí [[Lesenský potok|Lesenského potoka]]. Osada z větší části leží v [[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetíně pod Jedlovou]], menší část spadá pod [[Dolní Podluží]]. Prochází jí [[silnice I/9]] spojující Šluknovský výběžek se vnitrozemím. Osadou Lesné probíhá linie [[lužický zlom|lužického zlomu]].  
'''Lesné''' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Innozenzidorf''}}) je rekreační osada nacházející se v nejsevernější části [[Česká republika|České republiky]]. Leží na severní straně [[Lužické hory|Lužických hor]] na severních svazích Jedlovského hřbetu, v jižní části [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] v údolí [[Lesenský potok|Lesenského potoka]]. Osada z větší části leží v [[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetíně pod Jedlovou]], menší část spadá pod [[Dolní Podluží]]. Prochází jí [[silnice I/9]] spojující Šluknovský výběžek se vnitrozemím. Osadou Lesné probíhá linie [[lužický zlom|lužického zlomu]].  
Osada vznikla na místě vodního mlýna, doloženého na konci 17. století. Od počátku 19. století až do [[druhá světová válka|druhé světové války]] zde již bylo několik desítek domů a žilo zde kolem dvou až tří set lidí, většinou dřevorubců. Válka a [[Vysídlení Němců z Československa|odsun německého obyvatelstva]] způsobil výrazný pokles počtu obyvatel. Od té doby osada postupně přestávala být místem trvalého osídlení a stávala se rekreačním územím.  
Osada vznikla na místě vodního mlýna, doloženého na konci 17. století. Od počátku 19. století až do [[druhá světová válka|druhé světové války]] zde již bylo několik desítek domů a žilo zde kolem dvou až tří set lidí, většinou dřevorubců. Válka a [[Vysídlení Němců z Československa|odsun německého obyvatelstva]] způsobil výrazný pokles počtu obyvatel. Od té doby osada postupně přestávala být místem trvalého osídlení a stávala se rekreačním územím.  
Řádka 25: Řádka 23:
Dnešní osada Lesné se ještě v roce [[1945]] i v úředních dokladech nazývala {{cizojazyčně|de|''Innozenzidorf''}}. Její české jméno „Lesné“ bylo vytvořeno počeštěním první části alternativní varianty dosavadního úředního názvu {{cizojazyčně|de|''Innocenzendorf''}}, který zněl {{cizojazyčně|de|''Buschdörfel''}}. Teprve po sloučení rumburského okresu s děčínským v roce [[1960]] začalo být důsledně používáno pomnožného tvaru v prvním pádu „Lesné“, neboť osadu bylo nutno odlišit od jiné, ležící nedaleko [[Děčín]]a, která po válce namísto toponyma německy {{cizojazyčně|de|''Hortau''}} dostala jméno [[Lesná (Děčín)|Lesná]].
Dnešní osada Lesné se ještě v roce [[1945]] i v úředních dokladech nazývala {{cizojazyčně|de|''Innozenzidorf''}}. Její české jméno „Lesné“ bylo vytvořeno počeštěním první části alternativní varianty dosavadního úředního názvu {{cizojazyčně|de|''Innocenzendorf''}}, který zněl {{cizojazyčně|de|''Buschdörfel''}}. Teprve po sloučení rumburského okresu s děčínským v roce [[1960]] začalo být důsledně používáno pomnožného tvaru v prvním pádu „Lesné“, neboť osadu bylo nutno odlišit od jiné, ležící nedaleko [[Děčín]]a, která po válce namísto toponyma německy {{cizojazyčně|de|''Hortau''}} dostala jméno [[Lesná (Děčín)|Lesná]].
== Historie ==
== Historie ==
-
Nejstarší doklad o osídlení na místě nynější osady Lesné se vztahuje ke mlýnu, kterému se říkalo Lesní mlýn (německy {{cizojazyčně|de|''Puschmühle''}}) a byl počítán ke vsi [[Rozhled]]. [[Toponymum]] v této podobě je doloženo k [[27. duben|27. dubnu]] 1695. Ke [[24. prosinec|24. prosinci]] 1711<ref>Turistický průvodce ČSSR, svazek 13, České Švýcarsko, Praha 1961, Sportovní a turistické nakladatelství, str. 134</ref> je mezi svědky křtu uváděn šedesátiletý Adam Müller z Innocenzidorfu (''„Inocentzidörffl“''). Týž člověk se však spolu se svou manželkou Magdalenou ve stejné knize uvádí poprvé [[8. leden|8. ledna]] 1698 a naposledy [[18. duben|18. dubna]] 1701 „''{{cizojazyčně|de|aussn Glassendorf}}''“, z Glassendorfu, osady počítané též k Rozhledu. Zdá se proto, že dominikální osada Innocenzidorf, vyměřená nedaleko mlýna, vznikla na místech posledního umístění sklářské osady {{cizojazyčně|de|''Glassendorf''}}<ref>Táňa Březinová, 100 + 1 zajímavostí z nejsevernějších Čech, Nejstarší sklárny, str. 126, ISBN 80-239-0866-9</ref>, jejíž poloha byla badatelům dlouho neznámá, a to někdy kolem přelomu 17. a 18. století. Nový název byl zvolen na počest buď papeže [[Innocenc XI.|Innocence XI.]] (1676–1689) nebo [[Innocenc XII.|Innocence XII.]] (1691–1700), jejím zakladatelem, jímž byl majitel rumburského panství Anton Friedrich z Lichtensteinu; ten byl v letech 1687–1694 vyslancem císaře Leopolda I. u papežské kurie.  
+
Nejstarší doklad o osídlení na místě nynější osady Lesné se vztahuje ke mlýnu, kterému se říkalo Lesní mlýn (německy {{cizojazyčně|de|''Puschmühle''}}) a byl počítán ke vsi [[Rozhled]]. [[Toponymum]] v této podobě je doloženo k [[27. duben|27. dubnu]] 1695. Ke [[24. prosinec|24. prosinci]] 1711<ref>Turistický průvodce ČSSR, svazek 13, České Švýcarsko, Praha 1961, Sportovní a turistické nakladatelství, str. 134</ref> je mezi svědky křtu uváděn šedesátiletý Adam Müller z Innocenzidorfu (''„Inocentzidörffl“''). Týž člověk se však spolu se svou manželkou Magdalenou ve stejné knize uvádí poprvé [[8. leden|8. ledna]] 1698 a naposledy [[18. duben|18. dubna]] 1701 „''{{cizojazyčně|de|aussn Glassendorf}}''“, z Glassendorfu, osady počítané též k Rozhledu. Zdá se proto, že dominikální osada Innocenzidorf, vyměřená nedaleko mlýna, vznikla na místech posledního umístění sklářské osady {{cizojazyčně|de|''Glassendorf''}}<ref>Táňa Březinová, 100 + 1 zajímavostí z nejsevernějších Čech, Nejstarší sklárny, str. 126, ISBN 80-239-0866-9</ref>, jejíž poloha byla badatelům dlouho neznámá, a to někdy kolem přelomu 17. a 18. století. Nový název byl zvolen na počest buď papeže Innocence XI. (1676–1689) nebo Innocence XII. (1691–1700), jejím zakladatelem, jímž byl majitel rumburského panství Anton Friedrich z Lichtensteinu; ten byl v letech 1687–1694 vyslancem císaře Leopolda I. u papežské kurie.  
Po polovině 18. století zde stálo 21 domů. Ve vsi byl mlýn „na nestálé vodě“.<ref>Jan Smetana, Jiřetín pod Jedlovou, 1998, str.64</ref> Tři lidé pracovali jako přadláci, ale u dvou se jako zdroj obživy uvádí žebrota. Celkem 13 obyvatel získávalo svůj denní chléb nádenickou prací. Vypomáhali si předením, pěstováním lnu a dobytka. O třicet let později zde stálo již 27 domů a tento počet byl zjištěn ještě v roce 1831, kdy zde žilo 195 obyvatel, kteří se většinou živili jako dřevorubci. Obci se tehdy obyčejně říkalo „{{cizojazyčně|de|''Buschdörfel''}}“.
Po polovině 18. století zde stálo 21 domů. Ve vsi byl mlýn „na nestálé vodě“.<ref>Jan Smetana, Jiřetín pod Jedlovou, 1998, str.64</ref> Tři lidé pracovali jako přadláci, ale u dvou se jako zdroj obživy uvádí žebrota. Celkem 13 obyvatel získávalo svůj denní chléb nádenickou prací. Vypomáhali si předením, pěstováním lnu a dobytka. O třicet let později zde stálo již 27 domů a tento počet byl zjištěn ještě v roce 1831, kdy zde žilo 195 obyvatel, kteří se většinou živili jako dřevorubci. Obci se tehdy obyčejně říkalo „{{cizojazyčně|de|''Buschdörfel''}}“.
-
[[Soubor:Innozenzidorf.png |thumb|left|Okolí Lesného na mapě [[II. vojenské mapování|II. vojenského mapování]] 1836-1852]]
+
[[Soubor:Innozenzidorf.png |thumb|240px|Okolí Lesného na mapě [[II. vojenské mapování|II. vojenského mapování]] 1836-1852]]
V roce 1805 byla přes osadu do [[Stožecké sedlo|Stožeckého sedla]] postavena současná silnice. V souvislosti s její stavbou vznikaly zájezdní hostince; např. penzion Starý Stožec má letopočet vzniku 1803, v bývalém Rytířském dvoře nad zazděným vchodem do bývalé maštale je možné vidět letopočet 1807. Od poloviny 19. století se víska stávala místem střeleckých soutěží a slavností i cílem výletů obyvatel průmyslového podhůří; bývalo tu šest hostinců (většinou s ubytováním) a přípotoční lázně.  
V roce 1805 byla přes osadu do [[Stožecké sedlo|Stožeckého sedla]] postavena současná silnice. V souvislosti s její stavbou vznikaly zájezdní hostince; např. penzion Starý Stožec má letopočet vzniku 1803, v bývalém Rytířském dvoře nad zazděným vchodem do bývalé maštale je možné vidět letopočet 1807. Od poloviny 19. století se víska stávala místem střeleckých soutěží a slavností i cílem výletů obyvatel průmyslového podhůří; bývalo tu šest hostinců (většinou s ubytováním) a přípotoční lázně.  
K Lesnímu [[mlýn]]u (byl využíván jako pila a tírna lnu, dnes jako penzion) se váží místní zkazky (např. pověst o vodníkovi). Banda [[Jan Karásek|Jana Karáska]] tu při přepadu mlýna spáchala jednu ze svých vražd. [[Henleinovci]] tu měli skladiště zbraní. V roce [[1942]] město [[Česká Lípa]] zřídilo v prostorách mlýna [[škola v přírodě|školu v přírodě]] a v roce [[1946]] dětskou zotavovnu, využívanou i dětmi z [[Řecko|Řecka]]<ref>Mandava 2004. Kruh přátel muzea Varnsdorf, říjen 2004, Petros Cironis:Domovy řeckých dětí v Dolní Chřibské, Lesném, Tolštejně a Krásném Poli, str. 68-71</ref>. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla v Lesné služebna [[Finanční stráž|finanční stráže]]<ref>Kolektiv autorů, Hraničáři pod Luží 38, Československá obec legionářská, 2003, obr. 19, ISBN 80-86011-20-8</ref>.
K Lesnímu [[mlýn]]u (byl využíván jako pila a tírna lnu, dnes jako penzion) se váží místní zkazky (např. pověst o vodníkovi). Banda [[Jan Karásek|Jana Karáska]] tu při přepadu mlýna spáchala jednu ze svých vražd. [[Henleinovci]] tu měli skladiště zbraní. V roce [[1942]] město [[Česká Lípa]] zřídilo v prostorách mlýna [[škola v přírodě|školu v přírodě]] a v roce [[1946]] dětskou zotavovnu, využívanou i dětmi z [[Řecko|Řecka]]<ref>Mandava 2004. Kruh přátel muzea Varnsdorf, říjen 2004, Petros Cironis:Domovy řeckých dětí v Dolní Chřibské, Lesném, Tolštejně a Krásném Poli, str. 68-71</ref>. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla v Lesné služebna [[Finanční stráž|finanční stráže]]<ref>Kolektiv autorů, Hraničáři pod Luží 38, Československá obec legionářská, 2003, obr. 19, ISBN 80-86011-20-8</ref>.
Řádka 34: Řádka 32:
Dnes vede osadou Lesné velmi frekventovaná [[silnice I/9]], jsou zde v provozu čtyři restaurace a čtyři noční kluby. Zbytek domů jsou převážně rekreační chalupy. Díky silnici číslo 9 má osada Lesné velice dobré [[autobus]]ové spojení se zbytkem republiky, vedou přes ní autobusové linky ze Šluknovského výběžku do [[Praha|Prahy]] a [[Liberec|Liberce]].   
Dnes vede osadou Lesné velmi frekventovaná [[silnice I/9]], jsou zde v provozu čtyři restaurace a čtyři noční kluby. Zbytek domů jsou převážně rekreační chalupy. Díky silnici číslo 9 má osada Lesné velice dobré [[autobus]]ové spojení se zbytkem republiky, vedou přes ní autobusové linky ze Šluknovského výběžku do [[Praha|Prahy]] a [[Liberec|Liberce]].   
=== Vývoj počtu obyvatel a počtu domů ===
=== Vývoj počtu obyvatel a počtu domů ===
-
[[Soubor:Pohled z Tolštejna na osadu Lesné.jpg|thumb|Osada Lesné z Tolštejna]]
+
[[Soubor:Pohled z Tolštejna na osadu Lesné.jpg|thumb|240px|Osada Lesné z Tolštejna]]
{|class="wikitable" style="text-align:center;"
{|class="wikitable" style="text-align:center;"
|'''rok'''
|'''rok'''
Řádka 114: Řádka 112:
Přes osadu Lesné vedou dvě značené turistické trasy,  červená číslo 0318 vede z Lesného do [[Krompach|Krompachu]] a dále na vrchol [[Hvozd (Lužické hory)|Hvozdu]], na opačnou stranu směrem k hradu Tolštejn má  červená turistická trasa číslo 0332, vede před vrchol [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] do [[Krásná Lípa|Krásné Lípy.]] Červená turistická cesta je zároveň [[Evropská dálková trasa|Evropskou dálkovou trasou]] E3. Žlutá turistická trasa číslo 7027 ve z Jiřetína pod Jedlovou přes údolí Milířky, zde na ni navazuje Hornická naučná stezka Údolí Milířka, do Dolního Podluží na hraniční přechod s Německem.<ref>České středohoří, České Švýcarsko, turistická mapa 1 : 100 000, Kartografie Praha, 2005, ISBN 80-7011-815-6</ref>
Přes osadu Lesné vedou dvě značené turistické trasy,  červená číslo 0318 vede z Lesného do [[Krompach|Krompachu]] a dále na vrchol [[Hvozd (Lužické hory)|Hvozdu]], na opačnou stranu směrem k hradu Tolštejn má  červená turistická trasa číslo 0332, vede před vrchol [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] do [[Krásná Lípa|Krásné Lípy.]] Červená turistická cesta je zároveň [[Evropská dálková trasa|Evropskou dálkovou trasou]] E3. Žlutá turistická trasa číslo 7027 ve z Jiřetína pod Jedlovou přes údolí Milířky, zde na ni navazuje Hornická naučná stezka Údolí Milířka, do Dolního Podluží na hraniční přechod s Německem.<ref>České středohoří, České Švýcarsko, turistická mapa 1 : 100 000, Kartografie Praha, 2005, ISBN 80-7011-815-6</ref>
 +
== Souřadnice ==
 +
{{geo cz|50|51|59|14|35|15}}
== Reference ==
== Reference ==
-
=== Literatura ===
+
<references/>
 +
== Literatura ==
* {{Citace knihy | příjmení = Smetana | jméno = Jan | titul = Jiřetín pod Jedlovou | vydavatel = Obec Jiřetín pod Jedlovou | místo = Jiřetín pod Jedlovou | rok = 1998 | isbn = 80-238-2811-8}}  
* {{Citace knihy | příjmení = Smetana | jméno = Jan | titul = Jiřetín pod Jedlovou | vydavatel = Obec Jiřetín pod Jedlovou | místo = Jiřetín pod Jedlovou | rok = 1998 | isbn = 80-238-2811-8}}  
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
Řádka 122: Řádka 123:
* [http://www.sweb.cz/lesne/ Další historické fotografie osady Lesné]
* [http://www.sweb.cz/lesne/ Další historické fotografie osady Lesné]
-
{{Dobrý článek}}{{Obec Jiřetín pod Jedlovou}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Dobrý článek}}{{Commonscat|Lesné (Jiřetín pod Jedlovou)}}{{Obec Jiřetín pod Jedlovou}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Děčín]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Děčín]]
[[Kategorie:Lužické hory]]
[[Kategorie:Lužické hory]]
[[Kategorie:Jiřetín pod Jedlovou]]
[[Kategorie:Jiřetín pod Jedlovou]]

Aktuální verze z 21. 1. 2026, 12:50

Bývalý Lesní mlýn

Lesné (německy Innozenzidorf) je rekreační osada nacházející se v nejsevernější části České republiky. Leží na severní straně Lužických hor na severních svazích Jedlovského hřbetu, v jižní části Šluknovského výběžku v údolí Lesenského potoka. Osada z větší části leží v Jiřetíně pod Jedlovou, menší část spadá pod Dolní Podluží. Prochází jí silnice I/9 spojující Šluknovský výběžek se vnitrozemím. Osadou Lesné probíhá linie lužického zlomu. Osada vznikla na místě vodního mlýna, doloženého na konci 17. století. Od počátku 19. století až do druhé světové války zde již bylo několik desítek domů a žilo zde kolem dvou až tří set lidí, většinou dřevorubců. Válka a odsun německého obyvatelstva způsobil výrazný pokles počtu obyvatel. Od té doby osada postupně přestávala být místem trvalého osídlení a stávala se rekreačním územím.

Obsah

Název

Dnešní osada Lesné se ještě v roce 1945 i v úředních dokladech nazývala Innozenzidorf. Její české jméno „Lesné“ bylo vytvořeno počeštěním první části alternativní varianty dosavadního úředního názvu Innocenzendorf, který zněl Buschdörfel. Teprve po sloučení rumburského okresu s děčínským v roce 1960 začalo být důsledně používáno pomnožného tvaru v prvním pádu „Lesné“, neboť osadu bylo nutno odlišit od jiné, ležící nedaleko Děčína, která po válce namísto toponyma německy Hortau dostala jméno Lesná.

Historie

Nejstarší doklad o osídlení na místě nynější osady Lesné se vztahuje ke mlýnu, kterému se říkalo Lesní mlýn (německy Puschmühle) a byl počítán ke vsi Rozhled. Toponymum v této podobě je doloženo k 27. dubnu 1695. Ke 24. prosinci 1711[1] je mezi svědky křtu uváděn šedesátiletý Adam Müller z Innocenzidorfu („Inocentzidörffl“). Týž člověk se však spolu se svou manželkou Magdalenou ve stejné knize uvádí poprvé 8. ledna 1698 a naposledy 18. dubna 1701 „aussn Glassendorf“, z Glassendorfu, osady počítané též k Rozhledu. Zdá se proto, že dominikální osada Innocenzidorf, vyměřená nedaleko mlýna, vznikla na místech posledního umístění sklářské osady Glassendorf[2], jejíž poloha byla badatelům dlouho neznámá, a to někdy kolem přelomu 17. a 18. století. Nový název byl zvolen na počest buď papeže Innocence XI. (1676–1689) nebo Innocence XII. (1691–1700), jejím zakladatelem, jímž byl majitel rumburského panství Anton Friedrich z Lichtensteinu; ten byl v letech 1687–1694 vyslancem císaře Leopolda I. u papežské kurie. Po polovině 18. století zde stálo 21 domů. Ve vsi byl mlýn „na nestálé vodě“.[3] Tři lidé pracovali jako přadláci, ale u dvou se jako zdroj obživy uvádí žebrota. Celkem 13 obyvatel získávalo svůj denní chléb nádenickou prací. Vypomáhali si předením, pěstováním lnu a dobytka. O třicet let později zde stálo již 27 domů a tento počet byl zjištěn ještě v roce 1831, kdy zde žilo 195 obyvatel, kteří se většinou živili jako dřevorubci. Obci se tehdy obyčejně říkalo „Buschdörfel“.

Okolí Lesného na mapě II. vojenského mapování 1836-1852

V roce 1805 byla přes osadu do Stožeckého sedla postavena současná silnice. V souvislosti s její stavbou vznikaly zájezdní hostince; např. penzion Starý Stožec má letopočet vzniku 1803, v bývalém Rytířském dvoře nad zazděným vchodem do bývalé maštale je možné vidět letopočet 1807. Od poloviny 19. století se víska stávala místem střeleckých soutěží a slavností i cílem výletů obyvatel průmyslového podhůří; bývalo tu šest hostinců (většinou s ubytováním) a přípotoční lázně. K Lesnímu mlýnu (byl využíván jako pila a tírna lnu, dnes jako penzion) se váží místní zkazky (např. pověst o vodníkovi). Banda Jana Karáska tu při přepadu mlýna spáchala jednu ze svých vražd. Henleinovci tu měli skladiště zbraní. V roce 1942 město Česká Lípa zřídilo v prostorách mlýna školu v přírodě a v roce 1946 dětskou zotavovnu, využívanou i dětmi z Řecka[4]. Po druhé světové válce byla v Lesné služebna finanční stráže[5]. V roce 1949 se začalo jednat o připojení osad ležících na katastrálních územích Rozhled a Jedlová tj. osad Lesné, Rozhled a Jedlová, kde se nikdy nepodařilo dosáhnout ani sedminy předválečného stavu obyvatel. Osada a katastrální území Rozhled se do roku 1960 nazývala Tolštýn. Na schůzi rady 9. července 1949 předseda přečetl zápis ze schůze pléna MNV v Jiřetíně, ve kterém bylo jednáno o sloučení obce Tolštýna s Jiřetínem. Název sloučených obcí – Jiřetín pod Tolštýnem.[6] Integraci předcházela slavnostní schůze pléna MNV na Tolštýně dne 9. května 1949. Obce byly úředně sloučeny 1. října 1949; převedení administrativy trvalo do konce roku.

Současnost

Dnes vede osadou Lesné velmi frekventovaná silnice I/9, jsou zde v provozu čtyři restaurace a čtyři noční kluby. Zbytek domů jsou převážně rekreační chalupy. Díky silnici číslo 9 má osada Lesné velice dobré autobusové spojení se zbytkem republiky, vedou přes ní autobusové linky ze Šluknovského výběžku do Prahy a Liberce.

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů

Osada Lesné z Tolštejna
rok počet obyvatel počet domů
1787 27
1831 195 27
1843 245 28
1850 264 28
1869 277 34
1880 314 36
1890 311 34
1900 294 35
1910 288 35
1921 225 35
1930 250 35
1950 63 36
1961* 53
1970 12 3
1980 13 8
1991 7 4
1997 5
  • Poznámka: Od roku 1961 obyvatelstvo hlášené k trvalému pobytu a počet trvale obydlených domů.

Okolí

Lesné leží v severní části CHKO Lužické hory, v údolí Lesenského potoka, sousedí s Dolním Podlužím na severu, s Jiřetínem pod Jedlovou na severozápadě a s osadou Rozhled na západě. Polní cesta do Jiřetína pod Jedlovou míjí vpravo žulový lom, nedaleko vlevo je bývalý lom na pískovec.[7] Asi 1 km jižně od Lesného leží zřícenina hradu Tolštejn, který byl roku 1642 zničen švédskými vojsky. Směrem na východ a jih jsou hluboké lesy.

Turistické značené cesty

Přes osadu Lesné vedou dvě značené turistické trasy, červená číslo 0318 vede z Lesného do Krompachu a dále na vrchol Hvozdu, na opačnou stranu směrem k hradu Tolštejn má červená turistická trasa číslo 0332, vede před vrchol Jedlové do Krásné Lípy. Červená turistická cesta je zároveň Evropskou dálkovou trasou E3. Žlutá turistická trasa číslo 7027 ve z Jiřetína pod Jedlovou přes údolí Milířky, zde na ni navazuje Hornická naučná stezka Údolí Milířka, do Dolního Podluží na hraniční přechod s Německem.[8]

Souřadnice

Reference

  1. ↑ Turistický průvodce ČSSR, svazek 13, České Švýcarsko, Praha 1961, Sportovní a turistické nakladatelství, str. 134
  2. ↑ Táňa Březinová, 100 + 1 zajímavostí z nejsevernějších Čech, Nejstarší sklárny, str. 126, ISBN 80-239-0866-9
  3. ↑ Jan Smetana, Jiřetín pod Jedlovou, 1998, str.64
  4. ↑ Mandava 2004. Kruh přátel muzea Varnsdorf, říjen 2004, Petros Cironis:Domovy řeckých dětí v Dolní Chřibské, Lesném, Tolštejně a Krásném Poli, str. 68-71
  5. ↑ Kolektiv autorů, Hraničáři pod Luží 38, Československá obec legionářská, 2003, obr. 19, ISBN 80-86011-20-8
  6. ↑ Jan Smetana, Jiřetín pod Jedlovou, 1998, str. 146
  7. ↑ Lužické hory, Ještědský hřbet, Turistický průvodce ČSSR, svazek 31, Olympia 1987, str.208
  8. ↑ České středohoří, České Švýcarsko, turistická mapa 1 : 100 000, Kartografie Praha, 2005, ISBN 80-7011-815-6

Literatura

  • SMETANA, Jan. Jiřetín pod Jedlovou. Jiřetín pod Jedlovou : Obec Jiřetín pod Jedlovou, 1998. ISBN 80-238-2811-8.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lesné
Obec Jiřetín pod Jedlovou

Jedlová • Jiřetín pod Jedlovou • Lesné • Rozhled

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lesn%C3%A9“