Ázerbájdžánština

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 15. 11. 2025, 20:21

Mapa rozšíření jazyka

Ázerbájdžánština či azerština je oficiálním jazykem Ázerbájdžánu. V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.

Obsah

1 Rozšíření jazyka
2 Abeceda
- 2.1 Výslovnost
3 Externí odkazy

Rozšíření jazyka

Celkově ázerbájdžánštinu používá 27 až 32 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou. Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán) kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku. Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a Západní Evropě, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Abeceda

Ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož se Ázerbájdžán stal součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po vzniku republiky v roce 1991 se ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.

Velká písmena:

A, B, C, Ç, D, E, Ə, F, G, Ğ, H, X, I, İ, J, K, Q, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, b, c, ç, d, e, ə, f, g, ğ, h, x, ı, i, j, k, q, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z

Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:

Výslovnost

Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou vyslovnost v češtině:

Ázerbájdžánská abeceda

Arabské písmo	Latinka	Cyrilice	Latinka	Výslovnost v češtině
do roku 1929	1929–1939	1939–1991	1991	(přibližná)
ا,آ	A a	А а	A a	jako a
ﺏ	B b	Б б	B b	jako b
ﺝ	Ç ç	Ҹ ҹ	C c	jako dž
چ	C c	Ч ч	Ç ç	jako č
ﺩ	D d	Д д	D d	jako d
	E e	Е е	E e	jako e
ﻉ ,(کسره)	Ə ə	Ә ә	Ə ə	jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e
ﻑ	F f	Ф ф	F f	jako f
گ	G g	Ҝ ҝ	G g	jako g
ﻍ	Ƣ ƣ	Ғ ғ	Ğ ğ	prodlužuje předchozí samohlásku
ﺡ,ﻩ	H h	Һ һ	H h	jako h
ﺥ	X x	Х х	X x	jako ch
	Ь ь	Ы ы	I ı	tzv. zadopatrové i, jako y
ی	I i	И и	İ i	jako i
ژ	Ƶ ƶ	Ж ж	J j	jako ž
ﻙ	K k	К к	K k	jako k
ﻕ	Q q	Г г	Q q	jako g
ﻝ	L l	Л л	L l	jako l
ﻡ	M m	М м	M m	jako m
ﻥ	N n	Н н	N n	jako n
ﻭ	O o	О о	O o	jako o
	Ɵ ɵ	Ө ө	Ö ö	jako německé ö
پ	P p	П п	P p	jako p
ﺭ	R r	Р р	R r	jako r
ﺙ,ﺱ,ﺹ	S s	С с	S s	jako s
ﺵ	Ş ş	Ш ш	Ş ş	jako š
ﺕ,ﻁ	T t	Т т	T t	jako t
ﻭ	U u	У у	U u	jako u
ﻭ	Y y	Ү ү	Ü ü	jako německé ü
ﻭ	V v	В в	V v	jako v
ی	J j	Ј ј	Y y	jako j
ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ	Z z	З з	Z z	jako z

Externí odkazy

Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek (anglicky)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 28: / Řádka 28: @@
     |SIL=aze
     |wiki=[[:az:Ana Səhifə / آنا صحیفه|az.wikipedia.org]]
-  }}
+  }}[[Soubor:Map of the Azerbaijani language.png|thumb|240px|Mapa rozšíření jazyka]]
 '''Ázerbájdžánština''' či  '''azerština''' je [[oficiální jazyk|oficiálním jazykem]] [[Ázerbájdžán]]u. V Ázerbájdžánu se nazývá '''Azərbaycan dili''', [[Ázerbájdžánci]] ji často nazývají také '''Türki'''.
 == Rozšíření jazyka ==
@@ Řádka 37: / Řádka 37: @@
 Ázerbájdžánština používala do roku [[1929]] pro zápis [[arabské písmo]]. Od roku [[1929]] do roku [[1939]] používala [[latinka|latinku]]. Jelikož se [[Ázerbájdžán]] stal součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], v roce 1939 se pro zápis začala používat [[cyrilice]]. Po vzniku republiky v roce [[1991]] se ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu.
 '''Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.'''
-[[Soubor:Azerbaijanilanguage.png|right|400px|thumb|Regiony s ázerbájdžánsky mluvící populací]]
 Velká písmena:
 :[[A]], [[B]], [[C]], [[Ç]], [[D]], [[E]], [[Ə]], [[F]], [[G]], [[Ğ]], [[H]], [[X (cyrilice)|X]], [[I bez tečky|I]], [[I|İ]], [[J]], [[K]], [[Q]], [[L]], [[M]], [[N]], [[O]], [[Ö]], [[P]], [[R]], [[S]], [[Ş]], [[T]], [[U]], [[Ü]], [[V]], [[Y]], [[Z]]
@@ Řádka 45: / Řádka 45: @@
 === Výslovnost ===
 Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou vyslovnost v češtině:
-[[Soubor:New Turkic alphabets.jpg|right|300px|thumb|Ázerbájdžánská abeceda]]
+[[Soubor:New Turkic alphabets.jpg|thumb|300px|Ázerbájdžánská abeceda]]
 {|border=1 cellpadding=2 cellspacing=1 align=left
 |-
@@ Řádka 122: / Řádka 122: @@
 |}
 <div style="clear:both">
 == Externí odkazy ==
 * [http://www.omniglot.com/writing/azeri.htm Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek (anglicky)]