Melilla

Melilla (berbersky : Mritch nebo Mrič) je jedním ze dvou španělských měst na Středomořském pobřeží Severní Afriky, přesně na území Maroka, v regionu Rif. Dříve byla Melilla považována za součást Andalusie, a tak byla do 14.března 1995, kdy jí byl udělen statut autonomního města, přidělena k provincii Málaga. Před vstupem Španělska do Evropské unie, byla Melilla svobodným přístavem. Její obyvatelstvo se skládá z křesťanů, muslimů - především Berberů, židů a malého počtu hindů. Úředním jazykem je španělština.

Politický status

Melilla, spolu s Ceutou, je autonomním městem Španělska na území Maroka, které si na obě tato města, stejně jako na několik malých španělských ostrovů při africkém pobřeží (Španělské severoafrické državy), dělá nároky. Zakládá je na faktu, že tato oblast byla mezi lety 791 až 1497, kdy bylo město zabráno Španělskem, pod nadvládou muslimských dynastií. Naopak Španělsko prohlašuje, že na rozdíl od protektorátních území někdejšího Španělského Maroka, byla Melilla součástí Španělska téměř od jeho vzniku jako nezávislého státu. Melilla je tak součástí Španělska mnohem déle než některé současné španělské regiony, jako například Navarra. Tyto argumenty však Maroko považuje za irelevantní.

Rozparcelování

Melilla je rozdělena do deseti městských čtvrtí, tzv. barrios

Barrio de Medina Sidonia
Barrio del General Larrea
Barrio del Ataque Seco
Barrio de los Héroes de Espaňa
Barrio del General Gómez Jordana
Barrio del Príncipe de Asturias
Barrio del Carmen
Barrio del Polígono Residencial de La Paz
Barrio de Calvo Sotelo
Barrio de la Virgen de la Victoria

Dějiny

Melilla je původně fénickou pevností, která sloužila ochraně dřívějšího království v Tlemcenu a Fèsu. Pevnost byla roku 1497 dobyta Španělskem a zůstala od té doby jeho državou. Od roku 1956, kdy získalo Maroko nezávislost, si činí nároky na Melillu, stejně jako i na Ceutu a několik neobydlených ostrůvků před marockým pobřežím , které též náležejí ke Španělsku. Protože žádná z těchto oblastí neoplývá výrazným nerostným bohatstvím, zůstávají protesty marockého království v mezích.

1497 Melilla dobyta vévodským rodem Midina Sidonia s požehnáním španělské koruny
1556 Španělsko přebírá formální kontrolu nad Melillou
1562 útok kmenů z Rifského pohoří, Melilla na 3 roky v obležení
1687 první ze tří útoků marockého sultána, další v letech 1696 a 1697
1780 dohoda z Aranjuezu mezi marockým sultánem a španělským králem, ve které Maroko uznává existenci Melilly, přestože na menším území než původně
1860 území Melilly je rozšířeno po španělském vojenském tažení do Maroka
1893 útok kmenů z Rifu, které začaly Melillu obléhat, bylo proti nim vysláno 25 000 mužů
1908 dvě společnosti pod ochranou El Roghiho, tehdejšího náčelníka rifské oblasti, začaly dolovat olovo a železo asi 20 kilometrů od Melilly, začala se stavět železnice
1908 v říjnu stejného roku se Roghiho vazalové vzbouřili a vydrancovali doly, které zůstaly zavřené až do roku 1909
1909 Španělsko přebírá kontrolu nad okolím Melilly, s oblastmi Oued Kert a Oued Molouya
1910 rifské kmeny ustoupily Španělům, kteří obnovili činnost v dolech a ujali se přístavních prací v Mar Chica
1911 znovuvypuknutí nepřátelství, kdy jednotky rifského vůdce Abd el Krima uštědřily Španělům drtivou porážku a nebyly zpacifikovány až do roku 1927, kdy se Španělsku podařilo získat území opět pod kontrolu
1936 17. července Melilla, jako jedno ze zázemí generála Francisca Franca povstala proti vládě, začíná španělská občanská válka
1978 marocký král Hassan II. si nárokuje Melillu a Ceutu
1983 marocká blokáda Melilly i Ceuty
1988 bilaterální dohoda mezi Španělskem a Marokem o ekonomické spolupráci
1994 autonomie pro Melillu není španělskou vládu zcela schválena, což vede k založení místního sněmu o 25 členech, podobného městským radám ve Španělsku
14. března 1995 Melilla získává autonomní statut
6. listopadu 2007 navštěvuje Melillu španělský král Juan Carlos I. a královna Sofia, což představuje první návštěvu španělského monarchy na tomto území po 80 letech

Tato návštěva ukázala v podobě demonstrací, jak velké podpoře se královská rodina v Melille těší, zatímco marocká vláda tento krok španělských vládců odsoudila. Považuje totiž přítomnost Španělska na svém území na anachronismus a požaduje plnou suverenitu.

Hospodářství

Ekonomiku Melilly představuje především obchod, který tvoří 0,1% celého obchodu Španělska. 95% těchto obchodů je malých, zapsaných jako fyzické osoby. V současnosti zde existuje asi 3 400 firem, z nichž polovina je ve sféře nemovitostí a hoteliérství. Tradičním odvětvím průmyslu je rybolov, zpracování ryb a též stavba lodí v místních loděnicích. Melilla, jejíž přístav má statut svobodného přístavu, též obchoduje s rybinou, ovocem, železnou rudou a olovem. Průmyslová výroba se také orientuje na těžené suroviny - kovové výrobky, chirurgické a ortopedické nástroje atd. Vysoké zisky má Melilla z přeshraničního obchodu (z legálního i z pašování). Další příjmy města pocházejí z pomocných fondů Španělska a Evropské unie. Jedinou úřední měnou je euro.

Kultura a lidé

Melillská Capilla de Santiago nebo-li Jakubova kaple představuje jedinou ryzí gotickou architekturu na africkém kontinentě. Melilla bývala prosperující částí Španělského Maroka. Nová buržoazie vyjadřovala svoji prestiž skrze modernismus, katalánskou verzi art nouveau, která byla tehdy ve Španělsku oblíbená. Dílny inspirované katalánským architektem Enriquem Nieto, pokračovaly v modernistickém stylu, ačkoliv všude jinde už vyšel z módy. Tím pádem má Melilla hned po Barceloně druhou největší koncentraci modernistických prací ve Španělsku. Melilla je vychvalována jako příklad multikulturalismu, jelikož v tak malém městě jako je, můžeme najít až tři velká náboženství, a je s podivem, jak vedle sebe žijí lidé různého vyznání v poklidu. Křesťanská většina převládající v minulosti nyní klesá, zatímco muslimské obyvatelstvo roste. 45% obyvatel je původem z Pyrenejského poloostrova, Španělé a katolíci. Dalších 45% tvoří muslimové, především ti autochtonní z oblasti Rifu, kde se Melilla nachází a jejich mateřským jazykem je tamazight. Asi 1000 obyvatel tvoří Židé, kteří sem prchali už v dobách španělské inkvizice a vracejí se z dlouhodobého exilu v Maroku. Přesto jejich počet klesá, před 2. světovou válkou tvořili asi 20%, zatímco dnes asi 5%. Indové a Číňané tvoří poslední větší část obyvatelstva, které sem přišlo hlavně z obchodních důvodů. Dalšími obyvateli jsou ilegální imigranti ze subsaharské Afriky a z Alžírska. Specifikem je dojížďka Maročanů za prací. Ti denně tvoří až o 30 000 obyvatel víc. Někteří z nich v Melille i bydlí, avšak nemají volební právo.

Památky

Melilla vlastní zajímavé dědictví. Je to město obehnané zdmi, jejichž stavba probíhala od 16. století do 19. století, tedy od dob renesance do doby vlády Bourbonů. V 18. století se začaly měnit zdi na hradby s budovami, jež odrážely zájem španělských králů o obranu území. Celá tato zóna byla prohlášena historicko-uměleckým celkem a v současnosti se o ni pečuje podle nejvyššího zákona o kulturním dědictví. V rámci tohoto celku jsou památky jako:

punsko - románské naleziště
Městské muzeum
Vojenské muzeum
Chrám Nejsvětějšího početí (Iglesia de la Purísima Concepción) z roku 1687, kde je uctívána patronka města Victoria
Aljibes z roku 1571 (studny?)
obchodní domy z 18. století
Královská nemocnice, 18. století
Cuevas del Conventico

Od konce 19. století začíná éra lesku a úchvatnosti, z níž vzniká moderní město. V druhé polovině 19. století se stavěly silné hranice, trochu ve stylu neostředověké architektury. Melilla je hned po Barceloně druhým městem, v němž najdeme mnoho modernistických staveb. Katalogizováno jich je asi 500. Tato moderní zóna je rovněž pod ochranou zákona o kulturním dědictví. Mnoho z těchto budov je dílem architekta z barcelonské školy, Enrique Nieto y Nieto, jenž se v Melille usadil a vytvořil rozsáhlé modernistické dílo, jako následovník Lluise Domènech i Montaner. Za zmínku stojí jejich květinové modernistické budovy, Casa Tortosa, La Reconquista nebo Casa Melul. Dalšími tvůrci modernismu v Melille byli především Emilio Alzugaray Goicoechea a Tomás Moreno Lázaro. Ve 30. letech se v Melille uchytil směr art deco a architekti jako Francisco Hernanz Martínez nebo Lorenzo Ros Costa zrealizovali v městských čtvrtích velice výrazné stavby, například:

Iglesia del Sagrado Corazón de Jesús (chrám Ježíšova svatého srdce)
mešita Central
sinagoga Yamín Benarroch
palác Sněmu

Svátky

8. září - Fiestas Patronales (svátky patronky Victorie)
17. září - Día de Melilla - den Melilly, připomíná se dobytí města jednotkami vévody z Medina-Sidonia roku 1497, berberské obyvatelstvo den Melilly slaví, ale odmítá se účastnit aktů pocty pro rod Medina Sidonia
Semana Santa - Svatý týden
únor - karnevaly
16. července - Virgen del Carmen
červenec - středověké trhy
Ramadán
Aid al Fitr
Aid al Adha
Mawlid an Nabawi
Ashura

Osobnosti

Javier Imbroda - bývalý trenér basketbalového družstva Španělska
Fernando Arrabal - dramatik, emigroval do Franice
Juan Guerrero Zamora - spisovatel a divadelní režisér
Miguel Fernández - básník
Luis Prendes - herec
Pablo Casado - herec
Joaquín García-Morato - letec
Anselmo Pardo Alcaide - entomolog

Doprava

letecká doprava: linky ze španělských měst Málaga (AGP/LEMG), Almería (LEI/LEAM), Granada (GRX/LEGR), Barcelona (BCN/LEBL) a Madrid (MAD/LEMD); v současnosti rovněž ze Sevilly, Valencie a z Palma de Mallorca na Baleárských ostrovech
námořní doprava: trajekty z Málagy a Almeríe
silniční doprava: křižuje hranici s Alžírskem

Nejbližší marocká města jsou Nador, Beni-Enzar a Farhana.

Zvláštnosti

Melilla se stala cílem migrantů z mnoha zemí Afriky, kteří se pokoušejí přes Maroko (a Alžírsko) dosáhnout města, a docílit tak vstupu do Španělska a tím i EU. Město je sice chráněno před ilegálními přestupy dvěma vysokými ploty (jeden je vysoký 3 m, druhý 8 m), hlásiči pohybu, infračervenými kamerami i četnými hlídkami policie Guardia Civil, ovšem obdobně jako v Ceutě s pochybnými výsledky. Situace se přiostřila koncem roku 2005, když se proslechlo, že Španělsko má v úmyslu bezpečnostní opatření zesílit. Při následující vlně pokusů o překonání hraničních překážek došlo i k smrtelným zraněním; Maroku pak různé organizace, jako Amnesty International a Lékaři bez hranic, vytkly, že vysadilo zajaté uprchlíky v poušti. Španělé třetí plot vystavěli. Tentokrát je vyšší, aby se zabránilo snadnému přelézání uprchlíků na domácky vyrobených žebřících. Avšak kromě toho, že je ještě vyšší, je zároveň vysoce moderní, jeho náklady se odhadují na 33 milionů eur. Je to 11 kilometrů třímetrových souběžných plotů navýšených o ostnatý drát, s pravidelně rozestavenými pozorovatelnami a se silnicí, která se mezi nimi táhne, aby posloužila policejním nebo ambulantním vozidlům v případě potřeby. Podzemní kabely spojují reflektory, hlukové a pohybové senzory a videokamery do centrální kontrolní kabiny/boudy.

Partnerská města

Externí odkazy

Španělsko – España – (E)
Autonomní společenství a jejich správní města
Andalusie (Sevilla) • Aragonie (Zaragoza) • Asturie (Oviedo) • Baleáry (Palma de Mallorca) • Baskicko (Vitoria-Gasteiz) • Extremadura (Mérida) • Galicie (Santiago de Compostela) • Kanárské ostrovy (Las Palmas de Gran Canaria a Santa Cruz de Tenerife) • Kantábrie (Santander) • Kastilie a León (Valladolid) • Kastilie-La Mancha (Toledo) • Katalánsko (Barcelona) • La Rioja (Logroño) • Madrid (Hlavní město Madrid) • Murcie (Murcia) • Navarra (Pamplona – Iruña) • Valencie (Valencie – València)
Autonomní města
Ceuta • Melilla
Přímá správa centrální vlády
Španělské severoafrické državy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Melilla

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii